Vznik kola je notoricky známý fakt. Nebo vás možná překvapíme

Vynález kola je jedním z klíčových milníků vývoje lidské civilizace. Původně však tento nástroj neměl vůbec sloužit k dopravě, ale k úplně jiným účelům. Jak se koncept kola vyvíjel v průběhu tisíciletí po jeho vynalezení?

Kolo lze považovat za nejvýznamnější vynález lidstva, jehož užitečnost se stále uplatňuje v mnoha oblastech našeho každodenního života. Zatímco většina ostatních vynálezů často čerpala inspiraci v přírodě, kolo bylo nejspíš čistě výtvorem lidské fantazie. I dnes si lze jen těžko představit, jak by svět vypadal bez kol, protože například pohyb, jak ho známe, by byl prakticky nemožný. Lidé používali zvířata jako dopravní prostředek po dlouhou dobu své historie, a dosud tomu v řadě zemí tak je. Kola však na rozdíl od zvířat prošly o poznání značnějším vývojem, který s sebou nese také poutavý příběh. Lidem trvalo celá staletí, než rozpoznali, kolika způsoby lze kolo využít. Nyní jsou nedílnou součástí naší společnosti a očekává se, že jí zůstanou i v příštích staletích.

Stručná historie kol

Kolo jakožto symetrická jednotka otáčející se kolem osy dnes tvoří základní součást jakéhokoli mechanického systému, od hodinek po tryskový motor. Počátky této technologie lze vysledovat až do roku 3500 př. n. l. k území Mezopotámie. Je překvapující, že tak základní mechanismus byl vynalezen až po mnohem sofistikovanějších zařízeních jako byly například lana, lodě či šicí jehly.

Když kolo konečně spatřilo světlo světa, nesloužilo ani zdaleka pro dopravní účely. Bylo totiž součástí hrnčířského kruhu a využívalo se tak pro výrobu mezopotámské keramiky. Až okolo roku 3200 př. n. l., byl koncept kola poprvé použit ke konstrukci prvních vozů. Jednoduchá zařízení jako trakař pak muselo na svůj objev čekat ještě další tisíce let. První zmínky o použití trakaře se datují do období mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Tento důležitý přepravní nástroj se z původního Řecka rozšířil do Číny a odsud pak i do zbytku světa.

I poté, co se zjistilo, že na vozidlech lze používat kola, se starověcí lidé při přepravě stále spoléhali na velbloudy. Na Blízkém východě se kola stále používala hlavně pro domácí účely, tedy výrobu keramiky, zavlažování či mletí obilí.

Rozvoj konceptu

Železné obruče kolem kol byly poprvé použity v roce 1000 př. n. l. na keltských vozech. Poté nedošlo k žádné větší změně v paprskových kolech až do roku 1802, kdy si G. F. Bauer nechal patentovat vůbec první napínací drátěný paprsek. Trvalo ještě několik let, než se vyvinuly kulaté drátěné napínací špice, které se dnes používají u jízdních kol. Po vynálezu pneumatik následoval vynález drátěných paprsků, který si v roce 1845 nechal patentovat R. W. Thompson.  Dále jej rozvinul John Dunlop, který nahradil tvrdou pryž používanou v tehdejších jízdních kolech pneumatikami, a i on následně svůj vynález patentoval.

Éra automobilů

Roku 1885 spatřil světlo světa Benzův patentový automobil, který používal tři drátěná kola, podobně jako u jízdních kol, s tvrdou pryží kolem nich. André a Edouard Michelinovi, zakladatelé známé pneumatikářské společnosti, byli prvními, koho napadlo použít pryž u automobilů. V roce 1910 přidala společnost B.F. Goodrich do pryže karbon, aby prodloužila životnost pneumatik.

V letech 1926 a 1927 byla vynalezena první kola se svařovanými ocelovými paprsky. Vývoj kol pokračoval i poté vynálezem diskových kol, která se podobala původním plným kolům. K tomuto objevu vedla zejména poptávka po levných kolech, protože výroba ocelových kol byla mnohem méně nákladná.

Přečtěte si také

Joseph von Sonnenfels: Díky němu u výslechu lidi nemučíme a trest má určovat zákon, nikoli soudce

21. 3. 2024

Moderní kola

Dnešní svět je do značné míry závislý na kolech, bez nichž by se doslova zastavil. Dnes se tak u automobilů setkáváme se dvěma základními typy kol, a to s koly z lehkých slitin a ocelovými koly. Oba typy jsou mnohem lehčí než původní automobilová kola, která byla robustní a těžká. Mezi ocelovými a litými koly existují jisté rozdíly. Obecně lze říci, že kola z lehkých slitin jsou odlehčenější, neboť jsou vyrobena z lehkých kovů, jako je hliník, nikl atd. Navíc také lépe vedou teplo.

Je otázkou, kam se technologie kol i jejich využití v budoucnu ještě posune. Možná se tak dočkáme aplikací ve sférách, kde to – podobně jako v případě starověké Mezopotámie – na první pohled může působit nelogicky, s odstupem času se však ukáže, že kolo je skutečně všestranným pomocníkem.