Několik tajemných míst Evropy, které dodnes nikdo nedokázal vysvětlit
Foto: Natali Strelnik / Shutterstock
Co svět je světem vznikají napříč kontinenty i mýty a legendy. Často jsou spjaty s nějakým určitým místem a mnohdy mají v sobě alespoň kořínek události, která je skutečně pravdivá a doložitelná.
Zde je vybráno 5 evropských zákoutí, která lidi svým zvláštním a zvráceným způsobem přitahují. Touha vidět a zažít na vlastní kůži něco nadpřirozeného postihne občas řadu z nás. Která místa v Evropě jsou plná duchů?
Hrad Bran
Rumunská národní památka leží na hranici historických krajů Valašska a Transylvánie. Už na počátku 13. století zde byla vystavěna dřevěná pevnost, která měla ochránit oblast, ve které se čile obchodovalo.
Ve 14. století byla zničena při nájezdu Mongolů, brašovští obyvatelé však následně dostali od uherského krále Ludvíka Velikého možnost vystavět pevnost znovu na vlastní náklady. Tehdy vznikl hrad Bran, obranná pevnost obývána vládci země. Od roku 1920 byl hrad oficiálním sídlem rumunských panovníků, od roku 2009 je zde otevřeno muzeum.
Nejvíce hrad po celém světě proslavil kníže Vlad III. Drakula. Tento krutý kníže se stal předlohou nejslavnějšího upíra Drákuly, ačkoli na hradě nikdy nežil, byl na něm pouze po krátkou dobu vězněn. Jeho skutečným sídlem byl hrad Poentri, ze kterého je dnes zřícenina. Odvážlivce, kteří se tam vydají, čeká cesta terénem, ale zážitek za to stojí.
Krutost valašského knížete Vlada III. je poznat i z přezdívky, kterou dostal v Rumunsku po smrti. Tepes neboli napichovač totiž rád popravoval odsouzené pomalu a bolestivě na kůly. Své sloužící všemožně mučil a nejchudší poddané sezval na hostinu a upálil je. Prý tak snížil chudobu v zemi.
Pripjať
Ukrajinské město v kyjevské oblasti mělo kdysi velký potenciál. Vzniklo jako 9. nukleární město Sovětského svazu. Bylo plně samostatné a dokázalo fungovat prakticky samostatně. Tato města byla stavěna poblíž jaderných elektráren pro zaměstnance a jejich rodiny.
Pripjať stojí 3 km od jaderné elektrárny Černobyl a žilo v něm téměř 50 000 lidí. Město bylo jako sen. Zboží bylo vždy k dispozici, fronty neznaly, lidé okolo mohli závidět. Navíc byl věkový průměr okolo 27 let. Říkalo se mu město mladých.
V noci na 27. 4. 1986 ale v elektrárně došlo k nedodržení jistých parametrů při bezpečnostní zkoušce a přišel výbuch reaktoru. Zpočátku nikdo nepřipouštěl, že bude rozsah škod tak velký a ani připravenost a vybavenost hasičů, záchranářů a nemocnic neodpovídala tomu, co se stalo. Kromě obyvatel Pripjatě tak byla ozářena i řada těch, kteří jim vyšli na pomoc.
Neměli ochranné obleky a byli tak plně vystaveni radiaci. Evakuace přišla až po mnoha hodinách, lidé přesto odcházeli prakticky bez ničeho. Na mnoha místech proto najdete známky běžného života, které tu zbyli po obyvatelích. Ti ze začátku věřili, že se vrátí zpět domů. To se ale nestalo a město chátrá spolu s pozůstatky jejich životů jako město duchů.
Radiace dodnes v okolí Černobylu stoupá vysoko a bude trvat ještě více než 22 000 let, než bude v takové výši, aby nás neohrožovala. Okruh 10 km okolo elektrárny je přístupný pouze pro vybrané vědce. Do okruhu 30 km od elektrárny se v dnešní době už pomalu vrací život. Najdou se i tací, kteří se konečně vrátili do míst, které považovali za domov a byli z něj takto vyrváni.
Fátima
Portugalské město Fátima se proslavilo během 1. světové války. 3 malí pastýři se stali svědky zjevení Panny Marie, která byla podle dětí zalita zářivým světlem. Zjevovala se od května 1917 vždy každý třináctý den. Dětem postupně vyjevila tři poselství o pekle, ochraně proti němu a smrti.
Chtěla po nich pokání za spásu hříšníků. Děti pak nepily ani v parných dnech a bolestivě se svazovaly. Poslední zjevení 13. 10. 1917 mělo přinést zázrak a důkaz, že děti mluví pravdu. Na místo se sjelo přes 70 000 poutníků, kteří v dešti čekali. V poledne se roztrhla obloha a slunce rotovalo mezi mraky v podobně matného disku zářícího barvami. Pak se klikatě vrhlo k zemi, promočení lidé v okamžiku uschli a slunce se vrátilo na nebe.
Událost se nazývá sluneční zázrak a církev jej uznala jako skutečný v roce 1930. Dvě z dětí se toho nedožily, jelikož zemřely pár let po zázraku během epidemie španělské chřipky, což Panna Marie předpověděla také, stejně jako konec války. Jejich těla jsou pohřbena v bazilice Panny Marie Růžencové kousek od místa zjevení.
Nakonec k nim přibylo i třetí z dětí, které se dožilo úctyhodných 97 let. Na místě, kde děti Pannu Marii spatřily dnes stojí malá kaplička a místo je jedním z nejznámějších poutních míst katolické církve.
Edinburský hrad
Skotsko je zemí, která je tak trochu tajemná, proto i hrad, který vládne hlavnímu městu Edinburghu, má svá tajemství. Podle historických pramenů na hoře Castle Rock bylo první opevnění již v 7. století. Nynější Edinburský hrad vznikl ve 12. století a během 800 let ho mnohokrát přestavili a přistavili. Nikdy se ho nepovedlo dobýt. Skotsko je na něj hrdé a hrad je běžně přístupen veřejnosti.
Duchů, kteří se zde objevují je hned několik. Vévoda Alexandr Stuart zavraždil při útěku z vězení 2 strážné, kteří ho dodnes hledají. Lady Glamisová byla zase neprávem obviněna z čarodějnictví a upálena na hranici před svým malým synem. Někdy prý můžete slyšet i vojenského bubeníka, jak bubnuje vojenský pochod.
Hrad stojí na skále, která by měla být protkána tajnými chodbami. Již v 17. století, když byly objeveny ty první přímo pod královským palácem, se do nich vydal jiný vojenský muzikant. Dudák, který měl svou hrou udávat směr, vyrazil na průzkum. Jeho píšťaly po nějaké chvíli zničehonic umlkly a ostatní se ho vydali hledat. Narazili však jen na neprůchodnou skálu. Ten vojenský dudák tam prý dodnes bloudí a hledá cestu ven.
Hřbitov Highgate
V roce 1839 vznikl v severním Londýně hřbitov. Jeho viktoriánský styl mu dodává značnou část tajemna, navíc jsou zde některé opravdu velmi staré hrobky. Je zde přes 50 000 hrobů, které pojmou až 170 000 těl.
Mnozí nepotřebují ani nijak velkou představivost, aby se jim zježily chlupy po těle na tomhle temném místě. Najdete zde pohřbené i známé osobnosti jako je Karl Marx, Michael Faraday, Alexandr Litviněnko nebo George Michael.
V prosinci roku 1969 zde strávil noc jistý David Farell, který údajně ráno spatřil šedou postavu, která byla jistě nadpřirozeného původu. Lidé tak začali přijíždět na hřbitov ve snaze zahlédnout nějakého ducha. Jejich historky se různí, popisují nehybnou postavu, černou vdovu nebo ženu, která hledá své děti, které zabila. A také vznikly historky o místním upírovi.
70. léta 20. století byla pro hřbitov dobou drancování. Seán Manchester věřil, že upír ze hřbitova Highgate je samotný kníže Vlad III. Drakula, jehož tělo sem mělo být převezeno v 18. století. Nájezdy na hřbitov v té době po sobě nechávaly spoušť. Rozlámané náhrobky, mrtvá těla bez hlav pohozená mezi hroby nebo nebožtíci s kůly v prsou.