Svatomartinská husa: Tradice, vůně a radosti listopadu
Foto: Marian Weyo / Shutterstock
4 min
Jedenáctý listopad je pro mnohé spojen s příchodem zimy, prvními mrazy, a především s gastronomickým svátkem – svatomartinskou husou se zelím a knedlíkem. Jaké jsou kořeny této tradice, jak se slaví po Evropě a ve světě, a proč si lidé stále rádi pochutnávají na husím mase právě na Den svatého Martina?
Reklama
Historie svatomartinské husy
Tradice husy spojené se svatým Martinem má hluboké kořeny, sahající až k pohanským obřadům. Původně se husy obětovaly bohu Wotanovi na podzim při ukončení sklizně a příchodu zimy. Postupně se tato obětina stala součástí daňového a dárkového systému pro vrchnost, kdy se odevzdávaly bílé husy jako úrok z úrody.
Spojení se svatým Martinem vzniklo díky legendám o životě tohoto světce. Podle první apokryfní pověsti Martin, který měl být jmenován biskupem, utekl před ceremonií a schoval se v husinci. Husy ho však prozradily. Druhá legenda praví, že husy rušily Martinovo kázání svým kejháním, a proto si „odpykávají trest“ na Svatomartinské tabuli.
Svatomartinské víno a další zvyky
Další důležitou součástí oslav je svatomartinské víno. Ve Francii se traduje, že Martin zasadil zázračnou vinnou révu, což z něj učinilo patrona vína a vinařů. V Česku se traduje, že svatomartinské víno dodá sílu a krásu, a proto se lidé schází v hospodách ke společnému ochutnávání.
Další tradiční zvyky
- Martinské rohlíky – pečou se ve tvaru zahnutých rohů, často plněné mákem, ořechy či povidly. Symbolizují rohy obětovaného býka a původně odkazují na slavnosti Baccha, boha vína a opilství.
- Martinská koleda – zpěv písní a obcházení domů, kdy se odměňovalo darem či jídlem. Tradičně se účastnily chudé děti.
- Martinské ohně a lampionové průvody – slaví se několik dní, s hudbou, tancem a zpěvem. Děti nosí lampiony vyřezané z řepy či papíru.
- Martinské posvícení – den oslavy svatého Martina symbolizoval konec sklizně a začátek postní doby až do Vánoc.
Svatomartinská husa v Evropě a ve světě
Tradice husy se svatým Martinem není výhradně česká. V Německu se 11. listopadu konzumuje „Martinsgans“. V Německu je to velmi oblíbený pokrm, který se podává s různými přílohami – typicky s červeným nebo bílým zelím, bramborovými knedlíky nebo bramborovou kaší, v Rakousku je to podobné. V Polsku se slaví husí hody a i v Maďarsku se podávají pečené husy s knedlíkem a zelím. Ve Francii a Itálii je 11. listopad spojen spíše s vínem, ale husí speciality se objevují také, zejména v Alsasku či v severní Itálii.
V anglosaských zemích, například ve Velké Británii, se svátek přímo neslaví, ale pečené husy jsou tradiční pokrm na zimní hostiny. V USA a Kanadě se husí maso na podzim podává méně, často je nahrazené krůtou, nicméně některé komunity s evropskými kořeny zachovávají původní receptury.
Současná podoba tradice
V průběhu 20. století došlo k oddělení svátku od náboženství. Názvy jako „svatomartinské“ či „martinské“ se méně používají, ale oslavy a zvyky přetrvaly.
Dnes je Svatomartinská husa symbolem nejen tradiční české kuchyně, ale i setkávání s rodinou a přáteli, ochutnávání mladého vína a připomenutí konce sklizně. Restaurace po celé zemi nabízejí speciální menu a stává se to událostí, kterou si lidé předem rezervují a plánují.
Tradice spojená se Svatým Martinem, husou, vínem a posvícením je stále živá, přesahuje hranice českého území a promítá se do různých kulinářských zvyklostí v Evropě i částečně ve světě. Husa se zelím a knedlíkem je nejen gastronomickým zážitkem, ale i poutem k historii, legendám a k setkávání lidí při prvních mrazivých dnech. Tak si letos 11. listopadu připomeňte tradičně, zapalte lampiony, ochutnejte svatomartinské víno a pochutnejte si na tradičním pečeném masu. Jednou za rok si tučnější dobrotu mohou dopřát i ti, kdo dbají na zdravou stravu.
