Proč byli námořníci tak špinaví, když kolem sebe měli moře vody

Proč byli námořníci tak špinaví, když kolem sebe měli moře vody

Foto: wellcomeimages.org / Creative commons, CC-BY

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Špindírové na moři, byste si mohli říct. Vypadá to jako jedna z životních ironií: námořníci mají těžkou, často špinavou práci, ale přes moře vody kolem se nemohou vykoupat ani si vyprat mýdlem oblečení. Proč to zrovna tady nefunguje?

Většinu z nás by, kór v každodenním shonu, ani nenapadlo, že normálním mýdlem, které denně používáme, nelze v mořské vodě vyprat prádlo. Prostě mydlíte, mydlíte a nic se neděje. Prát na moři, tedy ve slané vodě, se opravdu nedá, alespoň ne obyčejným mýdlem. Ale všechno má své řešení - existuje totiž zvláštní mýdlo, říká se mu námořnické, které funguje i ve slané vodě. Ale popořadě, jak radí v knize Co Eistein vyprávěl svému holiči autora Robert L. Wolke. Nejdřív se podíváme, proč obyčejné mýdlo v mořské vodě nepění.

„Nepřekvapí vás zjištění, že mořská voda obsahuje spoustu soli – chloridu sodného. V průměru je v každém litru mořské vody víc než půl čajové lžičky, což je asi 10 gramů chloridu sodného. A je to právě sodík, který znemožňuje mýdlu jeho úkol, protože mýdlo se nejdřív musí ve vodě rozpustit,“ začíná popis pro laické čtenáře americký chemik a profesor, který ve svých knihách vysvětloval každodenní jevy světa netechnickým jazykem srozumitelným všem.

Jenomže ve vodě obsahující velké množství sodíku se rozpustit nemůže. Molekuly mýdla tvoří atomy sodíku v dlouhých řetězcích známých jako mastné kyseliny. Mýdlo funguje tak, že mastný ocásek přichytí mastnou špínu, zatímco sodík je odvleče do vody. Ale pokud je ve vodě už příliš mnoho atomů sodíku, další ve formě molekul mýdla už se nerozpustí.

Chemici o této situaci hovoří jako o iontovém efektu, protože atomy sodíku, které jsou obsaženy jak v soli, tak mýdle, mají podobu iontů, tedy elektricky nabitých atomů. Z toho důvodu se sodíkové mýdlo ve slané vodě nerozpustí, nemůže k sobě připoutat mastnou špínu z námořníka a odvést ji do vody, kde je možné ji odplavit.

„Mýdla se nemusejí vyrábět jen ze sodíku. Draslík, velice příbuzná chemická látka, dokáže také vytvářet řetězce mastné kyseliny a molekuly mýdla. V poměru k sodíku je v mořské vodě draslíku velice málo, takže draselné mýdlo se v mořské vodě rozpustí bez potíží,“ předkládá řešení zapeklité situace profesor Wolke a dodává: „Takzvané námořnické mýdlo se tedy vyrábí na bázi – draslíku“.

Reklama
Zdroje článku:
ceskenoviny.cz, zentrichovaapatyka.cz, WOLKE, Robert L. Co Einstein vyprávěl svému holiči: vědecké odpovědi na každodenní otázky. Praha: Motto, 2009. ISBN 978-80-7246-452-4.
Reklama