Vypadá jako cetka z pouti, ale má cenu malého pokladu. Všechny naše babičky to měly
Foto: Shutterstock
3 min
Nejčastěji se asi jednalo o malé brože, případně medailonky, náramky, náušnice či náhrdelníky. Na první pohled působily kouzelně, možná až přehnaně barevně a výrazně, ale právě to jejich duhování a „splývání“ barev na nich bylo tak jedinečné. V současnosti se o ně sběratelé div neperou.
Reklama
Historie unikátních československých šperků
Vzácný druh skla zvaný Saphiret se vyráběl ve městě Gablonz v Československu počátkem 20. století. Bylo to malé město, v němž sídlili významní čeští klenotníci, včetně bratrů Neigerových a Heinricha Hoffmanna. Dnes je známé pod názvem Jablonec nad Nisou a je domovem krásného muzea věnovaného historii klenotnictví, která zde kdysi stávala.
Sklo Saphiret má okamžitě rozpoznatelné a výrazné barevné tóny, vznikající splýváním zlata se safírově modrým sklem. Tato technika dává vzniknout úchvatné fúzi barev v různých cihlově červených až hnědých a modrých tónech. Možná si vzpomenete, že vaše babička mívala právě takovou brož, jedinečný náhrdelník nebo náramek. Dnes jsou některé kousky obzvláště vzácné a zmíněná brož, klidně malá, může mít hodnotu třeba pěti až deseti tisíc korun. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech, včetně stavu, období a místa výroby.
Vzácnost šperků je způsobena též vysokými výrobními náklady. Nakonec už cena zlata byla příliš vysoká na to, aby mohla výroba Saphiretu pokračovat a zůstávat ziskovou, proto byla posléze zastavena. I to je samozřejmě jeden z důvodů, proč jsou dnes tyto šperky mezi sběrateli tak žádané. Do oběhu se dostalo pouze omezené množství, a jakmile je něco limitované, je o to vždycky velký zájem, pravda? Vzpomeňte třeba na jedinečné, a proto velmi cenné mince, které se vydražují za hříšné částky už jen proto, že jich na světě není mnoho…
Oblíbené motivy a napodobeniny
Ale zpátky k našim půvabným šperkům. Navzdory relativně krátké výrobní době se zdá, že vzniklo takřka nekonečné množství variant designu, pokud jde tedy o použité sklo. Mezi oblíbené rané motivy patřily srdce, rozličný hmyz, různé vyryté obrazce či tváře. Zatímco šperky jsou obvykle tím, co se nám vybaví při vzpomínce na ono sklo, Saphiret se používal také v rozmanitých cetkách, ozdobách hlavy, rámečcích na fotografie, krabičkách, dokonce v kaviárových lžících.
Raně saphiretové šperky lze zpravidla datovat podle brusu skla, osazení kamene a barev uvnitř skla. Ranější kusy mají navíc tendenci hlubších hnědých a modrých tónů, což naznačuje použití více zlata ve skle. Kameny byly také častěji fazetované a měly živější barvu než ty pozdější.
V 50. letech se němečtí výrobci rozhodli Saphiret oživit vytvořením napodobovacího kamene známého coby „sappharine“. Ten je o něco světlejší s podobnými barevnými tóny. Ačkoli ale tedy nebyl tak výrazný, stále si zachovával ony magické vlastnosti měnících se barev. Mnoho ikonických šperkařských domů z poloviny století tyto kameny později využívalo ve své tvorbě, včetně Regency, Hobe, dokonce Dioru.
