Rozmnožují se pouze jedenkrát za život, přesto umírají totálním vyčerpáním
Foto: Burgstedt / Depositphotos
Rozmnožovací schopnost je základním kamenem života, protože umožňuje živým organismům zvyšovat počet jedinců svého druhu, využívat nové příležitosti v prostředí kolem nich a vyvíjet se. Je to tedy vlastnost, která umožňuje zachování jednotlivých druhů a časovou kontinuitu života.
„Někteří živočichové se rozmnožují jen jednou za život a pak zahynou. Dalo by se tedy říct, že smyslem jejich života je reprodukce. U ostatních pokračuje rozmnožování během celého období dospělosti, takže mají více příležitostí k produkci potomstva,“ uvádí Vladimír Ptáček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně v publikaci Embryologie a reprodukce živočichů.
U mnohých druhů, které se množí pouze jedenkrát za život (tzv. semelparie), se jedinec rozmnožovací aktivitou úplně vyčerpává a umírá na nedostatek energie. Složitější rozhodování zažívají samci u druhů, které se rozmnožují opakovaně (tzv. iteroparie), a pohybují se po tenkém ledě, popisuje v publikaci Nesnadná úloha samců v živočišné říši Marek Šmejkal s kolektivem pro Akademii věd ČR.
Semelparie je charakteristická hlavně pro bezobratlé a ryby. U savců je mnohem častější iteroparie.
„Jak již bylo zmíněno, některé druhy se množí pouze jedenkrát za život. Typickým příkladem je několik druhů pacifických lososů rodu Oncorhynchus (do tohoto rodu patří i u nás uměle chovaný pstruh duhový O. mykiss, který je však iteroparní, tedy rozmnožují se více než jednou za život). Pacifičtí lososi vkládají veškerou energii do rozmnožování, nemajíce žádné další životní poslání, a vyčerpávají se rozmnožováním doslova k smrti,“ zdůrazňuje Marek Šmejkal v rámci projektu Strategie AV21. To je projekt Akademie věd České republiky, který vznikl v roce 2015, a jejím mottem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu".
Nejen ryby, také „mouchy“ Samice bodavky tse-tse (často nesprávně uváděná jako moucha tse-tse) se páří pouze jednou za život a poté produkuje každých devět dní jedno vajíčko. Vajíčko a následná larva se vyvíjejí v jejím těle. Larvu klade samice do země, kde se kuklí a dokončuje přeměnu v dospělce během 30 dní. Veškerou potravu tedy larvě poskytuje dospělý jedinec, jedná se o extrémní příklad investice do potomstva od samice.
Hroznýši, kteří nemají žádného otce existují: Může za to přirozený proces nepohlavního rozmnožování…
Není energie, není rozmnožování
Jak upozorňuje Šmejkal, „naopak u druhů, které se rozmnožují vícekrát za život, by bylo vynaložení přílišné energie a z toho vyplývající vyčerpání se k smrti hned při prvním rozmnožování poněkud nešťastné“. U těchto druhů se často setkáváme s jevem, kdy jedinec nezvládne nakumulovat dostatek energie k rozmnožování, a tak raději vynechá rozmnožování v daném roce a energii přesune na rok další, uvádí Marek Šmejkal pro Strategii AV21.
