Manželku i bratra nechal zavřít do vězení. Činy šlechtice byly vedeny žárlivostí a pomstou
Foto: Robert Hunter / Public domain, Wikimedia commons
Život Roberta Rochforta, prvního hraběte z Belvederu, byl protkán žárlivostí a touhou po pomstě. Právě díky nim vykonal opravdu bláznivé „dílo“.
Anglicko-irský politik a šlechtic Robert Rochfort (1708–1774) byl jedním z jedenácti dětí George Rochforta. V soukromí byl znám nepříliš vřelým vztahem k rodině. Jeho první manželka zemřela po roce manželství na pravé neštovice.
Druhou manželkou se stala tehdy pouze šestnáctiletá Mary Molesworthová, která mu porodila čtyři děti. Mnohem víc než o ženu a rodinu se však zajímal o společenský život. Často je nechával samotné na svém panství a v Londýně či Dublinu si užíval přímo staromládenecký život.
Kruté tresty za „nevěru“
Nejbližším sousedem Rochfortových byl Robertův bratr Arthur, jehož dům Mary během mnoha Robertových výletů často navštěvovala, aby si užila společnost dospělých (což pochopí ten, kdo někdy téměř sám vychovával malé děti). Robert ale pojal podezření, že se tam Mary dopouštěla nevěry. Možné je ale i to, že se jí chtěl jen jednoduše zbavit.
Robert o Mary ztratil zájem a nemohl snést, že ji vidí. Dal ji tedy zavřít do rodinného sídla v Gaulstownu, kde žila jako ve vězení dlouhých 31 let. Služebnictvo s ní nesmělo mluvit, vlastní děti měly zakázány matku navštěvovat. Mary se procházela po tichých chodbách a povídala si s obrazy. Teprve když Robert v roce 1774 zemřel, propustili ji, ale byla v tak špatném psychickém stavu, že nepoznávala ani své děti.
Zatímco se připravovalo rozvodové řízení, Arthur uprchl ze země. Po letech se vrátil a Robert ho nestydatě zažaloval o odškodné 20 000 liber. Arthur podobnou částkou nedisponoval, a tak ho nechal drsný bratr zavřít do nechvalně známého vězení pro dlužníky The Marshalsea Prison, kde také zemřel poté, co nebyl schopen splatit dluh vlastnímu bratrovi.
Zeď závisti
Poté, co byla Mary uvězněna, se Robert na delší dobu usadil v Irsku a dal si postavit sídlo známé jako Belvedere House. O několik let později si však jeho další bratr George postavil ještě větší sídlo na dohled od Belvedere House. Robert nechtěl zůstat pozadu, ale neměl tolik peněz, aby George „trumfl“. Sžírala ho závist, a tak dal postavit alespoň obrovskou zeď, která mu z domu zakrývala výhled na Georgovo sídlo. Ta se proslavila jako The Jealous Wall (Zeď závisti).
13. listopadu 1774 našli sluhové nedaleko domu Robertovo bezvládné tělo. Měl prasklou lebku a vykrvácel. Někteří lidé tvrdili, že ho kdosi zavraždil, jiní trvali na tom, že musel spadnout a udeřit se hlavou o kámen. Ať se stalo cokoliv, po Robertově smrti mohl jeho syn George konečně propustit matku z vězení. Mary však nezůstala v Irsku. Přestěhovala se do Francie, kde do smrti žila jako jeptiška v klášteře. Sídlo jejího zvráceného manžela dnes přitahuje desetitisíce turistů ročně.