Pravěké mumie z bažin patřily podle nejnovějších výzkumů nejčastěji obětem násilí a brutálních rituálů

Pravěké mumie z bažin patřily podle nejnovějších výzkumů nejčastěji obětem násilí a brutálních rituálů

Foto: Gorodenkoff / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

V bažinách celé severní Evropy byly nalezeny tisíce lidských ostatků. Díky jejich zachovalému stavu mohli vědci odhalit příčinu úmrtí a způsob jejich života. Kromě rituálních poprav zde figurují další úmrtí, málokdy však šlo o přirozenou smrt.

Reklama
Obsah článku
  1. Zachovaly se vlasy, oděvy i obsah žaludku
  2. Tisíce obětí vypráví příběh své tragické smrti
  3. Mnohé ostatky byly oběti rituálních poprav
  4. Ne všechna úmrtí měla rituální význam
  5. Bažiny jako masové hroby
  6. Nejznámější oběti bažin
  7. Koelbjergský muž
  8. Tollundský muž
  9. Dívka z Yde

Zachovaly se vlasy, oděvy i obsah žaludku

Těla z bažin jsou lidské mrtvoly, které byly díky unikátnímu prostředí rašeliniště přirozeně mumifikovány. Nacházejí se v bažinách celého světa a nejvíce v severní Evropě (Dánsko, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Irsko). Některé mumie jsou staré až 10 000 let, nejmladší jsou datovány do doby před 2. světovou válkou. Nálezy nejčastěji pochází z doby železné (asi 1200–550 př. n. l.). Kyselé prostředí bažiny spolu s nízkou teplotou a nedostatkem kyslíku často na tělech zachovaly oděvy, vlasy, nehty, kůži a vnitřní orgány (včetně např. obsahu žaludku). Proto jsou dokonalým materiálem pro výzkum života tehdejších lidí

Tisíce obětí vypráví příběh své tragické smrti

„Doslova tisíce lidí skončily v rašeliništích, aby je znovu o mnoho let později našli při těžbě rašeliny. Dobře zachované příklady vyprávějí jen malou část tohoto mnohem většího příběhu,“ řekl doktor Roy van Beek z Wageningen University. Mezinárodní tým složený z nizozemských, švédských a estonských vědců provedl rozsáhlý výzkum více než 1000 bažinných těl z 266 míst po celé Evropě. Studie byla publikována v časopise Antiquity

Mnohé ostatky byly oběti rituálních poprav

U většiny těl, u kterých bylo možné zjistit příčinu úmrtí, došlo k násilné smrti. Oběti byly úmyslně ponechány napospas bažině jako součást rituální tradice, která byla praktikovaná od roku 5000 př. n. l. po celé severní Evropě. Některá rašeliniště byla opakovaně používaná po mnoho staletí výhradně jako rituální pohřebiště. To dokládá fakt, že spolu s lidskými ostatky zde byly pohřbeny různé předměty (zvířecí kosti, bronzové zbraně, ozdoby, ...).  

Ne všechna úmrtí měla rituální význam

Příčin jejich úmrtí však bylo daleko více. Vědci se domnívají, že jiná těla patřily popraveným zločincům nebo obětem násilí, které jejich vrah chytře ukryl v bažině. Písemné prameny posledních staletí zmiňují, že v bažinách docházelo také k častému výskytu náhodných úmrtí a sebevražd. „To ukazuje, že bychom neměli hledat jediné vysvětlení pro všechny nálezy. Náhodná úmrtí a sebevraždy mohly být v dřívějších obdobích také častější,“ komentuje situaci doktor van Beek.  

Bažiny jako masové hroby

Výzkumy také odhalily, že v některých bažinách byly hromadně pohřbeny oběti bitev, což naznačuje velký počet mrtvol ze stejného období a nálezy zbraní. „Celkově vzato, fascinující nový obraz, který se objevuje, je jedním z prastarých, různorodých a komplexních fenoménů, který vypráví mnoho příběhů o hlavních lidských tématech jako je násilí, náboženství a tragické ztráty,“ řekl na závěr doktor van Beek.  

Nejznámější oběti bažin

Koelbjergský muž

Koelbjergský muž byl objevený v roce 1941 na dánském ostrově Funen. Jedná se o nekompletní kostru asi 158 cm vysokého muže, který žil v době 8 000 let př. n. l. V době smrti mu bylo 20–25 let a podle známek na kostře trpěl podvýživou. Příčina smrti není známá.  

Tollundský muž

Tollundský muž zemřel ve věku asi 40 let v 5.–4. století př. n. l. poblíž Silkeborgu v Dánsku. Dobře zachovalá mumie byla objevena v roce 1950 a zpočátku byla považována za oběť nedávné vraždy. Dochovalo se oblečení i šperky. Rozbor obsahu žaludku ukázal, že jeho posledním jídlem byla kaše z ječmene a lnu s trochou ryby. Smyčka, kterou měl kolem krku, a nálezy na těle dokazují smrt oběšením nebo uškrcením.  

Dívka z Yde

Proslulá je také neuvěřitelně zachovalá mumie dívky z Yde v Nizozemsku, která zemřela v 2.–1. století př. n. l. Tělo bylo objeveno v roce 1897. V době smrti jí bylo 16 let, měla dlouhé zrzavo blonďaté vlasy a měřila jen asi 137 cm. U klíční kosti měla stopy bodného zranění, které ale nemuselo být smrtelné. Dívka byla zabalena způsobem, který naznačuje popravu nebo rituální oběť.

Reklama

Možná jste zmeškali

Šest Nobelových cen pro octomilky: Podílely se na výzkumech, pomohly nám pochopit, jak funguje naše tělo

Šest Nobelových cen pro octomilky: Podílely se na výzkumech, pomohly…

Šest Nobelových cen. Tolik mají na svém účtu mouchy octomilky, které se tak staly hmyzem, který nám pomohl pochopit, jak funguje lidské tělo. Díky nim moderní medicína pokročila. Navíc se zjistilo, že jejich a naše tělesné funkce nejsou tak odlišné, dokonce jsou hodně podobné.

Neplnohodnotný člověk: Za zemřelé děti se nemodlilo, protože se ihned staly andělíčky

Neplnohodnotný člověk: Za zemřelé děti se nemodlilo, protože se ihned…

Průzkum pohřebních zvyků odhaluje dojemnou historii a víru ve spojení dětské nevinnosti s anděly a nebesy, a to včetně fascinujících, byť někdy pochmurných obřadů. Ve středověku měl způsob pohřbívání dětí hluboký kulturní význam a odrážel postavení dítěte ve společnosti.

Sibiřské zimy a pozůstatky doby ledové v belgických Ardenách. To je pozoruhodná přírodní rezervace Hautes Fagnes

Sibiřské zimy a pozůstatky doby ledové v belgických Ardenách. To je…

Zimy jsou tu dlouhé a tuhé a nezřídka zahalí krajinu sibiřským chladem. Výjimkou nejsou ani mrazy až -20 °C, I léto je chladnější a vlhčí než průměr. Průměrně zde ročně mrzne 98 dní. To však není vše, co zima nabízí! Zhruba 40 dní sněhu také hovoří velmi jasnou řečí. A řeč je o východobelgických „Vysokých bažinách“.

Díra v lebce jako léčebná metoda: Trepanací se léčily různé nemoci, pacienti obvykle přežili. Metod existovalo více

Díra v lebce jako léčebná metoda: Trepanací se léčily různé nemoci,…

Trepanace, léčebná metoda proražením lebky, se dostala do podvědomí lidí téměř okamžitě poté, co v roce 1865 archeolog George Squier obdržel od své hostitelky lebku s dírou z inckého pohřebiště. Co dnes o tomto způsobu léčby víme?

Při stavbě stodoly našel všímavý 12letý chlapec středověkou relikvii. Nebýt jeho, rozjezdila by ji auta

Při stavbě stodoly našel všímavý 12letý chlapec středověkou relikvii.…

Nebýt vnímavého mladíka, dávná zbraň by navždy skončila pod koly automobilů. Při stavbě stodoly v obci Wilków v jižním Polsku nalezl dvanáctiletý chlapec hvězdicovitou hlavici palcátu z 12. až 14. století. Nález relikvie potvrzuje jedinečnost zdejšího regionu z hlediska středověkého osídlení

Jediná česká siamská dvojčata, která dokázala uhranout svět. Rosa a Josefina Blažkovy

Jediná česká siamská dvojčata, která dokázala uhranout svět. Rosa a…

Srostlice, i tak se říká siamským dvojčatům. Tedy dvěma lidem, jejichž těla jsou v určité části srostlá k sobě. Těmi nejznámějšími na dnešním území České republiky jsou Rosa a Josefina Blažkovy.

Spontánní samovznícení – fenomén, na který věda našla odpověď

Spontánní samovznícení – fenomén, na který věda našla odpověď

Už po dlouhou dobu lidstvo dráždí historky o záhadném ohni, který z ničeho nic pohltil lidskou bytost a spálil ji na uhel. Jde o fenomén „spontánního samovznícení“ a my se mu trochu podíváme na zoubek.

Nejhlubší skalní soutěska ve střední Evropě je nedaleko českých hranic

Nejhlubší skalní soutěska ve střední Evropě je nedaleko českých hranic

V bavorském Allgäu narazíte na fascinující přírodní úkaz. A není to hora, jak by se nabízelo, je to tak říkajíc něco opačného. Prudká, dravá, tekoucí voda. Sluneční paprsky a chladná skála. Ledové krystalky a sněhové vánice. Světlo a tma. Do kopce a z kopce soutěskou – to vše je Breitachklamm.

Viktoriánské období v kostce: Přes 60 let panující britská královna Viktorie měla na svědomí velké množství změn

Viktoriánské období v kostce: Přes 60 let panující britská královna…

Viktoriánské období lze chápat jako historické období ve Spojeném království, kdy 20. června roku 1837 usedla na trůn britská královna Viktorie. Její panování trvalo až do 22. ledna roku 1901. Tato přes 60 let dlouhá éra panování je také nazývána érou změn.

Houby na jídle jako z restaurace. Nenechte je ztmavnout, stačí pár kapek z citronu

Houby na jídle jako z restaurace. Nenechte je ztmavnout, stačí pár…

Víte, co dělat, aby houby při vaření a smažení nezměnily barvu? Určitě to znáte - připravujete pizzu nebo jiný podobný pokrm a houby, které chcete použít, nejsou navrchu dokonale bílé, zatímco ty na pizze v restauraci vypadají dokonale. Poradíme vám, jak tohoto efektu dosáhnout!

Doporučené články

Kvíz: Jedna filmová legenda, deset otázek a jen hrstka lidí bez jediné chyby

Kvíz: Jedna filmová legenda, deset otázek a jen hrstka lidí bez jediné chyby

Ulice: Je málo nás hereček, které si ze sebe umíme udělat srandu, říká hvězda seriálu

Ulice: Je málo nás hereček, které si ze sebe umíme udělat srandu, říká hvězda seriálu

Zítra ve 22:10 ztratí celé Česko řeč: Nova Cinema tasí nejmrazivější retro horor

Zítra ve 22:10 ztratí celé Česko řeč: Nova Cinema tasí nejmrazivější retro horor

Kopání do orchestrionu v Chalupářích nebylo ve scénáři: Režisér odhalil pravdu po letech

Kopání do orchestrionu v Chalupářích nebylo ve scénáři: Režisér odhalil pravdu po letech

Jak dnes vypadá představitel MacGyvera? Ve 76 letech má narvaný kalendář

Jak dnes vypadá představitel MacGyvera? Ve 76 letech má narvaný kalendář

Reklama