Vyspělá civilizace mohla existovat už v době ledové. Poté ji spláchla velká potopa. Důkazem je Gunung Padang

Vědci lokalitu nazvali „archeologickým zázrakem“

V roce 2019 tým indonéských vědců na setkání ve Washingtonu DC v USA oznámil, že našli v megalitické lokalitě Gunung Padang nejstarší dosud známou pyramidu na světě. Místo se nachází v provincii Cianjur na západě Jávy. Hora o nadmořské výšce 885 metrů podle vědců není přírodní sopkou, ale pravěkou terasovitou stavbou porostlou vegetací. Stáří jejích základů bylo odhadnuto na více než 10 000 let. Svá tvrzení podepřeli souborem dat. „Naše studie dokazuje, že stavba pokrývá nejen vrchol, ale také obklopuje svah o rozloze minimálně 15 hektarů. Struktura jde mnohem hlouběji,“ uvedli indonéští badatelé a dodali, že se jedná o „archeologický zázrak“. Místo je totiž známé také jako největší megalitické naleziště v celé jihovýchodní Asii.

Domorodci místo uctívají a věří v jeho zázračný původ 

Hora je tvořena pěti umělými lichoběžníkovými terasami, které se směrem k vrcholku hory zmenšují. Terasy jsou ohraničenými opěrnými kamennými zdmi. Mezi terasami vede 370 andezitových schodů stoupajících do výšky 100 metrů. Celé úpatí hory pokrývají šestiboké megalitické kvádry tvořené sopečnými vyvřelinami. Domorodí obyvatelé místo od nepaměti uctívají. Pokládají jej za pokus krále Siliwangiho, který zde vládl na přelomu 15. a 16. století, postavit palác za jednu noc. 

Místo bylo zapomenuto až do 80. let

Gunung Padang popsal Rogier Verbeek, nizozemský historik, geolog a přírodovědec. Verbeek zmínil jeho existenci ve své knize Starožitnosti z Jávy z roku 1891: „Na vrcholu hory (...) je řada 4 teras, spojených schody z hrubého kamene, dlážděných hrubými plochými kameny a zdobených četnými ostrými a sloupovitými vzpřímenými andezitovými kameny. Na každé terase je malá mohyla, pravděpodobně hrob, pokrytá kameny a zakončená 2 špičatými kameny.“ Lokalita byla ignorována až do roku 1979, kdy ji znovu objevili místní rolníci. Jejich nález zaujal Bandungský archeologický institut. V 80. letech se zde prováděl rozsáhlý archeologický průzkum a restaurátorské práce. Výzkum zde probíhá dodnes. 

Odhady stáří se různí o tisíce let

Archeolog Lutfi Yondri z Bandungu odhadl, že megalitické stavby mohly vzniknout v 2.–5. století n. l. Úlomky keramiky objevené při výkopech datoval Archeologický úřad okolo přelomu našeho letopočtu. Danny H. Natawidjaja, indonéský odborník na zemětřesnou geologii a geotektoniku ve Výzkumném centru geotechnologie Indonéského institutu věd, ve svém dosud nepublikovaném výzkumu tvrdí, že se v nitru hory ukrývá obří pyramida, která může být stará 9 000–20 000 let. Studii opírá o soubor radiokarbonových dat a stratigrafických studií. Takovéto stáří by odkazovalo na hypotézu, že Gunung Padang vybudovala prastará nám dosud neznámá civilizace. Natawidjajův výzkum je některými vědci zpochybňován. Vulkanolog Sutikno Bronto se domnívá, že výsledky uhlíkového datování může být zkresleno zvětráváním a že hora je tvořena komínem starověké sopky, a ne umělou pyramidou. 

Velká potopa mohla spláchnout většinu důkazů

Britský spisovatel Graham B. Hancock, propaguje svou pseudovědeckou teorii o mnoha prastarých civilizacích a ztracených zemích. Jeho teorie, včetně záhady Gunung Padang, byly v roce 2022 zpracovány v seriálu Starodávné apokalypsy. V poslední době ledové totiž vypadala zemská pevnina jinak. Oceánská voda byla vázána v ledovcích a mnohé dnešní ostrovy byly součástí větších pevninských celků. Tak tomu bylo také s indonéskými a malajskými ostrovy, které tehdy byly spojené s jihovýchodní Asií. Když se před 12 tisíci lety začalo oteplovat a ledovce tály, došlo k zaplavení mnoha níže položených oblastí, včetně suchozemského mostu mezi Indonésií a asijským kontinentem. Tak masivní potopa mohla doslova spláchnout hypotetickou prastarou civilizaci, která vystavěla nejstarší pyramidu světa.