Po partyzánce Olze Františákové byl pojmenován celý oddíl: Její život nebyl růžový, ona sama ale neudělala vše nejlépe
Foto: Public domain, Wikimedia commons
3 min
Možná jste již slyšeli o partyzánském oddílu Olga. Věděli jste ale, po kom byl oddíl pojmenován? Po partyzánce, která svými hrdinskými činy byla více než jen plnohodnotnou členkou hnutí odporu. Přečtěte si, co všechno si v životě prožila.
Reklama
Původ
Podkarpatská Rus je místo, kde se Olga narodila. Konkrétně se to stalo v roce 1926 v obci Dědovo. Její otec byl italským legionářem. Později se její rodina přestěhovala do obce Ublo, a sice v dobu, kdy vznikl Slovenský stát.
Mladá Olga vystudovala obecnou školu a začala pracovat u Bati. Také dělala služku bohatším lidem. Ve třinácti letech se zasnoubila s německým vojákem. Tentýž rok se její milý nevrátil z Polska, zahynul tam. Zda-li se skutečně zasnoubila, nebo ne, o tom se dodnes kvůli jejímu věku vedou spory. Později byla znásilněna odpůrci Němců. To ji přimělo nenávidět Slovany a přidala se ke gestapu. Ve čtrnácti letech se jí zalíbil příslušník gestapa.
Odjezd do Prahy, následně zatykač
V roce 1941 se svou sestrou Giselou navštívila Prahu a našla si tam práci. Společně se sestrou pracovala v místním bufetu. Nicméně její minulost se dlouho neutajila a na Olgu byl uvalen zatykač. Při útěku byla chycena maďarskými policisty a opět opakovaně znásilněna. To ji přimělo přidat se k partyzánům, jakmile opět nohama stanula na půdě svého rodného města. Tam potkala Houfka, který tajil svou temnou minulost příslušníka Wehrmachtu. Jejich láska na první pohled jim vydržela až do konce války. Její přidání se k partyzánům nastalo v roce 1944. To Olze umožnilo stát se zástupkyní velitele.
V partyzánském oddíle
Oddíl Olga, který byl pojmenován po této výjimečné a odvážné ženě, cílil především na maďarské vojáky. Někdy je pouze okradli, jindy zabili. Olga to dělala ráda. Kvůli tomu, co se jí v minulosti stalo, se z ní stala tak trochu zrůda, která nebrala v potaz dobro a zlo.
Od té doby se Olga podílela na mnoha akcích, kdy, mimo jiné, nacisté přišli o obsah třiceti cisteren pohonných hmot.
Olga, jindy tak neúprosná a rozhodnutá v tom, co chce, se zalíbila na zámku v Hošticích v roce 1945 jednomu veliteli německých vojsk, který byl později předán Sovětům. Ublížená Olga si čistě náhodu vzpomněla na své německé spojence z minulosti a nahlásila jim jeho umístění.
Olga si dál dělala to své, nenáviděla všechny muže v uniformách a líbil se jí pohled na jejich vytékající krev. Nakonec ji po válce dostala sovětská StB. Hájila se, že se obávala nahlášení gestapu, kdyby své oběti nechala jít.
Díky kráse se dostala z nejhoršího
Ne, že by tolik věřili jejím slovům, na svobodu se však přece jen dostala, a to proto, že disponovala nevídanou krásou. Na svobodě nezahálela. Pamatujete si, kdo to byl Houfek? To je ten milenec, do kterého se zamilovala na první pohled. Též ten byl uvězněn, Olga na svobodě sháněla důkazy, které by očistily jeho jméno proti tvrzením, že bojoval proti nacistům.
Když byla tázána na několik obětí, uvedla, že zuřila válka a lidé ve válce umírají.
Známá kvůli svému odporu
Vdala se za muže, který ji doslova mučil. Předtím se stala listonoškou. Rozvedla se z manželem a v roce 1988 zemřela v olomoucké nemocnici na rakovinu.
Dočkala se své slávy v německém časopise Münchner Illustrierte, kde v letech 1956–1957 o ní byl nakreslen seriál Partyzánka. A šance na zvěčnění jejího jména se ujal i Rudolf Ströbinger, který o ní napsal knihu Rudá zrada.
