Někdy je lepší nenechat si věštit budoucnost. Kdyby v Oidipově příběhu nevystupovaly věštkyně, mohl být jeho příběh o poznání méně tragický

Někdy je lepší nenechat si věštit budoucnost. Kdyby v Oidipově příběhu nevystupovaly věštkyně, mohl být jeho příběh o poznání méně tragický

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Oidipus, syn krále a královny Théb Laia a Jokasty, je nešťastným hrdinou jedné z nejznámějších legend ve starořecké mytologii. Díky jeho příběhu dnes máme v psychologii dobře známý pojem Oidipův komplex.

Zapomenutý princ

Oidipův příběh se začal psát ještě před jeho samotným narozením. Láios, bezdětný thébský král, se rozhodl zeptat se věštkyně v Delfách, zdali mu někdy bude dáno mít potomka. K jeho zděšení zjistil, že každý syn, který se narodí z jeho manželského svazku s královnou Jokastou, je předurčen k tomu, aby ho zabil. Laius se snažil držet se od manželčina lože co nejdále, přesto však Jokasta po jedné prohýřené noci otěhotněla a později také porodila chlapce. Král dal svému synovi proříznout kotníky, aby mu znemožnil pohyb, a nechal jej odnést pryč ze země.

Dítě se nakonec dostalo až na dvůr korintského krále Polyba a královny Meropé. Královský pár, který byl rovněž bezdětný, se rozhodl ubohé dítě adoptovat a vychovat ho jako vlastní. Chlapce pojmenovali podle jeho zranění na kotníku: Oidipus znamená „oteklá noha“. Když Oidipus vyrostl, dozvěděl se od opilce, že Polybus a Meropé nejsou jeho praví rodiče. Oidipus se rozhodl tuto záležitost prozkoumat a skončil v Delfách s úmyslem dozvědět se pravdu od věštkyně – opět se tedy orákulum zapletlo do jeho života. Místo odpovědi, kvůli které přišel, se Oidipus dozvěděl, že má zabít svého otce a oženit se s matkou. Když se to Oidipus dozvěděl, rozhodl se okamžitě opustit Korint a odejít od něj co nejdál. Osud jej však nasměroval ke svému rodnému městu, Thébám.

Neuvědomělá otcovražda

Cestou narazil Oidipus na vůz, na němž jel král Laius, jeho biologický otec. Oidipus a Laiův vozataj se začali hádat, kdo má přednost v jízdě. Hádka skončila tím, že Oidipus zabil vozataje i svého otce, čímž nevědomky naplnil první část svého proroctví. Před Oidipovým hněvem se podařilo zachránit život pouze jednomu z Laiových sluhů.

Oidipus proklínal svého syna
Oidipus proklínal svého syna | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Hádanka od sfingy

Brzy poté Oidipus narazil na strašlivou sfingu, která tehdy už nějakou dobu sužovala oblast Théb, ničila úrodu a požírala pocestné, kteří nedokázali správně odpovědět na její hádanku: Co chodí ráno po čtyřech, odpoledne po dvou a v noci po třech nohách? Oidipus nakonec hádanku vyřešil – správnou odpovědí byl člověk, který se jako dítě plazí po čtyřech, v dospělosti pak po dvou a ve stáří o holi. Sfinga, která neunesla skutečnost, že její hádanka byla správně zodpovězena, se vrhla ze skály, na níž seděla, a zemřela.

Oidipus králem

Po smrti krále Laia vládl v Thébách Kreón, bratr ovdovělé Jokasty a Oidipův strýc. Ještě před Oidipovým příchodem Kreón nařídil, že každý, komu se podaří zabít Sfingu, bude odměněn rukou královny a thébským trůnem. V důsledku toho byl Oidipův osud zpečetěn a po příchodu do města skutečně získal za manželku svou vlastní matku. Společně dokonce zplodili čtyři děti.

Reklama

Delfská věštírna vyjevuje osud potřetí

O několik let později postihla Théby strašná morová rána. Oidipus, odhodlaný vyléčit své město, hodlal udělat vše, co bylo v jeho silách, aby přišel věci na kloub. Vyslal tedy Kreóna o radu do Delf, odkud se jeho strýc vrátil se zprávou, že mor je boží odplatou za to, že Laiův vrah nebyl nikdy postaven před soud. Oidipus slavnostně přísahal, že vraha najde a potrestá. Postupem času bohužel odhalil krutou pravdu, že vrahem thébského krále byl on sám. Oidipus však odmítl uvěřit, že by mohl mít něco společného s Laiovou vraždou, a místo toho obvinil mimo jiné svého strýce Kreóna z účasti na spiknutí.

S postupem času se Oidipus dozvěděl, že jeho adoptivní otec Polybus zemřel. Jelikož věřil, že korintský král je stále jeho skutečným otcem, odmítl účastnit se pohřbu, aby se vyhnul kontaktu se svou matkou. Od posla se však dozvěděl, že to byl právě on, kdo předal malého Oidipa Polybovi a Meropé, a ti tak byli pouze jeho adoptivní rodiče. Postupně pak král získal také důkazy o tom, že v dřívějším sporu s vozkou skutečně potkal krále Laia, který byl jeho skutečným otcem.

Oidipus sklízí ovoce svých činů

Jokasta v důsledku nových zjištění spáchala sebevraždu oběšením ve své komnatě. Poté, co ji Oidipus našel, vytrhnul z jejích šatů dvě zlaté jehlice a vypíchnul si oči. Aby dodržel svůj slib, vykázal se z města. Nakonec se dostal až na dvůr athénského krále Thésea, kde byl vřele přijat. Po letech znavený a slepý Oidipus následně v Athénách i zemřel, a jeho osud, který byl tak úzce provázán s věštbami z Delf, byl tak definitivně uzavřen.

Reklama
Reklama