Metoda Coué: Co vše dokáže pozitivní myšlení. Není ale pro každého, může i ublížit

Metoda Coué: Co vše dokáže pozitivní myšlení. Není ale pro každého, může i ublížit

Foto: PHOTOCREO Michal Bednarek/ Shutterstock

Aktualizováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Termín pozitivní myšlení je dnes módní záležitost a zasvěceno mu je nespočet knih. Historie pozitivního myšlení začíná počátkem 20. století, když francouzský lékárník a psychoterapeut Emile Coué objevil se svými pacienty sílu pozitivní autosugesce. Tato metoda, jak preventivní, tak léčebná, podle něj umožňuje lidem cítit se lépe po fyzické i duševní stránce. Je to ona slavná metoda Coué.

V roce 1998 vytvořil profesor Pensylvánské univerzity Martin Seligman novou psychologickou disciplínu zasvěcenou pozitivním aspektům existence, kterou pojmenoval pozitivní psychologie. Místo toho, aby si kladl otázku, co nám v životě nejde, vedl s kolegy studie na „vzkvétajících“ jednotlivcích, aby tak odvodil poučky použitelné na větší počet osob. Mezi různými cestami studia pozitivní psychologie se začalo rýsovat to, co se stalo nástrojem pro novou generaci psychologů: pozitivní myšlení.

Optimisté jsou zdravější a žijí déle

Východisko teoretiků pozitivního myšlení je prosté: optimisté žijí déle a těší se lepšímu zdraví. Pozitivní myšlení není žádná magie. Sophie Machotová, autorka publikace Pěstujte si své štěstí, podle listu Le Figaro vysvětluje: Jde o nástroj, který umožňuje využívat veškerý potenciál, co máme, myšlenky, emoce a chování, abychom lépe fungovali v každodenním životě.

Připravte mozek na budoucí akci

Nedávné studie potvrzují, že mozek nečiní rozdíl mezi tím, co prožíváme, a tím, co si představujeme. Když si několik dní před významným rozhovorem představujete tuto situaci a prožíváte ji do nejmenších detailů, když se v ní uvolňujete, uklidňujete a dodáváte si sebedůvěry a přehráváte si ji několikrát, pak ve chvíli, kdy rozhovor opravdu nastane, má váš mozek pocit, že to již prožil, a pomůže vám dostat se do takového emocionálního stavu, který si předtím vytvořil.

Francouzský list Le Figaro popisuje pět cvičení na „zlepšení“ myšlení:

1. Naučte se mluvit pozitivně

Mozek nerozumí negaci. Jestliže řeknete: Nechci se už stresovat, mozek si podrží pouze slovo stres. Je tedy třeba spíše říkat: Chci být klidnější. Obecně je třeba dávat si pozor na to, co říkáme sobě i druhým a vyhýbat se negativním formulacím.

2. Stanovte si ráno své pozitivní cíle

Tedy nikoli seznam nějakých 50 úkolů, které můžete splnit, ale několik závazků, které lze dodržet. Večer před spaním si zopakujte tři pozitivní momenty dne a znovu je v duchu prožijte, abyste si zafixovali pozitivní pocity, které je doprovázely.

Reklama

3. Objevujte své okolí

„Chodím po ulicích a hledím na to, čeho si obvykle nevšímám. Procházím parkem a cítím vůni, barvy a usmívám se na lidi,“ říká jeden z propagátorů pozitivního myšlení o tom, jak si navodit dobrou náladu, „když se nad hlavou kupí mraky.“

4. Usmívejte se na sebe i na ostatní

„Když se probudím, říkám si, že mě čeká pěkný den, že všechno proběhne dobře, a pak se musím usmát. Úsměv zůstane na tváři po celý den,“ radí další zastánce pozitivního myšlení.

5. Naučte se vůči sobě shovívavosti

V situaci, které se obáváte, projevte vůči sobě shovívavost jako k dítěti. Podívat se na sebe, na druhé i na svět vás může změnit, říká psycholožka Aurore Aimeletová.

Pozitiva mají i svá negativa

Pozitivní myšlení funguje u části populace, ale může mít i obrácený účinek. Osoba, která nemá dost sebedůvěry, od pozitivního myšlení nic nezíská, spíše naopak, připomíná psycholožka Cécile Neuvillová. Takový člověk si může říci: U mě to nefunguje, protože jsem nula. To může posílit pocit neúspěchu.

Oznámkujte se

Jak se dozvíme, že u nás pozitivní myšlení funguje? Le Figaro radí: Oznámkujte míru své sebedůvěry na stupnici od jedničky do desítky. Jestliže si dáte známku nižší než pět, raději volte klasickou terapii.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama