Meteorologové před 10 minutami škrtli původní předpověď. Víkend přinese nečekaný teplotní extrém
Foto: Unsplash
3 min
Ještě před několika dny slibovaly předpovědi počasí na konec června chladné dny plné deště, kdy budeme vytahovat mikiny. Realita, která se na nás nyní řítí, je ale naprosto opačná a pro mnohé může být velmi nebezpečná.
Reklama
Ještě v první polovině června se zdálo, že závěr měsíce přinese úlevu od veder. Původní předpovědi totiž očekávaly chladnější a deštivé období, kdy se denní maxima měla pohybovat pouze mezi mírnými 20 °C a 25 °C.
Mnoho lidí se těšilo na příjemné letní dny bez úmorného horka. Příroda se ale rozhodla pro zcela jiný scénář.
Aktualizovaná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přinesla radikální přehodnocení situace. Do České republiky začne proudit velmi teplý vzduch od jihozápadu, který teploty vyžene do extrémních výšin.
Místo očekávané studené sprchy nás o posledním červnovém víkendu, tedy 27. a 28. června, zasáhne vlna veder s teplotami dosahujícími tropických 31 °C až 36 °C.
Tropické noci a pocitová teplota útočící na čtyřicítku
Extrémní teploty nás neopustí ani po západu slunce. Očekávané noční teploty budou velmi vysoké, s minimy mezi 16 °C a 21 °C. Na mnoha místech tak zaznamenáme tropické noci, kdy rtuť teploměru neklesne pod hranici 20 °C.
To výrazně zkomplikuje spánek a regeneraci organismu.
Situaci navíc zhorší vysoká vlhkost vzduchu, která způsobí silné dusno. Pocitová teplota tak může lokálně útočit až na hranici 40 °C. Odborníci proto varují před přeceňováním vlastních sil během pobytu na přímém slunci.
Když se domov promění v past: Ohrožení senioři v městských bytech
Vlny veder představují výraznou zátěž pro organismus, a to hlavně pro seniory a další citlivé skupiny. Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává hůř, zpomaluje se ochlazování a snadněji dochází k přehřátí i dehydrataci.
Typickým problémem bývají byty v horních patrech panelových domů, které se přes den silně prohřejí a v noci nestihnou vychladnout. Když se k tomu přidají tzv. tropické noci, kdy teplota neklesá dostatečně nízko, organismus nemá prostor k regeneraci. Vzduch bývá navíc těžký a vlhký, což dál zvyšuje pocit únavy a zátěže.
Pro seniory to může znamenat rychlejší vyčerpání, motání hlavy, zhoršení krevního tlaku nebo celkovou slabost. Rizikem je také nedostatečný pitný režim – v horku tělo ztrácí tekutiny rychleji, než si člověk často uvědomí. Vhodné je proto pít průběžně během dne, ideálně vodu nebo lehce mineralizované nápoje, a nečekat na pocit žízně.
Jak se chránit
V horkých dnech je důležité omezit fyzickou aktivitu, nevětrat v nejteplejší části dne a pokud možno se vyhýbat pobytu venku mezi přibližně 11. a 15. hodinou. Pomáhá také stínění oken, lehké oblečení a pravidelné ochlazování organismu – například vlažnou sprchou nebo pobytem v chladnější části bytu.
Vedle samotného horka se v letním období mohou objevit i bouřky, které někdy přicházejí rychle a s intenzivními srážkami. Při pomalejším postupu bouřkových systémů může docházet k lokálním přívalovým dešťům nebo krupobití, i když jejich výskyt je vždy velmi proměnlivý a závisí na konkrétní situaci v atmosféře.
Celkově platí, že letní výkyvy počasí kladou vyšší nároky na organizmus i každodenní režim. Opatrnost, dostatek tekutin a přizpůsobení denního rytmu horku jsou v takových dnech klíčové.
