Marie Curie: Zajímavosti o vědkyni, která již navždy změnila svět vědy
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Marie Curie Sklodowská, rozená Maria Salomela Sklodowká, je snad nejznámější vědkyní všech dob, a to díky svým převratným objevům na poli fyziky. Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě, do které se také poté v průběhu svého života vrátila a vystavěla zde institut na zkoumání rádia, který následně vedla její sestra Bronia.
Její přínos vědě a inspirativní životní příběh dodnes oslovují a motivují mnoho lidí v jejich studiu i dalších vědeckých objevech.
Její život nebyl lehký, ale i přes všechny strasti a překážky, kterými si prošla, to byla vždy cílevědomá žena, která měla srdce na dlani a vždy nabídla pomocnou ruku. Zatímco některé informace o její kariéře a úspěších jsou všeobecně známy, existují fascinující detaily, které často zůstávají skryté i těm nejvěrnějším fanouškům. Pojďme společně poodhalit některé informace, které vás možná o této celosvětově uznávané vědkyni překvapí.
Těžké začátky
Marie Curie se narodila v Polsku, jako dcera chudých, vesnických učitelů. Otec Marie byl učitelem fyziky a a matiky a matka byla ředitelkou na dívčí škole. Byla nejmladší z pěti dětí. Matka Marie Bronislava zemřela v jejich 10 letech na tuberkulózu a Marie se musela začít v rodině hodně otáčet a rodinu nejen péčí, ale také financemi začít zajišťovat. Poté začala pracovat jako vychovatelka dětí a z financí, které vydělala, podporovala svou sestru při studiích. Ta jí tuto službu poté stejnou měrou oplatila.
Prvenství různých rozměrů
V červnu 1903 byla Marie Curie první ženou, která obhájila ve Francii na Pařízské univezitě doktorát. Byla také první ženou v historii, která získala Nobelovu cenu za fyziku. Další prvenstvím pro ni bylo získání zaměstnání první profesorky na Sorbonské univerzitě. Byla také první ženou, která si díky svým úspěchům vysloužila, aby její ostatky byly uloženy v mauzoleu v Panthéonu v Paříži. Se svým manželem se také řadí mezi první pár, který získal Nobelovu cenu.
Vědecká i životní láska
Marie začala pracovat v laboratoři Pierra Currie a ten se do ní okamžitě zamiloval. Rok poté jí požádal o ruku, ta nejprve odmítla, ale nakonec se vzali. Marie měla zvláštní svatební přání a to takové, že si přála, aby její svatební šaty nebyly tradičně bílé, ale praktické a tmavé, aby se hodily do laboratoře. Svou svatební cestu strávili na kolech projížďkami po francouzském venkově. Jejich láska skončila tragickou smrtí Pierra, kdy byl sražen koňským spřežením, který ho na místě usmrtil.
Radium a polonium
Při svém zkoumání radioaktivního uranu objevila prvek, který byl ještě více radioaktivní a nazvala ho podle jejího milovaného rodného místa Polska polonium. Marie celý život doufala, že se do Polska vrátí a stráví tam zbytek života. Po objevení polonia velmi brzy objevila ještě radioaktivnější prvek a to radium.
Srdce na dlani
Nejen že byla Marie skvělou vědkyní, ale byla také velmi ochotnou a empatickou osobou, která se nikdy nebránila podat pomocnou ruku druhému. Její velkou vášní vedle vědy byla také humanitární pomoc při první světové válce, kdy vymyslela malé rentgenové jednotky, které mohli přímo na bojišti pomoci s detekcí zranění. Marie nejenže stála za vymyšlením a sestavením této rentgenové jednotky zvané také jako „malé currie“, ale také byla velmi aktivní přímo na bojišti. Nebála se a pomáhala přímo při bojích lékařům obsluhovat tyto stroje, aby se urychlila diagnostika zranění, a zachránilo se tak více raněných vojáků. Díky tomu tak zachránila nespočet cenných životů.
Osudná práce
Tak jako její matce, tak i Marie Currie byla leukémie osudnou. V případě Currie to však zapříčinila její vášeň věda. Zkoumání radioaktivních látek, jejichž působení na její tělo leukémii zapříčinilo, jí nakonec oslepilo a ve velmi těžkém stavu a bolestech dne 4. července 1934 ve věku 66 let zemřela.