Kvíz: Sluneční kámen – velký disk vyrytý se symboly aztéckého kalendáře
Foto: Leon Rafael/ Shutterstock
Aztécký Sluneční kámen byl v minulosti několikrát spojován s příchodem konce světa. Přesto však byl jeho význam mnohem hlubší a v mnoha ohledech i krvavější, než si dnes řada lidí možná myslí. K čemu tato kamenná deska dříve sloužila?
Historické pozadí slavné památky
Aztécká říše ovládala velkou část dnešního středního Mexika přibližně od začátku 14. století až do 20. let 15. století. Na konci této éry oblast kolonizovali Španělé, kteří místní obyvatele asimilovali, aby žili více jako jejich evropští dobyvatelé. Tři a půl metru široký kalendářní kámen, známý také jako Sluneční kámen, tehdy Španělé zakopali lícem dolů, kde zůstal až do doby, než byl v roce 1790 znovu objeven. O téměř sto let později, v roce 1885, byl přemístěn do Mexického národního antropologického muzea, kde se nachází dodnes.
Význam Slunečního kamene byl úzce spjat s lidskými obětmi
Kámen, který byl vystaven na hlavním náměstí hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, v dnešním Mexico City, původně pravděpodobně zdobil místo, kde byli obětováni ti nejcennější zajatci. Stejně jako ostatní rané mexické společnosti se i Aztékové spoléhali na zemědělství – pěstovali kukuřici, fazole a dýně, aby si tak zajistili dostatek obživy pro své obyvatelstvo. Jejich závislost na slunci v zemědělství však byla také doprovázena vírou, že musí krmit boha slunce Tonatiuha krví lidských obětí, aby ho udrželi při životě.
Aztékové obětovali vězně vždy v den, kdy věřili, že nastane konec světa. Tento den se v jejich kalendářním cyklu opakuje každých 260 dní. S postupným opakováním cyklu byl obětován další zajatec a následující den opět vycházelo slunce. Tonatiuh tak žil dál.
Přesné určení Soudného dne bylo klíčové
Kněží, vysoce postavení v hierarchii aztécké společnosti, byli zodpovědní za mapování astronomických jevů, včetně zatmění, které mělo přinést blížící se zkázu. Právě proto byl Sluneční kámen tak důležitý. Na rytině není zobrazen jeden, ale dva kalendářní systémy – každý zcela odlišný, a přesto oba vzájemně propojené. Co dalšího na kameni najdeme?
Unikátní umělecké dílo
Sluneční kámen váží asi 24 tun, přičemž v průměru dosahuje šířky přes 3,5 metru a tloušťky téměř metr. Na jeho povrchu najdeme řadu zvířecí i vesmírné symboliky, které dohromady vytváří ucelený obraz. Uprostřed sedí sám Tonatiuh, který drží v každé ruce jedno lidské srdce. Jeho vyplazený jazyk symbolikou čepele, která se stávala osudnou právě pro rituální oběti.
Kolem středu se pak nachází čtyři další symboly, které znázorňují jednotlivé epochy světa: Jaguár, Vítr, Déšť a Voda. Všechny tyto obrazce pak odkazují na čtyři cykly, které v historii Aztéků již proběhli. V době vzniku Slunečního kamene pak probíhal cyklus pátý. Věk Jaguára pak například vydržel 13 aztéckých století, tedy 676 let, a skončil obdobím, kdy lidstvo pohltila monstra. Déšť pak vládl 6 aztéckých století, tedy 312 let. Aztékové věřili, že i pátý věk skončí apokalypsou kvůli jejich vlastním chybám.
Kámen je dodnes předmětem analýz
Od svého znovuobjevení je kalendářní kámen vystaven ve svislé poloze, jako by to byly skutečné hodiny. Forma a vyobrazení sochy jej však úzce spojují s obětními oltáři, na které aztéčtí vladaři vystupovali, aby obětovali zajatce. Podobností se památce blíží i další kameny, mezi něž patří i Tizocův či Moctezumův kámen. Zatímco ale tyto jiné památky zobrazují na bocích svých válcovitých forem výdobytky aztéckých vládců, Sluneční kámen zachycuje obrazy spíše abstraktní a rituální.
Dodnes nevíme, proč nebyl kalendářní kámen dokončen. Je totiž stále součástí velkého bloku, a jeho okraje tak nebyly úplně dotesány. Německý spisovatel Hermann Beyer z 20. let minulého století vyslovil domněnku, že se kámen zlomil a musel být vytesán mnohem mělčí disk, než bylo původně zamýšleno. Blok kamene však může také naznačovat, že byl Sluneční kámen stálou výzdobou některé ze stěn dávných aztéckých chrámů.
