Polsko jako letní destinace: Pláže, památky i hory na jednom místě
Hlavně je to blízko a domluva je poměrně snadná. Stačí zamířit k našim sousedům do Polska, abyste...
Krakov
Možná jste zmeškali
Před více než 50 lety v Polsku představili první elektromobil. Vyrábí…
První městský elektromobil vyrobený v leteckém závodě WSK ve městě Mielec v sousedním Polsku se dočkal světového úspěchu. Výrobní linku opustil před více než 50 lety a odstartoval éru polské automobilové značky Melex.
Planeta Uran se jako jediná kutálí: Zřejmě ji položil její měsíc,…
Planeta Uran s neobvyklou osou rotace ležící téměř vodorovně k naší Sluneční soustavě skrývá tajemství. Astronomové spekulují o srážce s protoplanetou či existenci gigantického měsíce, který Uran „překlopil na bok“. Vesmír nás stále překvapuje a zřejmě jen tak nepřestane…
Chorvatské skvosty, které pamatují Říši římskou aneb Naplánujte si…
Na tento kout jihovýchodní Evropy a chorvatskou půdu si kdysi činilo nárok mnoho říší - starořečtí kolonisté, římské legie, byzantští císaři, benátští obchodníci i habsburští správci. Slovanští Chorvati poprvé přišli do dnešního Chorvatska mezi 6. a 7. stoletím našeho letopočtu. V té době patřilo Chorvatsko k Římské říši jako provincie Illyricum (později Panonie a Dalmácie).
Porodnice U Apolináře měla tajný porodní sál, kam směly jen rodičky s…
„Do ústavu vstupovaly a odcházely odtud tajným vchodem a zahaleny maskou. Nikdo se jich nesměl dotazovati na jméno nebo kdo je otcem dítěte. Při nastupování odevzdávaly toliko zapečetěnou obálku s lístkem, na němž bylo napsáno jejich příjmení a křestní jméno. Ta byla v ředitelství ústavu otevřena jedině v případě úmrtí ošetřovanky,“ popsal v roce 1929 Josef Veselý.
Inuitské tradiční tetování: Při prošívání lidské kůže šlachou a směsí…
Specialistkami na tetování byly starší ženy. Díky svým dlouholetým zkušenostem s propichováním kožek a kožichů dokázaly tatérky precizně „šít“ i lidskou kůži. Ne náhodou nazývají sibiřské národy tetování slovem „šitie“.
KVÍZ: Turbulentní a divoké 20. století vytvořilo náš dnešní svět
Dvacáté století nebylo vždy veselé: dvě světové války, soupeření velmocí, ale také bezprecedentní rozvoj vědy a techniky i kulturní fenomény, které se staly opravdovou klasikou.
Naši pravěcí předkové nebyli fajnovky, jedli jako hyeny
Když první pralidé slezli ze stromů a začali se pohybovat po dvou bohatými revíry v Africe, patřili mezi nejvýznamnější pojídače zdechlin černého kontinentu. Ano, opravdu je řeč o našich dávných předcích, kteří se od masožravých predátorů „učili“ být sami masožravými predátory.
Saitafernova tiára: Poklad nevyčíslitelné hodnoty byl ve skutečnosti…
V roce 1896 vydalo pařížské muzeum Louvre prohlášení, které otřáslo světem archeologie. Podařilo se mu do sbírky získat legendární diadém krále Saitaferna. Byl šperk pravý, nebo se nejznámější muzeum nechalo napálit?
Slepé, hluché, mentálně retardované děti házeli rodiče do řeky,…
Zejména Řekové a Římané o sobě měli velmi vysoké mínění a věřili, že jsou příkladem ideálního lidského typu. Díky svému přínosu v oblasti umění, filozofie, literatury a vědy se považovali za nadřazené všem ostatním rasám. Fyzickou odlišnost v podobě jiného etnika nebo postižení považovali za znak méněcennosti.
Příběh Kanibala z Colorada z 19. století zůstává dodnes neobjasněn
Životní příběh odsouzeného a následně podmínečně propuštěného horníka Alferda Packera je dodnes obestřen tajemstvím. Uchýlil se tento kopáč k několikanásobnému kanibalismu, nebo byl skutečně nevinný?
Reklama