Reklama

Sedmkrát kolonizované Grónsko z východu i západu: Jen jedni přežili a porazili Vikingy

Sedmkrát kolonizované Grónsko z východu i západu: Jen jedni přežili a porazili Vikingy

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Grónsko, největší ostrov světa, je známé svou rozlehlou tundrou a obrovskými ledovci. Nachází se za polárním kruhem a je to možná jedno z nejobtížnějších míst pro život na světě.

Reklama

Krajina Grónska s obrovskými horami a fjordy, kontrastními ledovci a loukami v kombinaci s nestálým počasím představuje řadu výzev pro ty, kteří zde chtějí přežít.

Skandinávská kolonie

Během 4 000 let bylo sedmkrát kolonizováno migranty ze západu a dvakrát migranty z východu. Nejpozoruhodnějším pokusem o kolonizaci byli severští Vikingové, kteří se snažili založit novou skandinávskou kolonii v severním Atlantiku. Poté, co Erik Rudý vedl v letech 985–986 n. l. cestu na západ z Islandu do Grónska, začali Vikingové rychle migrovat na ostrov a asimilovali se zde. Po staletí prosperovali, zakládání východních a západních osad dosáhlo svého vrcholu při celkovém počtu zhruba 5 000 obyvatel, popsala Tia Lembergová z Washingtonské univerzity v americkém St. Louis.

Náhlé zmizení Vikingů

Koncem 14. století však byla severská éra úspěchu náhle přerušena. Pravidelná lodní doprava mezi Norskem a Grónskem skončila po roce 1370, poslední písemný záznam o kontaktu se objevil v roce 1408 a poslední plavba mezi těmito dvěma zeměmi se uskutečnila kolem roku 1420. Náhlé zmizení kdysi prosperujících Vikingů dosud stále mate historiky i archeology.

Paleo-eskymáci a ti další

Norové však nebyli jedinou skupinou, která v této éře obývala Grónsko. Paleo-eskymáci přišli do severního Grónska v několika migracích před více než 5 000 lety z Čukotky a postupně se rozptylovali po rozlehlém Grónsku. Přibližně ve stejnou dobu, kdy Norové zahájili své západní cesty ze Skandinávie do severního Atlantiku, začala další skupina lidí migrovat na jih podél grónského pobřeží. Lidé Thule, přímí předkové současných Inuitů, obývali zemi souběžně s Vikingy, uvádí Lembergová ve svém pojednání Obrácená kolonizace: Jak Inuité dobyli Grónsko a porazili Vikingy.

Odolnější přežije

Zatímco Vikingové koncem 14. století ubývali, až vymřeli, Inuitům z Thule se dařilo.

Thule [Túle], eskymácká archeologická kultura, nazvaná podle osady Thule (dnešní Qaanaaq). Vznikla kolem 1000–1300 n. l., rozšířena od severozápadu Aljašky po Grónsko, navazuje na kulturu Dorset. Stala se základem eskymácké materiální kultury, která existovala do 20. století (specializované lovecké zbraně, iglú, drobné plastiky). Zvaná také arktická kultura. (Zdroj: cojeco.cz)

Tato skutečnost představuje hluboký prostor pro studium, proč původní Inuité v Grónsku přežili, zatímco severští Vikingové ve stejných ekologických podmínkách selhali. Údaje o životním prostředí ukazují, že klima Grónska se během severské kolonizace zhoršilo, konkrétně na počátku malé doby ledové v roce 1100, která vyvolala staleté dramatické ochlazení.

Proč se to Vikingům nepodařilo?

Dodnes vědci řeší, do jaké míry přispěla malá doba ledová k vymření grónských Seveřanů. Ačkoli se norským Vikingům zpočátku dařilo spojit svůj evropský životní styl s drsným grónským terénem, nedokázali si osvojit klíčové inuitské techniky přežití, když byli vystaveni prudkým klimatickým změnám, a tak padli za oběť přírodě, zatímco Inuité zvítězili, uvádí Tia Lembergová.

Zdroj článku:
Reklama