Po letních vedrech mohou přijít povodně. Teplejší moře zvyšuje riziko extrémního počasí
Foto: unsplash
4 min
Rekordně teplé Středomoří hromadí energii pro podzimní bouře. Vlhký vzduch míří do střední Evropy a hrozí lokální záplavy.
Reklama
Letošní léto přepsalo teplotní rekordy napříč Evropou. V Doksanech na Litoměřicku rtuť teploměru 28. června vyšplhala na historických 41,9 stupně Celsia. Vedra ale nezasáhla jen pevninu – světová moře dosáhla v létě nejvyšší povrchové teploty od začátku měření. A právě tento fenomén může podle klimatologů přinést do střední Evropy nebezpečné povodně.
Středomoří jako časovaná bomba
Podle evropské klimatické služby Copernicus vystoupala globální průměrná teplota povrchu moří a oceánů 22. srpna na rekordních 21,1 stupně Celsia. Západní Středozemní moře je přitom neobvykle teplé i vzhledem k poměrům tohoto horkého léta. Co to znamená v praxi? Teplá voda se intenzivněji odpařuje a sytí atmosféru obrovským množstvím vlhkosti.
Září a říjen jsou ve Středomoří obdobím bleskových záplav. Moře je po třech měsících ohřívání nejteplejší v roce, když nad oblast dorazí první brázdy chladného vzduchu,
vysvětluje pro Euronews Earth zakladatelka organizace WFY24 Ioanna Verginiová.
Mechanismus je přitom poměrně jednoduchý. Když se teplý a vlhký vzduch ze Středomoří střetne s prvními studenými frontami přicházejícími ze severu, vznikají mohutné bouřkové mraky schopné produkovat extrémní přívalové srážky. Letos je situace o to vážnější, že rekordní teploty moře – pravděpodobně posílené jevem El Niño – dodávají bouřím dodatečnou energii. Bouře proto mohou trvat déle a být intenzivnější.
Španělsko už pocítilo sílu přehřátého moře
Že nejde o pouhou teorii, ukázaly události ve španělské Tarragoně na přelomu srpna. Region zasáhly nejprve přívalové deště a povodně, následně velmi silná bouře doprovázená kroupami velkými jako golfové míčky. Vítr dosahoval rychlosti až 117 kilometrů v hodině. Podobné scénáře se podle odborníků mohou opakovat – a nejen v bezprostřední blízkosti Středomoří.
Proč by se mělo Česko obávat?
Vodou nasycený vzduch ze Středomoří se vydává na cestu do vnitrozemí Evropy. Když se nad střední Evropou potká se studeným vzduchem proudícím od severu, vodní pára může okamžitě kondenzovat. Výsledkem bývají intenzivní lokální srážky a následné záplavy.
Klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na problém upozornil už loni v rozhovoru pro Idnes. Přehřívání moří se v létě stává v posledních letech téměř normou a rizika povodní se mohou objevovat každý rok.
S rostoucí teplotou riziko extrémních jevů dále poroste, suchá období budou nastupovat rychleji. A k rapidní změně z extrémního sucha do povodní může dojít klidně během deseti hodin,
varoval Farda.
Sucho paradoxně není hlavním rizikem
Nabízí se otázka, zda letošní sucha v Česku zvyšují riziko záplav. Vysušená půda totiž bývá hydrofobní – hůře vsakuje vodu, která pak rychleji odtéká po povrchu. Podle odborníků však tento faktor není pro případné české povodně klíčový.
Co se týče tohoto dlouhodobého sucha a vytvoření málo propustné povrchové vrstvy, není to asi nic klíčového, co by teď samo o sobě mělo způsobit povodně. Není to ten klíčový faktor,
uvádí Kristýna Falátková z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR.
Hlavní hrozbou tak zůstává samotný objem srážek, který může přehřáté Středomoří v kombinaci se studenými frontami vyprodukovat. Meteorologové proto doporučují sledovat aktuální výstrahy ČHMÚ a nepodceňovat varování před přívalovými dešti, zejména v období září a října, kdy riziko dosahuje vrcholu.
