2 čeští turisté objevili zlatý poklad v srdci Krkonoš. Skoro 4 kg zlata
Dva turisté našli během túry v Krkonoších hliníkovou schránku obsahující téměř čtyři kilogramy zlata. Poklad obsahoval stovky historických mincí, šperky, náramky a další cennosti. Podle odborníků poklad ukryli uprchlíci po druhé světové válce.
Poklad v srdci Krkonoš
Začalo to jako obyčejná horská túra dvou přátel v Krkonoších. Při výstupu nedaleko staré turistické stezky však narazili na podivně zakopanou kovovou schránku. Když ji otevřeli, nevěřili vlastním očím. Uvnitř se skrývaly skoro 4 kilogramy zlata ve formě mincí, náramků, starožitných krabiček na doutníky a dalších cenných předmětů.
K nálezu došlo v květnu 2025, kdy vzbudil pozornost médií i odborné veřejnosti. Podle prvních odhadů poklad pochází z první poloviny 20. století. Zkoumání také ukázalo, že není českého původu - mnoho mincí pocházejí z Balkánu a Francie. Uschování pokladu tak mohlo být součástí dramatického příběhu, který mohl úzce souviset s válkou.
Detaily nálezu
Poklad obsahoval téměř 600 zlatých mincí různé velikosti a původu. Většina z nich pochází z Balkánu, Francie a severní Itálie. Dále se v truhle nacházelo deset zlatých náramků různých stylů - od jednoduchých obrouček po zdobené filigránské kusy.
Součástí pokladu bylo také 17 dřevěných krabiček od doutníků, malý kompakt na líčidla (pravděpodobně ze 30. let minulého století) a mosazný hřeben, částečně poškozený. Dohromady poklad tvořilo 3,7 kilogramů čistého zlata.
Většina mincí pochází z konce 19. století až počátku 20. století. Nejmladší identifikovaná mince pochází z roku 1921. Jelikož mince nejsou českého původu, poklad byl pravděpodobně dovezen ze zahraničí. Odborníci mluví o možné formě úspor nebo majetku převáženého během politické nestability.
Proč byl poklad ukryt?
Pravděpodobná hypotéza původu pokladu souvisí s druhou světovou válkou. Po jejím skončení docházelo k masivnímu přesunu obyvatel – zejména z oblasti bývalé Jugoslávie, Polska a Maďarska směrem na západ. Poklad mohl patřit bohaté uprchlické rodině, která ho kryla v horách během útěku.
Jiná teorie mluví o nelegálním převodu majetku po 1. světové válce. Kolaps Rakousko-Uherska, chaos a měnové reformy v letech 1918 až 1923 přiměly některé rodiny převést majetek do zlata. Cennosti pak mohl někdo ukrýt v pohraničí jakožto pojistku pro možnou budoucí emigraci.
Také je teoreticky možné, že jde o válečnou kořist z loupeže či černého obchodu. Tato teorie se ale jeví jako nejméně pravděpodobná. Neexistují žádné doklady o tom, že by proběhla loupež podobných předmětů v Krkonoších.
„Jedná se o nález, který by mohl přepsat dějiny regionu. Absence lokálních mincí je fascinující. Hypotéza o poválečném úkrytu uprchlickou rodinou je zatím nejpravděpodobnější,“
vyjádřil se k nálezu Dr. Miroslav Novák, vedoucí numismatického oddělení Východočeského muzea.