Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině Nazca v Peru
Foto: Jarno Gonzalez Zarraonandia / Shutterstock
Čtyři dosud neznámé geoglyfy kultury Nazca, připomínající člověka, ptáka, rybu a pár nohou, objevili japonští vědci v peruánské poušti. Při výzkumu byla použita umělá inteligence (AI).
Humanoidní postava s klackem v ruce je dlouhá asi 5 metrů, ryba s otevřenou tlamou – 19 metrů, pták – 17 metrů. Největší geoglyf ukazuje pár nohou, možná ptačích, a měří až 78 metrů. V nové studii publikované v Journal of Archaeological Science japonští vědci z Yamagatské univerzity použili techniku tzv. hluboké učení (DL).
DL je zvláštní druh strojového učení, který dosahuje velkého výkonu a flexibility při analýze vzorů obrázků, řeči, jazyka a dalších. V archeologii se DL používá při analýze ikonografie, textu a písma vykopaných předmětů. Další oblastí použití DL je dálkový průzkum Země. Zatímco tradiční metodiky zpracování obrazu vyžadují explicitní pravidla pro detekci cílových prvků, DL se dokáže naučit reprezentace z velkého množství trénovacích dat. V archeologii se používá k odhalování pozemních struktur nebo leteckých snímků.
AI vyřešila časovou náročnost objevů
Úkolem algoritmu AI bylo efektivně identifikovat podobné vzory v již známých a nových geoglyfech. „Všimli jsme si, že umělá inteligence dokáže za jeden rok to, co bychom jen s pomocí lidských sil zvládli za více než 20 let,“ poznamenal Masato Sakai, profesor kulturní antropologie a andské archeologie na univerzitě v Jamagatě.
Japonští vědci provádějí výzkum v kamenité poušti Pampa v Peru od roku 2004. Prozkoumali již oblast přes 390 km2. Dosud využívali satelitní snímkování, letecké snímkování, lidarové měření (nasvícení cíle laserovým světlem a měření odrazu senzorem), fotografování pomocí dronů. Analýza shromážděných dat pomocí tradičních metod se však ukázala jako extrémně časově náročná. K překonání těchto potíží použili techniky hlubokého učení k mnohem rychlejší analýze obrázků, napsal polský web Naukawpolsce.pl.
Mohyly v Andách ukrývají monumentální starověké stavby: Peruánci kopali hroby do tisíce let starých…
Stoletý objev
Geoglyfy na planině Nazca byly poprvé objeveny ve 20. letech 20. století. Ve 40. letech bylo zjištěno, že jsou uspořádány do zvířecích obrazců, geometrických a lineárních tvarů. Odhaduje se, že nejstarší z nich vznikly dokonce 400 let před naším letopočtem. Dnes patří pod ochranu světového dědictví UNESCO.
Účel neznámý
V průběhu let byly předloženy různé hypotézy o původu obřích obrazců. Předpokládá se, že mohly mít náboženský charakter nebo souviset s astronomickými pozorováními. Podle některých badatelů mohly úzce souviset s vodními prameny a zavlažovacím systémem, podle jiných mohlo jejich uspořádání odrážet starověké obchodní cesty nebo běžecké tratě používané při sportovních soutěžích.