Dvojnásobná královská vdova Eliška Rejčka. Milovaná i nenáviděná, bojovala o český trůn
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Eliška Rejčka byla pohlednou královnou s nepříliš příznivým osudem. Nejenže musela bojovat o polský i český trůn, velmi blízko jí po celý život byla také smrt. Dvojnásobnou vdovou i sirotkem se stala opravdu brzy.
Sirotek s předem vybraným manželem
Eliška, kterou můžeme nazývat také Alžbětou či Richenzou, se narodila polskému velkoknížeti a dceři sesazeného švédského krále. Její matka Rixa Švédská ale krátce po jejím porodu zemřela. Nepříliš šťastný život ji tak čekal již coby malou dívku. O její výchovu se postarala sestra jejího otce Anna. Ta ji vychovávala v cisterciáckém klášteře nedaleko Poznaně. Další nepříznivá událost v životě budoucí královny na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1296 byl zabit její otec. Stala se tak úplným sirotkem. Smrt se ale nevyhnula ani jejímu snoubenci. Již v dětství byla přislíbena Otu Braniborskému. Ke svatbě ale kvůli jeho smrti nakonec nedošlo.
I přes nepřízeň osudu ale Eliška na ocet nezůstala. Již v svých dvanácti letech byla provdána za českého krále Václava II. Pro něj se již jednalo o druhou svatbu. Jeho první žena, Guta Habsburská, zemřela tři roky po uzavření sňatku.
Václav II. toužil po koruně, ale záhy zemřel
Mezi Eliškou Rejčkou a Václavem II. se rozhodně nejednalo o sňatek z lásky. Ze strany Václava šlo o vychytralý tah, který ještě více upevnil jeho nárok na polskou korunu.
V roce 1303 byla v bazilice na Pražském hradě Eliška korunována na královnu českou a polskou. Při korunovaci také přijala jméno Alžběta. Krátce na to, v roce 1305 zemřel i první manžel Elišky. A to několik dní po narození jejich jediné společné dcery Anežky.
Další svatba, další úmrtí
Eliška Rejčka, která své přízvisko získala ze zkomoleniny původního jména Richenza, se stala vdovou s dcerou na krku. Z této komplikované pozice ji ale dostal Rudolf Habsburský. Ten se poté, co již po smrti Václava III. neexistoval žádný mužský potomek rodu Přemyslovců, ujal českého trůnu. Ani toto manželství ale netrvalo věčně. Již rok po uzavření sňatku se Eliška stala dvojnásobnou vdovou. Její manžel Rudolf Habsburský padl při obléhání Horažďovic. Zemřel pravděpodobně na úplavici.
Majitelka několika měst
Eliška byla velmi mladou vdovou. Protože oba z jejích manželů byli poměrně dost movití, její jmění po smrti obou mužů bylo opravdu úctyhodné. Zástavou dokonce obdržela pět českých měst. Jednalo se o Hradec Králové, Jaroměř, Poličku, Chrudim a Vysoké Mýto.
Kvůli nepříznivému habsburskému osudu se Eliška Rejčka rozhodla s dcerou uchýlit do Hradce Králové. Po zbytek svého života zůstala spíše v ústranní. Po jejím boku se ale začal objevovat nový muž. A sice mocný šlechtic Jindřich z Lipé.
Boje mezi Přemyslovci a Habsburky
Protože Eliška Přemyslovna neměla příliš dobré vztahy s ženami, které v rodě Přemyslovců zůstaly, snažila se, aby český trůn připadl bratrovi jejího druhého manžela.
V době, kdy se Eliška seznámila se svým budoucím milencem a životním partnerem Jindřichem z Lipé, byly v plném proudu boje mezi Přemyslovci a Habsburky. Konkrétně došlo k několika sporům mezi Eliškou Rejčkou a Eliškou Přemyslovnou. Lidé se obávali, že královna Eliška Přemyslovna je příliš ctižádostivá a dostatečně nechrání zájmy země. Tuto funkci měl naopak vykonávat spíše Jindřich z Lipé. To se ale Elišce Přemyslovně vůbec nelíbilo. A tak možná právě na její popud došlo k zajetí Jindřicha v říjnu roku 1315. Tehdejší král Jan Lucemburský jej byl nakonec po šesti měsících věznění na hradě Týřově nucen propustit. I přes snahu Elišky Rejčky ale právě Habsburkové postupně ztratili většinu mocenských pozic. Albrecht I. Habsburský byl coby římský král zavražděn a Habsburkové utrpěli ztráty také při porážce v bitvě u Opočna.
Poslední šťastná léta v Brně
Eliška Rejčka zemřela v roce 1335 v Brně. Ve městě, které ji na konci jejího života dělalo velmi šťastnou. Jindřich zde zastával úřad zemského hejtmana a Eliška založila ženský cisterciácký klášter se špitálem.