Dějiny Olomouce: V 16. a 17. století město sužovalo hned několik morových epidemií

Dějiny Olomouce: V 16. a 17. století město sužovalo hned několik morových epidemií

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Město Olomouc je srdcem Hané i celé severní Moravy. Dějiny tohoto města jsou po všech ohledech protkány nejrůznějšími příběhy, z nichž ty nejvýznamnější si společně připomeneme v tomto textu.

Reklama
Obsah článku
  1. Královské město, kde skončil rod Přemyslovců
  2. Centrum středověké kultury
  3. Období temna a moru
  4. Olomouc jako rakouská pevnost

Údolí řeky Moravy bylo již od pradávna výhodnou lokalitou pro osídlení. Důkazy o přítomnosti člověka v oblasti Michalského návrší, které najdeme v samém srdci dnešní Olomouce, svědčí o významu tohoto místa zejména ve starověku. V této době zde nejspíš tehdejší pohanské kmeny prováděly své rituály a další významné obřady. Na dalších dvou nedalekých návrších pak později vznikla významná hradiště. Z jednoho z nich se později stal také knížecí hrad a centrum místního biskupství. Příběh Olomouce však v té době teprve začínal.

Královské město, kde skončil rod Přemyslovců

Podle některých zdrojů je historie Olomouce spjatá také se starým Římem. Existují důkazy o tom, že město založil prý sám Julius Caesar. Je však mnohem pravděpodobnější, že na něj odkazovala pouze přítomnost Římanů na tomto území, a samotné město pak vzniklo až později.

Z hodin dějepisu si pak většina čtenářů pravděpodobně vybaví rok 1306 a smrt českého krále Václava III. z rodu Přemyslovců. Ten byl zavražděn právě v Olomouci, a tento starý rod tak zde 4. srpna toho roku vymřel po meči. Svého bratra naštěstí přežila Eliška Přemyslovna, která přenesla odkaz Přemyslovců a svým sňatkem s Janem Lucemburským předala vládnoucí žezlo dál. Právě Jan Lucemburský pak v roce 1314 svou listinou oficiálně povýšil Olomouc do statutu královského města.

Centrum středověké kultury

V průběhu období husitských válek byla Olomouc silnou katolickou baštou. Na posílení křesťanství se zde významně podílel zejména biskup Jan Železný. Skutečný hospodářský a kulturní rozmach města nastal až s příchodem Matyáše Korvína, kdy vznikla celá řada dodnes dochovaných budov. V roce 1573 zde také vznikla slavná univerzita, která je tak druhou nejstarší českou vysokou školou.

Období temna a moru

Tak jako řada jiných velkých měst si i Olomouc užila své v souvislosti s řadou epidemií černé smrti. Masový úbytek obyvatelstva byl pak zaznamenán zejména v 16. a 17. století. Do vývoje města pak zasáhla také třicetiletá válka a s ní související okupace Olomouce Švédy, která trvala 8 let. Na konci tohoto období však nad městem opět vysvitlo slunce a ve druhé polovině 17. století byla postavena řada paláců, klášterů či soch. Ikonou města z této doby se pak stal Sloup Nejsvětější Trojice.

Olomouc jako rakouská pevnost

V 18. století se Olomouc proměnila v pohraniční pevnost Rakouska. To opět vedlo k rozsáhlým stavebním úpravám, které městu přinesly řadu pevnůstek obklopujících historické centrum. Díky tomuto unikátnímu systému opevnění se tak mohlo město dále rozvíjet bez obav z útoků, které by jej dále ničily. Postupně se tak dopracovalo až do podoby, v jaké jej můžeme navštívit a obdivovat i dnes.

Možná jste zmeškali

Přistání na Měsíci není jen jedna velká konspirační teorie. Důkazů o pravosti události je mnoho

Přistání na Měsíci není jen jedna velká konspirační teorie. Důkazů o…

Lidstvo zažívá novou éru dobývání Měsíce. Přesto se však ještě dnes objevují názory, že lunární expedice jsou pouze výmyslem a důkazy o lidské noze na povrchu naší přirozené družice jsou podvrhy. Zde je několik důvodů, proč se konspirátoři mýlí.

Město Baia bylo za dob Říma centrem neřesti a požitkářství. Dnes odpočívá pod hladinou moře

Město Baia bylo za dob Říma centrem neřesti a požitkářství. Dnes…

Baia bylo starověkým římským městem na severozápadním pobřeží Neapolského zálivu. Šlo o populární rekreační středisko, které však ve svých ulicích skrývalo i temnou stránku tehdejší společnosti.

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech vydávají mrazivé svědectví

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech…

Výprava sira Johna Franklina oblastí severní Kanady je dodnes velkou záhadou. I dnes se však usilovně pracuje na tom, aby vraky lodí, které se plavby účastnily, odhalily svá tajemství.

Proslulá bojovnice se vzbouřila proti vládě starého Říma. Jejímu skonu předcházely mnohé úspěchy

Proslulá bojovnice se vzbouřila proti vládě starého Říma. Jejímu…

Na začátku naší éry zaútočila římská armáda na Británii. Postavila se jim však Boudicca, královna Icénů. Víte, co ještě dokázala?

Ve středověku byl život těžký, ale když vás bolely zuby, tak byl naprosto nesnesitelný

Ve středověku byl život těžký, ale když vás bolely zuby, tak byl…

Jít k zubaři je pro mnohé velmi nepříjemné. Představte si ale, že byste měli problémy s chrupem ve středověku. Pak byste mohli mít i tu smůlu, že by vás místo odborníka ošetřoval například holič nebo třeba kovář.

Antoine de Saint-Exupéry a jeho záhadná smrt

Antoine de Saint-Exupéry a jeho záhadná smrt

Když se autor Malého prince v roce 1943 nevrátil z průzkumného letu v jižní Francii, bylo velkou záhadou, co se vlastně stalo. Tato záhada nebyla dodnes vysvětlena.

Ženy v Jakuze nemají místo. Nemohou do ní vstoupit, ale mohou pro ni pracovat

Ženy v Jakuze nemají místo. Nemohou do ní vstoupit, ale mohou pro ni…

Jakuza následuje ostatní mafie v prosazování ideologie machismu, v níž jsou ženy považovány za méněcenné, užitečné pouze pro chlubení se mužů svým postavením a bohatstvím. Manželky šéfů však mnohdy věděly více než samotní bossové.

25. května 1872 – jedna z nejhorších přívalových povodní v Čechách. Smetla celé vesnice a stovky životů

25. května 1872 – jedna z nejhorších přívalových povodní v Čechách.…

Když se v roce 1872 při nádherném květnovém počasí obloha zatáhla a začalo pršet, nikdo asi nečekal, co tento déšť může zapříčinit. Velké množství srážek přineslo tisíciletou vodu, s jejímiž následky se lidé v okolí Prahy a na Berounsku srovnávali ještě několik let.

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině Nazca v Peru

Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině…

Čtyři dosud neznámé geoglyfy kultury Nazca, připomínající člověka, ptáka, rybu a pár nohou, objevili japonští vědci v peruánské poušti. Při výzkumu byla použita umělá inteligence (AI).

Japonský skládací vějíř, nebyla to jen praktická pomůcka pro dámy. Byla to i velmi nebezpečná a fatální zbraň

Japonský skládací vějíř, nebyla to jen praktická pomůcka pro dámy.…

Japonsko – panenská příroda, porcelán, čajové obřady, ale také zcela odlišná kultura a s ní spojené gejši. Ty se vyznačují vybraným chováním a neodmyslitelně k nim patří vějíře, které nebyly jen doplňkem. V rukou samurajských válečníků dokázaly zabíjet. 

Doporučené články

Zítra celému Česku znehybní prsty na ovladači: Na Nově propukne ve 20:20 nevázaná jízda

Zítra celému Česku znehybní prsty na ovladači: Na Nově propukne ve 20:20 nevázaná jízda

Zítra v Ulici: V pátek Vanda zuří a Luděk se zkouří, zatímco Soňa nedůvěřivě oči mhouří

Zítra v Ulici: V pátek Vanda zuří a Luděk se zkouří, zatímco Soňa nedůvěřivě oči mhouří

Zrádci 3 přitvrzují: Vědkyně si vede tabulku, novinářka je zvyklá na manipulaci

Zrádci 3 přitvrzují: Vědkyně si vede tabulku, novinářka je zvyklá na manipulaci

Kvíz: Jedna z největších hvězd první republiky. Zjistěte, zda obstojíte v kvízu o Adině Mandlové

Kvíz: Jedna z největších hvězd první republiky. Zjistěte, zda obstojíte v kvízu o Adině Mandlové

Na lovu: Tohle byste radši měli hodit za hlavu, radí soutěžícím Kalkulátor

Na lovu: Tohle byste radši měli hodit za hlavu, radí soutěžícím Kalkulátor

Reklama