Jarmila Dvořáková: Narodila se v nejhorším vězení v Německu. Díky statečné rodině mohla vyrůst v Československu

Jarmila Dvořáková: Narodila se v nejhorším vězení v Německu. Díky statečné rodině mohla vyrůst v Československu

Foto: Mechanical Curator collection / Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Neexistuje mnoho lidí, kteří přijdou na svět ve věznici. Jak je takovýto vstup do života poznamená, si mnoho z nás ani nedokáže představit. Svůj neobvyklý osud popsala Jarmila Dvořáková v rozhovoru pro žáky ZŠ Hostýnská v pražských Strašnicích.

Jarmila Dvořáková se narodila 26. dubna 1943 v berlínské věznici. Její matka byla v roce 1942 odsouzena německým soudem k osmi letům vězení za velezradu, dozvídáme se na serveru Paměť národa„Narodila jsem se ve věznici v Berlíně. Moji těhotnou maminku zatkli v říjnu 1942. Nejdříve ji věznili v ženské věznici v německém Waldheimu. Krátce před porodem ji převezli do Berlína do věznice MOABIT, tam jsem se narodila. Na svět jsem přišla, ale už v dubnu, tedy o měsíc dřív před plánovaným květnovým porodem.“

Zpátky domů

Jarmilu se krátce po narození jejímu otci povedlo téměř neskutečně dostat z Berlína do Prahy.

„[Domů jsem se vrátila] až po řádném maminčině odsouzení. Táta psal na úřady a snažil se o to, aby byla máma pro své těhotenství omilostněna. To se samozřejmě nepovedlo, protože maminku odsoudili za velezradu na osm let. Některé její těhotné francouzské spoluvězeňkyně šly po porodu rovnou na popravu a jejich čerstvě narozené děti do osvojení. Tatínkovi se nakonec podařilo vykorespondovat mé propuštění, protože jsem byla nevinná. Byla jsem asi dva a půl měsíce stará, když si pro mě táta do berlínské věznice přijel a transportním vlakem mě odvezl zpátky domů do Čech. Maminka se vrátila až po osvobození v pětačtyřicátém roce, to mi už byly dva roky,“ odpovídala Jarmila Dvořáková při rozhovoru se zástupci ZŠ Hostýnská v pražských Strašnicích.

V Praze ji vychovával tatínek s pomocí nejen matčiny sestry Růženy.

Reklama

„Staral se o mě tatínek, bratr, teta a ještě sestřenice mého tatínka, která měla stejně starého syna, jako jsem byla já. Bydleli v Benátkách nad Jizerou, kam za mnou tatínek jezdil na víkendy. No prostě staral se o mě, kdo mohl.“

Důvod matčina zatčení

„Maminka byla velká vlastenka a zavádění německých pořádků jí strašně vadilo. V době protektorátu napsala dopis o poměrech, které u nás panovaly, o návštěvě Reinharda Heydricha na Pražském hradě. Dopis poslala prostřednictvím svých známých ze Švýcarska. Ti se postarali o to, aby se dostal v Paříži do vysílání českého rozhlasu. Švýcarští přátelé poslali mamince pohled, ve kterém napsali: „Milá paní Krejčíková, promiňte prosím, že tak opožděně na váš milý dopis odpovídáme. Předali jsme fotografie a pozdravy přátelům. Budeme na vás asi již tento týden společně vzpomínati.“ To byla zašifrovaná zpráva o tom, že se dopis bude skutečně číst v rozhlase. Když Němci obsadili Paříž, dostali se i do rozhlasu, kde našli ten mámin dopis pečlivě založený v kartotéce.“

Kavárna Tatra na Václavském náměstí

Otec vlastnil kavárnu Tatra na Václavském náměstí. Po válce se matka z vězení vrátila, rodina však společně dlouho nežila. V roce 1949 komunisté kavárnu Tatra zabavili, což otec pamětnice velmi těžce nesl a o rok později zemřel.

Na otázku, jak debrání kavárny ovlivnilo rodinu, Jarmila odpovídá:

„Velmi podstatně, protože kavárna byla naše živobytí. Do kavárny vkládal tatínek všechny své peníze, tak se to tehdy dělalo, protože když někdo podnikal, tak na prvním místě byl především podnik a ne koupě mercedesu. Tatínek měl srdeční vadu, anginu pectoris. V devětačtyřicátém roce odjel na Žernovku, kde jsem měla ten překrásný domeček. A nedlouho na to 10. června 1950 náhle zemřel. Pravděpodobně proto, že mu komunisti ukradli jeho celoživotní dílo.“

Měla jste potom nárok na restituci?

„Ne, vůbec nikdo neměl, ani maminka. Měla jsem bratra o devět let staršího a spolu jsme si řekli, že se ani nebudeme pokoušet,“ popsala dobu svého nelehkého dětství a mládí Jarmila.

Svět filmu a televize

Jarmila Dvořáková absolvovala obchodní školu a po krátké praxi v oboru se dostala ke Krátkému filmu. Zde pracovala jako produkční a vedle toho se v letech 1976-1990 podílela na přípravě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Nyní se stará o provozní stránku soukromého divadla svého manžela Josefa Dvořáka (Divadelní společnosti Josefa Dvořáka).

Horové vězení Moabit

Na německém serveru knast.net hodnotí bývalí vězni úroveň „pobytu“ v jednotlivých věznicích po celé Spolkové republice. Při hodnocení hrají roli kritéria jako hygiena, stravování a možnosti trávení volného času. Pro většinu vězňů je však důležitější jejich vztah k úředníkům, lékařská péče a nabídka rehabilitace atd. Tehdejší západoberlínská věznice Moabit obdržela nejhorší možné hodnocení ze všech, popsal německý Focus.de.

Reklama
Reklama