Bydlení v Česku: Proč na něj průměrná rodina dosahuje hůř než dřív
Foto: dookdui/Depositphotos
3 min
Postupně se bydlení stává pro některé lidi luxusem. Mladí bydlí se svými rodiči a nepovažují to za nic neobvyklého. Ceny nájmů se v posledních letech poměrně dost zvýšili a spousta lidí nechce platit takzvaně za cizí bydlení.
Reklama
Bydlení
Ceny nájmů stoupají a mladí lidé si marně lámou hlavu nad tím, kde mají peníze brát. Neustále se uvádí průměrný plat, ale někteří jedinci na tuto částku vůbec nedosáhnou, kdy se mohou pohybovat na minimu. Spousta z nich bydlí v rodinných domech u rodičů, kde mohou být oddělené bytové jednotky, přesto je to pro ně občas složité, ale také velmi výhodné. Nemusejí nikomu cizímu platit nájem a našetřit si nějaké peníze na hypotéku a samostatné bydlení. Přesto se spousta z nich bojí nejistoty kvůli možné ztrátě zaměstnání.
Česko
„Dostupnost bydlení je v ČR velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, což ukazují data nejen naše, ale třeba i ČNB,“ potvrdil Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, oddělení Socioekonomie bydlení, jak uvedl server seznamzpravy.cz. Nejenže toto přání zůstane v nejbližší době jen ve sféře snů, navíc bude naopak mnoho lidí mířit do bydlení v nájmu. Shodnou se na tom jak velcí pronajímatelé bytů, tak i ekonomové. „Na chuti bydlet ve vlastním se u Čechů nic zásadního nemění, ale ekonomická realita je zkrátka jinde,“ uvedl prezident Asociace nájemního bydlení (ANB) Jakub Vysocký.
Podle něj jsou čísla neúprosná. Měsíční splátka hypotéky na průměrný byt o rozloze 52,6 metru čtverečních totiž bude podle ANB o 7 000 až 8 000 korun dražší než průměrný nájem u stejně velkého bytu. „Nájemní bydlení bude dál posilovat a postupně se u podstatné části populace stane trvalou, nikoliv přechodnou fází,“ konstatoval Vysocký. Růst nájemného očekává v průměru o šest až devět procent, jak uvádí server denik.cz.
Statistika
Pokud si myslíte, že je nyní špatná doba, byly doby, kdy bylo i hůře. To potvrzují i statistiky Eurostatu. Z těchto statistik vyplývá, že zatímco dnes u rodičů bydlí 46 % mladých Čechů ve věku 18 až 34 let, před dvaceti lety to bylo 53 %. Z dlouhodobého pohledu to vypadá na mírné zlepšení. Na druhé straně například takoví mladí Skandinávci podle evropských dat dávají vale rodičům a jdou bydlet do nájmů nebo si pořizují vlastní bydlení už kolem 21. až 22. roku života. V Česku je horní hranice věku osamostatnění 27 let. Co takové Španělsko, Itálie nebo snad Řecko?
Tam je běžné zůstávat doma u rodičů i po třicítce. Přičemž nově se k těmto zemím nečekaně přiblížilo také Slovensko. „Někteří mladí lidé v některých profesích – například začínající učitelé – prostě jen těžko ufinancují podnájmy či hypotéky, a proto doma zůstávají déle,“ vysvětluje propad Slovenska v evropském žebříčku osamostatnění mladých lidí psycholožka Kornélie Ďuríková ze slovenské neziskové organizace Liga za duševné zdravie, jak uvedl server iDNES.cz.
