500 let starý nález z Polska: Dívka s ptačí hlavou je velkou historickou záhadou
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Před 50 lety byly v polské jeskyni objeveny ostatky asi 12leté dívky spolu s 4 500 let starými kostmi. Nález byl založen do archivu. Teprve nedávno vědci podrobili kostru detailnímu zkoumání a genetické analýze. Závěry studie jsou překvapivé.
Reklama
Jeskyně byly plné koster z různých období
Ostatky dívky objevil v 60. letech profesor Waldemar Chmielewski v jeskyni Velký tunel v Národním parku Ojców v jihovýchodním Polsku. Tato krasová oblast, která leží v Krakovsko-Čenstochovské vrchovině, je významným archeologickým nalezištěm. Mezi lety 1967–1968 zde probíhal intenzivní archeologický průzkum, který v 4,5 metru sedimentu odhalil kosti a keramiku pravěkých kultur, ale také mladší ostatky ze středověku a novověku.
Dětské kosti v krabici vzbudily zájem vědců
Profesor Waldemar Chmielewski však podrobnosti o zajímavém nálezu nikdy nezveřejnil. Akorát jedna z fotek ostatků byla otištěna v jeho knize z 80. let. Po dlouhých padesáti letech se dívka dočkala zájmu vědců, když její kosti náhodou objevila archeoložka Małgorzata Kot z Ústavu archeologie na Varšavské univerzitě.
Když jsme otevřeli další zaprášenou krabici ze starého výzkumného projektu, našli jsme malé dětské kosti,
řekla Małgorzata Kot vědecké webové stránce Science in Poland.
Nález vyvolává řadu otázek a spekulací
První zvláštností je fakt, že se podle archeologů jedná o jediného novověkého člověka, který byl pohřbený v krasové jeskyni v daném regionu. Vedle ostatků dívky, jejíž stáří bylo určeno na 10–12 let, byly objeveny jediné další ostatky datované do doby před více než 4 500 let. Nejpodivnější však zůstává nález malé ptačí lebky druhu pěnkava obecná (Fringilla coelebs), která byla uložená v dívčiných ústech. Vedle lebky dívky byla umístěna další ptačí lebka téhož druhu. Jak se dívka do jeskyně dostala a kdo ji tam pohřbil? Jaký význam mají ptačí lebky?
Přišla ze severu a trpěla silnou podvýživou
Radiokarbonová metoda určila přibližné stáří nálezu do časového rozmezí mezi lety 1750–1850. Studie kostí ukázala, že dívka neměla šťastné dětství, neboť trpěla těžkou podvýživou. Genetická analýza odhalila, že dívka nebyla původem Polka. Nález ptačí lebky poukazuje na pohřební rituály prováděné ve Skandinávii. „Náš finský kolega Dr. Frog poukázal na to, že ptáci symbolizují cestu duše po smrti. Ale pohřby s ptačími hlavami nejsou ze severovýchodní Skandinávie známy,“ uvedla archeoložka. Vědci proto začali pátrat po možných okolnostech, jak se v oblasti Ojców mohli objevit Seveřané.
Mnohé vysvětluje švédská krvavá potopa
V jejich hledáčku se na předním místě objevila švédská invaze do Polska v 2. polovině 17. století, známá také jako „švédská krvavá potopa“. Historické prameny uvádějí, že během invaze napochodovaly do Malopolska jednotky v počtu asi 3 000 Finů a Švédů. V roce 1655 tato armáda dobyla a obsadila hrad Ojców, který leží nedaleko jeskyně Velký tunel. Dr. Wojenka vysvětlil, jak se mladá Seveřanka dostala tak daleko od svého domova: „Často si představujeme, že do Polska během švédské potopy vstoupila pouze pravidelná armáda, ale podle dobových zpráv bylo v táborech také mnoho žen a dětí.“ Okolnosti smrti dívky zůstávají nadále záhadou. Vědci ale věří, že jejich další práce přinese hledané odpovědi.
