Devadesátky bez tužky? Nemyslitelné. Na tohle retro vzpomínáme s úsměvem
Víte, že tahle bezvadná retro věc, má stále své zastánce? Pokud vám doma ještě funguje patřičný přístroj, věřte, že v některých bazarech nebo vetešnictví si ještě můžete koupit dobrý kousek k poslechu.
Ale že se nás natrápily.
Pamatujete si na kazety do kazeťáku?
Jenže tyto kazetky mají stále své nadšence. Podívejme se do historie. Boom, jaký zažily v devadesátých letech, totiž neměly zadarmo.
První kazety byly velmi neúspěšné
První kazetu s typickým páskem představil tým vedený Louem Ottensem, který pracoval pro Phillips. V létě 1963 se píše rok narození tohoto fenoménu. O dva roky později se začaly prodávat.
Neprodávaly se však moc dobře, původně byly totiž zamýšleny jen jako náplň na nahrávání pro diktafony. Pro poslech hudby tehdy byly lepší gramofonové desky.
Až v 70. letech se vylepšila technologie, ubylo šumu a když v roce 1979 přišli Japonci s walkmanem, bylo vymalováno.
Skvěle se kopírovalo!
Dnes nevídané! Kazety si svůj věhlas udržely také proto, že se hudba na nich dala skvěle kopírovat.
Autorská práva nikdo neřešil. Mohli jsme také nahrávat písničky z rádia.
Právě snadné kopírování stálo částečně i za jejich úpadkem.

Rok 2001 jim ukončil scénu
V roce 2001 se už věhlas kazet chýlil ke konci. Začínaly je vytlačovat cédéčka.Prodalo se na nich jen 4 procenta hudby. Na chvíli se odmlčely.
A i když už asi nikdy nebudou mít svůj věhlas zpátky, tak stále mají své obdivovatele. V roce 2016 obletěla svět zpráva, že americký výrobce National Audio Company hlásí nejlepší prodeje od roku 1969.
Kazety jsou stále v prodeji
Při pohledu na stránky amerického výrobce zjistíme, že se stále čile prodávají. Různé barvy, délky, můžete si vybrat.
Tak na ně zase narazíte, vzpomeňte si na jejich ruční přetáčení. Tužka byla nutností.