Na poušť plnou jezer dohlíží obří vládce
Foto: rweisswald / Depositphotos
Mezi Čínou a Mongolskem se nachází velmi sugestivní místo: poušť Badain Jaran. Tato rozmanitá poušť, rozkládající se na 49 000 kilometrech čtverečních, je domovem jedněch z nejvyšších nehybných dun na Zemi. Některé dosahují neuvěřitelné výšky více než 500 metrů. Většina z nich má ale v průměrů kolem 200 metrů.
Jedním z nejunikátnějších rysů této pouště je, že je zde asi 140 stálých jezer, která leží mezi dunami. Některá z nich jsou sladkovodní, zatímco jiná jsou extrémně slaná. V mongolském jazyce znamená Badain Jaran doslova „záhadná jezera“. Název je zcela oprávněný, protože by nikdo v poušti jezera nečekal, natož takové množství. Nejsou ještě zdaleka všechna prozkoumána, ale ta s vysokým pH ukrývají mimořádně zajímavá živočišná společenství.
Poušť Badain Jaran je třetí největší v Číně a má suché podnebí s ročními srážkami pouze mezi 40 a 60 milimetry. Zdejší horko dokonce dokáže „potlačit“ déšť, který se „odpařuje ještě předtím, než se dotkne země“.
Jezera jsou napájeny z podzemních vodních zdrojů, které tečou pod štěrkem a které pocházejí z tání sněhu Qilianských hor, které jsou stovky kilometrů daleko. Ale nejen to, když jsou prameny sladkovodní, některá jezera jsou slaná a mění barvu díky přítomnosti minerálů, řas a krevet.
„Může být nesnadné představit si a pochopit, že pouštní pustina, suchá a vyprahlá, bez dešťů, plná obrovských písečných dun, je poseta jezery, která zde 'nepravděpodobně' přetrvávají po celá staletí. Taková pustina ale existuje a nelze se divit tomu, že ji kdosi pojmenoval Badain Jaran, něco jako 'Poušť záhadných jezer';
Poušť je jedinečná mimo jiné tím, že některé její duny jsou naprosto statické, nehybné. Fígl přírody je v tom, že písečné hory zůstávají uvnitř trvale vlhké, což vysvětluje jejich odolnost vůči erozi větrem.
Nadživotní portrét supervládce
Obří socha Čingischána, zakladatele a prvního velkého chána Mongolské říše stojí v poušti Badain Jaran v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Snímky z místa zachycují majestátnost sochy Čingischána, mocného symbolu mongolského císařství, uprostřed rozlehlé pouště. Impozantní socha se tyčí na pozadí vyprahlé a nelítostné pouště Gobi a ukazuje svou uměleckou krásu i historický význam.
Samotná socha je pozoruhodným řemeslným dílem a zobrazuje mužskou podobiznu, o níž se předpokládá, že je zobrazením samotného Čingischána. Její složité detaily jsou oživeny odbornými fotografickými dovednostmi francouzských fotografů Tuuly a Bruna Morandiových, které divákům umožňují ocenit každý obrys a výraz vyrytý do tohoto velkolepého díla. Při pohledu na tento obraz téměř cítíme spalující žár sálající z písečných dun, které ho obklopují. Pouštní krajina se nekonečně táhne všemi směry a zdůrazňuje svou pustou povahu i nepopiratelný půvab. Slouží jako připomínka toho, že i v tak drsných podmínkách může lidská vynalézavost vytvořit něco skutečně mimořádného.
Pro ty, kteří hledají dobrodružství a kulturní poznání, nabízí Vnitřní Mongolsko jedinečné zážitky. Tato fotografie láká cestovatele, aby se vydali na cestu časem a ponořili se do dávné historie a zároveň obdivovali přírodní divy jako nikdy předtím. Úchvatná podobizna od francouzských fotografů Tuuly a Bruna Morandihových nás vybízí k zamyšlení nejen nad odkazem, který po sobě zanechali velcí vojevůdci jako Čingischán, ale také nad naším vlastním místem v tomto obrovském světě plném úchvatných krajin čekajících na objevení.
Před více než 800 lety sjednotil ambiciózní a prozíravý válečník Temüdžin nesourodé kmeny obývající mongolské stepi do nadkmenové konfederace. Stal se tak známým jako Čingischán - "„oceánský" nebo „univerzální" vládce rozsáhlé světové říše.
Čingischán (1162-1227) a jeho potomci vytvořili ze souboru kočovných kultur v euroasijské stepi největší souvislou pozemní říši v dějinách. Sjednotil mongolskou step a připravil půdu pro významnou expanzi mongolské světové říše do Střední Asie, na Blízký východ, do Ruska a části Evropy. Čingischán a jeho synové byli obávanými i respektovanými dobyvateli, kteří vybudovali říši, jež se nakonec rozkládala od Pekingu až po Vídeň. Mongolové si ponechali to, co považovali za důležité ze svých tradičních kultur, a zároveň převzali hodnoty a politickou strukturu od těch, které ovládali. Mongolská nadvláda nad Čínou trvala relativně krátce, ale její vliv na Čínu byl dlouhodobý.
