Archimédés nebyl jen geniální matematik, ale vytvořil i několik zbraní. Jednou z nich byl prý obří železný dráp

Geniální objevitel a obránce města

Kromě výše zmíněných nejznámějších objevů, Archimédés ve své době proslul jako skvělý astronom. Jeho pozorování slunovratů o století později využil přední starověký astronom Hipparchos. Archimédés také položil základy mechaniky, ve svém díle vysvětlil princip páky, kladky, nakloněné roviny, ozubeného kola atd.

Většinu života strávil v Syrakusách na Sicílii, kde jej držel milenecký vztah s králem Hieronem II. Asi v letech 214 - 212 př. n. l. obléhala Syrakusy římská vojska. Archimédés zkonstruoval za účelem obrany města důmyslné válečné stroje, díky kterým nebylo možné město dlouho dobýt. 

Později se generál Marcus Claudius Marcellus uchýlil k pokusu vyhladovět obránce Syrakus, než posílat další vojáky na smrt. Město padlo až v roce 212, když jeden z obránců zradil a vpustil Římany dovnitř. Archimédés zemřel při následném plenění města. 

Přečtěte si také

Multifunkční skládací nůž připisujeme samozřejmě Švýcarům. Jeho předchůdce ale vytvořili již ve…

24. 2. 2023

Obří dráp potápěl lodě

Jak superzbraň vypadala?

Jedním z jeho nejznámějších vynálezů je mechanismus nazývaný Archimédův dráp. Ten byl údajně zkonstruovaný na principu systému kladek z obrovských trámů, které měly za úkol prorazit lodě a potopit je. Některé byly opatřeny železnými háky či drápy sloužícími k zachycení lodi za lanoví nebo zábradlí, jejich převrácení a odmrštění na útesy pod městem. Superzbraň takto popsali tři pozdější historici - Plútarchos, Polybius a Livy. Plútarchos (asi 46 - asi 127 n. l.) také napsal: “Často se naskytla děsivá podívaná na loď, která byla zvednuta z hladiny do vzduchu a vířila kolem, zatímco tam visela, dokud nebyl každý muž setřesen z trupu a vymrštěn jiným směrem.” 

Co na to současná věda?

Archimédes bohužel nenechal žádný nákres svého vynálezu, proto byla opět jeho funkčnost zpochybněna. Je ale nutné dodat, že k sestrojení takového mechanismu byl Archimédés vybaven potřebnými teoretickými znalostmi. Důkazem je jeho sofistikované dílo “Na pákách” o znalostech sil a rovnováh. Experimenty uveřejněné v dokumentu BBC „Secrets of the Ancients“ s maketami lodí opět ukázaly, že podobná superzbraň mohla v praxi fungovat. 

Paprsek smrti zapaloval lodě

Od syrského spisovatele Lúkianose ze 2. století n. l. víme, že při obléhání Syrakus římským námořnictvem Archimédés zapaloval nepřátelské lodě na dálku. Ze 6. století pochází tvrzení byzantského matematika a architekta Anthémiose, že k tomu Archimédés použil jakási zrcadla. Systém zrcadel sloužil k zachycení velkého množství slunečního záření a jeho koncentraci do jednoho smrtícího paprsku. Už od renesance se vedly spory o tom, jestli takové zařízení mohlo fungovat.  Moderní experimenty ukázaly, že mechanismus mohl fungovat. Jeho funkčnost ale byla podmíněna velmi dobrými světelnými podmínkami, kterých je obtížné dosáhnout. Achimédés možná zapaloval lodě něčím jiným…  

Přečtěte si také

Starověký Řím byl studnicí kultury a vzdělání. Římští básníci se stali opravdu nesmrtelnými

12. 2. 2023

Superkanón s řeckým ohněm a obří katapulty

Spekuluje se, že Archimédés vynalezl i jiné válečné mechanismy. I když zdaleka nejsou tak legendární jako smrtící paprsek nebo obří dráp, bylo jejich zkonstruování pravděpodobnější. Přitom jejich ničivý účinek mohl být obrovský.

K zapalování lodí mohl řecký vynálezce použít parní kanón, vystřelující projektily na bázi látky známé jako řecký oheň. Cesare Rossi z Neapolské univerzity tvrdí, že Archimedes mohl zkonstruovat kanón schopný pálit šestikilové projektily rychlostí asi 60 m/s na vzdálenost až 150 metrů. 

Zároveň je pravděpodobné, že vymyslel obrovské katapulty, které vrhaly na nepřátelské lodě balvany o váze 230 kg. Polybius (asi 200 - asi 118 n. l.) uvedl, že obsluha katapultů mohla měnit dosah zbraní. Archimédés měl dle historických pramenů vybudovat vrstvenou obranu města z různě velkých zbraní s různými dostřely, které drtily přibližující se nepřítele neustálou palbou.