Archimédés nebyl jen geniální matematik, ale vytvořil i několik zbraní. Jednou z nich byl prý obří železný dráp

Archimédés nebyl jen geniální matematik, ale vytvořil i několik zbraní. Jednou z nich byl prý obří železný dráp

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Archimédés (287 - 212 př. n. l.) byl bezpochyby největším vědcem a vynálezcem starověku. Formuloval hydrostatický princip (tzv. Archimédův zákon), vynalezl Archimédův šroub a objevil vztah mezi povrchem a objemem koule a jejímu opsanému válci.

Reklama
Obsah článku
  1. Geniální objevitel a obránce města
  2. Obří dráp potápěl lodě
  3. Paprsek smrti zapaloval lodě
  4. Superkanón s řeckým ohněm a obří katapulty

Geniální objevitel a obránce města

Kromě výše zmíněných nejznámějších objevů, Archimédés ve své době proslul jako skvělý astronom. Jeho pozorování slunovratů o století později využil přední starověký astronom Hipparchos. Archimédés také položil základy mechaniky, ve svém díle vysvětlil princip páky, kladky, nakloněné roviny, ozubeného kola atd.

Většinu života strávil v Syrakusách na Sicílii, kde jej držel milenecký vztah s králem Hieronem II. Asi v letech 214 - 212 př. n. l. obléhala Syrakusy římská vojska. Archimédés zkonstruoval za účelem obrany města důmyslné válečné stroje, díky kterým nebylo možné město dlouho dobýt. 

Později se generál Marcus Claudius Marcellus uchýlil k pokusu vyhladovět obránce Syrakus, než posílat další vojáky na smrt. Město padlo až v roce 212, když jeden z obránců zradil a vpustil Římany dovnitř. Archimédés zemřel při následném plenění města

Obří dráp potápěl lodě

Jak superzbraň vypadala?

Jedním z jeho nejznámějších vynálezů je mechanismus nazývaný Archimédův dráp. Ten byl údajně zkonstruovaný na principu systému kladek z obrovských trámů, které měly za úkol prorazit lodě a potopit je. Některé byly opatřeny železnými háky či drápy sloužícími k zachycení lodi za lanoví nebo zábradlí, jejich převrácení a odmrštění na útesy pod městem. Superzbraň takto popsali tři pozdější historici - Plútarchos, Polybius a Livy. Plútarchos (asi 46 - asi 127 n. l.) také napsal: “Často se naskytla děsivá podívaná na loď, která byla zvednuta z hladiny do vzduchu a vířila kolem, zatímco tam visela, dokud nebyl každý muž setřesen z trupu a vymrštěn jiným směrem.” 

Co na to současná věda?

Archimédes bohužel nenechal žádný nákres svého vynálezu, proto byla opět jeho funkčnost zpochybněna. Je ale nutné dodat, že k sestrojení takového mechanismu byl Archimédés vybaven potřebnými teoretickými znalostmi. Důkazem je jeho sofistikované dílo “Na pákách” o znalostech sil a rovnováh. Experimenty uveřejněné v dokumentu BBC „Secrets of the Ancients“ s maketami lodí opět ukázaly, že podobná superzbraň mohla v praxi fungovat. 

Paprsek smrti zapaloval lodě

Od syrského spisovatele Lúkianose ze 2. století n. l. víme, že při obléhání Syrakus římským námořnictvem Archimédés zapaloval nepřátelské lodě na dálku. Ze 6. století pochází tvrzení byzantského matematika a architekta Anthémiose, že k tomu Archimédés použil jakási zrcadla. Systém zrcadel sloužil k zachycení velkého množství slunečního záření a jeho koncentraci do jednoho smrtícího paprsku. Už od renesance se vedly spory o tom, jestli takové zařízení mohlo fungovat.  Moderní experimenty ukázaly, že mechanismus mohl fungovat. Jeho funkčnost ale byla podmíněna velmi dobrými světelnými podmínkami, kterých je obtížné dosáhnout. Achimédés možná zapaloval lodě něčím jiným…  

Superkanón s řeckým ohněm a obří katapulty

Spekuluje se, že Archimédés vynalezl i jiné válečné mechanismy. I když zdaleka nejsou tak legendární jako smrtící paprsek nebo obří dráp, bylo jejich zkonstruování pravděpodobnější. Přitom jejich ničivý účinek mohl být obrovský.

K zapalování lodí mohl řecký vynálezce použít parní kanón, vystřelující projektily na bázi látky známé jako řecký oheň. Cesare Rossi z Neapolské univerzity tvrdí, že Archimedes mohl zkonstruovat kanón schopný pálit šestikilové projektily rychlostí asi 60 m/s na vzdálenost až 150 metrů. 

Zároveň je pravděpodobné, že vymyslel obrovské katapulty, které vrhaly na nepřátelské lodě balvany o váze 230 kg. Polybius (asi 200 - asi 118 n. l.) uvedl, že obsluha katapultů mohla měnit dosah zbraní. Archimédés měl dle historických pramenů vybudovat vrstvenou obranu města z různě velkých zbraní s různými dostřely, které drtily přibližující se nepřítele neustálou palbou. 

Reklama

Možná jste zmeškali

Překrvené předloktí, vystlané tváře, vysoký cholesterol a další tělesné vychytávky Eskymáků k přežití arktického mrazu

Překrvené předloktí, vystlané tváře, vysoký cholesterol a další…

Všichni lidé odpovídají na chlad svalovým chvěním nebo aktivním pohybem, čímž vytvářejí teplo. Zdá se však, že některé populace snášejí chlad lépe než ostatní. Koncem 50. a během 60. let 20. století byly prozkoumány reakce na chlad, zvláště na mírný chlad, u rozmanitých lidských skupin.

Celá Amerika ho už po desetiletí nenávidí. Geronimo – poslední indiánský vůdce

Celá Amerika ho už po desetiletí nenávidí. Geronimo – poslední…

Legendární apačský náčelník Geronimo měl velmi pohnutý osud. Nahlédněte do zákoutí duše muže, kterého chtěla jeden čas celá Amerika vidět mrtvého.

Mars má jen 37% gravitaci, na kterou jsme zvyklí. Znamená to, že byste dokázali vyskočit 3x výše, než na Zemi?

Mars má jen 37% gravitaci, na kterou jsme zvyklí. Znamená to, že…

Planeta Mars je v dnešní době často skloňovaná. Mnozí ji totiž považují za dobrého adepta na místo pro život, pokud se stane naše planeta neobyvatelná. S čím dál většími klimatickými změnami je téma života mimo Zemi populárnější, jak by se nám však žilo na planetě, která má mnohem menší gravitaci?

Jak se mohla starověká zvířata vyvinout tak, aby nabyla skutečně obřích rozměrů?

Jak se mohla starověká zvířata vyvinout tak, aby nabyla skutečně…

Stádo majestátných sauropodů, jejichž délka mohla přesahovat až třicet metrů. Nelítostný boj dvou tyranosaurů velikosti dvoupatrového domu. Při porovnávání s dnešní faunou si nelze nevšimnout, že obřích živočichů výrazně ubylo. Co umožnilo starověkým zvířatům dorůst takových rozměrů?

Na Egypťany čekalo po smrti hned několik nelehkých zkoušek

Na Egypťany čekalo po smrti hned několik nelehkých zkoušek

Egyptská Kniha mrtvých nám poskytuje informace o osudu duše po smrti a její cestě napříč posmrtným životem. Rozhodně se však nejednalo o procházku růžovou zahradou…

Portugalská Tavorská aféra otřásla celou tehdejší společností. Celá rodina se ocitla na mučidlech

Portugalská Tavorská aféra otřásla celou tehdejší společností. Celá…

Nejbrutálnější rozsudek smrti v portugalských a pravděpodobně i evropských dějinách. K mučení a smrti odsoudili celou širokou rodinu včetně malých dětí.

Vychytralý starořímský svazek: Muž nechtěl mít manželku, jen trvalou souložnici. Uzavřel konkubinát

Vychytralý starořímský svazek: Muž nechtěl mít manželku, jen trvalou…

Concubinatus (konkubinát) byl trvalým pohlavním soužitím svobodných osob, kdy však úmyslem muže nebylo mít manželku, ale pouhou souložnici. Právě nedostatek úmyslu byl tím nejzásadnějším, co konkubinát odlišovalo od manželství.

Jak a hlavně proč se dělaly mumie. Asi vás překvapí, že nebyly běžné jen ve starém Egyptě

Jak a hlavně proč se dělaly mumie. Asi vás překvapí, že nebyly běžné…

Mumifikace neboli speciální proces uchování mrtvého těla v co nejlepší kondici, byl před dávnými časy vcelku rozšířen. Sloužil nejen jako metoda zachování těla, hlavní roli zde hrála nesmrtelnost duše a její příprava na cestu do jiného světa. 

Ötzi po 30 letech: Vše bylo jinak! Nejnovější poznatky o jeho smrti a stavu mumie přepisují historii

Ötzi po 30 letech: Vše bylo jinak! Nejnovější poznatky o jeho smrti a…

Je to pravděpodobně jeden z nejslavnějších mužů na světě: Ötzi. Nyní byla teorie o zachovalosti ledovcové mumie částečně vyvrácena.

Léčitelství Hildegardy z Bingenu je aktuální i po 1000 letech. Kromě bylinkářství se zabývala historií a hudbou

Léčitelství Hildegardy z Bingenu je aktuální i po 1000 letech. Kromě…

Svatá Hildegarda z Bingenu byla německá abatyše, filozofka, přírodovědkyně, spisovatelka, skladatelka a vizionářka. Od dětství měla prorocké vize, jejichž pravost uznala katolická církev. Byla jednou z nejpozoruhodnější žen v historii.

Doporučené články

Geniální komedie, která málem rozpoutala mezinárodní konflikt: Legendární snímek čelil cenzuře a tragickému únosu letadla

Geniální komedie, která málem rozpoutala mezinárodní konflikt: Legendární snímek čelil cenzuře a tragickému únosu letadla

Novinka v kinech: Marie Švestková a Jiří Havelka v civilním filmu okouzlují autentickými dialogy

Novinka v kinech: Marie Švestková a Jiří Havelka v civilním filmu okouzlují autentickými dialogy

Dnes večer nepropásněte: Tento skvělý seriál letos slaví 50 let

Dnes večer nepropásněte: Tento skvělý seriál letos slaví 50 let

FOTOKVÍZ: Myslíte, že máte pohádky Zdeňka Trošky v malíčku? 10/10 dá jen málokdo

FOTOKVÍZ: Myslíte, že máte pohádky Zdeňka Trošky v malíčku? 10/10 dá jen málokdo

Docent: Skvělá chemie mezi Trojanem a Rambou dělá z minisérie mimořádný zážitek

Docent: Skvělá chemie mezi Trojanem a Rambou dělá z minisérie mimořádný zážitek

Reklama