12. srpna to začne. Všichni Češi by se měli důkladně připravit
Foto: Pexels
4 min
Srpnový podvečer nabídne dramatické zatmění Slunce, aby ho o pár hodin později vystřídala absolutně temná noc plná padajících hvězd. Nad našimi hlavami se odehraje nebeské představení, které astronomy i laiky uvádí do úžasu už nyní. Příroda chystá dokonalou souhru okolností nastávající jen výjimečně za život.
Reklama
Den, kdy se spojí den a noc
Vše vypukne ve středu 12. srpna 2026. Tento den se zapíše do historie jako jeden z nejkrásnějších astronomických zážitků naší generace.
Spojí se totiž dva výjimečné úkazy, které samostatně lákají miliony lidí, ale společně tvoří naprosto neopakovatelnou kombinaci.
Podvečerní drama na obloze
Ještě než se setmí, zažijeme dechberoucí předehru. V podvečer 12. srpna 2026, přesně v 19:19 SELČ, začne výrazné částečné zatmění Slunce.
Měsíc začne pomalu ukrajovat ze slunečního disku a kolem 20:11 SELČ dosáhne úkaz svého maxima, kdy zakryje neuvěřitelných 86 až 89 % Slunce. Celé toto drama skončí až s jeho západem, což slibuje nevídané fotografické scenérie.
Dokonalá tma bez měsíčního svitu
Jakmile Slunce zapadne, začne se rodit noc, na kterou milovníci vesmíru čekali celé roky. Klíčem k dokonalému zážitku je totiž fáze Měsíce.
Ten se ocitne v novoluní přesně v 19:37 SELČ, což znamená jediné. Měsíc během noci vůbec nevyjde a nebude svým svitem rušit oblohu. Čeká nás dokonale tmavá, bezměsíčná noc, která vytvoří to nejlepší možné plátno pro zářící meteory.
„Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu,“potvrzují odborníci ze Slezské univerzity v Opavě.
Tato vzácná shoda okolností zaručuje, že i ty nejmenší prachové částice na obloze zazáří s nevídanou jasností.
Pravda o Slzách svatého Vavřince
Hlavním hrdinou noci bude meteorický roj Perseidy, lidově nazývaný Slzy svatého Vavřince. Tento roj je aktivní od 17. července do 24. srpna, ale jeho absolutní vrchol nastane právě v noci z 12. na 13. srpna 2026.
Nejvyšší aktivitu můžeme očekávat v časných ranních hodinách, s vrcholem kolem 4:00 SELČ.
Kolem tohoto úkazu však koluje mnoho mýtů. Internetem se často šíří zprávy, že uvidíme až 150 padajících hvězd za hodinu. Realita je sice o něco skromnější, ale stále úchvatná.
Běžný pozorovatel na tmavém místě mimo města spatří desítky meteorů za hodinu, přibližně 50 až 90. Vyšší čísla jsou pouze teoretickým maximem, kterého v praxi nelze dosáhnout.
Odkud se tyto záblesky berou?
Mnoho lidí věří, že padají skutečné hvězdy nebo že tyto částice fyzicky pocházejí ze souhvězdí Persea. Pravda je však mnohem fascinující.
Jde o drobné prachové částice a úlomky z komety 109P/Swift-Tuttle. Tyto částice vstupují do zemské atmosféry závratnou rychlostí 59 km/s a při tomto průletu okamžitě shoří.
Souhvězdí Persea je pouze optickým radiantem, tedy místem, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají.
Jak prožít dokonalou noc? Modelový plán pro každého
Chcete-li z této noci vytěžit maximum, stačí se držet jednoduchého a osvědčeného plánu. Představte si ideální scénář pro středu 12. srpna 2026:
V 19:15 se usadíte na vyvýšeném místě s otevřeným výhledem na severozápadní obzor, například na kopci mimo město, vybaveni speciálními brýlemi s filtrem.
Od 19:20 do 20:11 sledujete částečné zatmění Slunce, které vrcholí nízko nad obzorem. V 20:30 Slunce zapadá a vy se přesouváte na tmavé místo s minimálním světelným znečištěním, jako je například Jizerská oblast tmavé oblohy.
Kolem 22:00 si rozprostřete karimatku a spacák a začnete pozorovat oblohu pouhým okem bez dalekohledu, abyste měli co nejširší zorné pole.
Mezi 00:00 a 04:00, kdy radiant v souhvězdí Persea stoupá nejvýše, pak sledujete průměrně jeden jasný meteor každou minutu až minutu a půl.
Tato noc slibuje nejen vědeckou podívanou, ale především hluboký lidský zážitek, na který budeme vzpomínat celý život. Stačí jen zvednout hlavu k nebi.
