Místo, kde minulost zůstala nedotčená: Hrad Pernštejn nebyl nikdy dobyt

Při plánování výletů většina lidí zamíří na Karlštejn. Je impozantní, ale jeho dnešní podoba je výrazně upravená a působí spíš jako romantická rekonstrukce. Pokud chcete zažít autentičtější středověkou atmosféru, vyplatí se vydat dál od davů – třeba k hrad Pernštejn, který se tyčí nad údolím Svratky a patří k nejzachovalejším hradům u nás.

Proč o Pernštejnu říkáme, že se v něm zastavil čas? To není jen marketingové klišé. Má to velmi pragmatický důvod. Pernštejn nebyl nikdy dobyt. Odolal všem obléhatelům, včetně Švédů během třicetileté války, kteří si na něm v roce 1645 vylámali zuby. Díky své nedobytnosti a faktu, že majitelé později neměli potřebu (nebo peníze) hrad radikálně přestavovat do tehdy módních slohů, jako bylo baroko nebo rokoko, si hrad uchoval svou tvář z 16. století.

Když procházíte jeho úzkými chodbami, stoupáte po točitých schodištích nebo se dotýkáte chladného kamene, nedíváte se na historickou imitaci. Díváte se na původní pozdně gotickou a renesanční architekturu. Právě tato absence moderních zásahů dělá z Pernštejna naprostý unikát. Zatímco jinde se bouralo, aby se udělalo místo pro velké sály a pohodlné ložnice, na Pernštejnu se vše vrstvilo na sebe v fascinujícím labyrintu, ve kterém byste se bez průvodce pravděpodobně ztratili během pěti minut.

Miláček Hollywoodu i českých pohádek

Pokud máte pocit, že jsou vám hradní nádvoří nebo silueta věží povědomé, nejspíš se nepletete. Pernštejn je absolutním miláčkem filmařů. Jeho syrová atmosféra a fotogeničnost lákají produkce z celého světa. Natáčel se zde například horor Nosferatu, akční fantasy Underworld, nebo historický seriál Mušketýři z produkce BBC.

Z domácí tvorby nesmíme zapomenout na klasiky jako Sedmero krkavců, Čert ví proč nebo Jak se budí princezny. Režiséři milují, že zde nemusí stavět drahé kulisy. Hrad sám o sobě vypadá přesně tak, jak si představujeme temný středověk nebo tajemné sídlo šlechty. Na rozdíl od jiných památek, které po rekonstrukcích svítí novotou, Pernštejn si drží svou patinu, tajemnost a mírnou ponurost, která na kameře vypadá prostě božsky.

Syrová krása

Rozdíl mezi Karlštejnem a Pernštejnem je cítit hned u brány. Karlštejn je symbolem státnosti, je to klenotnice, kde je všechno vyleštěné a připravené pro masy. Pernštejn působí mnohem osobněji a opravdověji. Je to hrad, který sloužil k obraně i k životu, a z každého rohu tam vykukuje historie rodu pánů z Pernštejna, kteří kdysi patřili k nejbohatším a nejvlivnějším v celém království.

V interiérech nečekejte jen nablýskané vitríny. Čeká vás fascinující pohled na to, jak se skutečně žilo v pevnosti. Sál pěti vchodů, hradní knihovna nebo unikátní nápisy na stěnách, které tam zanechali návštěvníci i obyvatelé hradu před stovkami let, vám dodají pocit, že jste se skutečně teleportovali do minulosti. Ta syrovost je osvěžující – není to skanzen, je to organismus z kamene, který přežil staletí bez úhony.

Nový klenot: Obnovené zahrady

Pokud jste na Pernštejnu byli před deseti lety, je čas se vrátit. Velkým tématem posledních let jsou totiž nově zrekonstruované vrchnostenské zahrady. Ty byly dlouhou dobu v dezolátním stavu a veřejnosti nepřístupné. Po náročné a citlivé obnově se však otevřel areál, který hradu dodává úplně nový rozměr.

Jde o unikátní soubor zahrad, které v sobě kombinují různé styly – od užitkových záhonů až po romantická zákoutí s vyhlídkami, altány a poustevnou. Zahrady na Pernštejnu jsou postaveny v prudkém svahu, což z nich dělá terasovitý ráj, který vám nabídne pohledy na hrad z úhlů, které dříve znali jen ptáci nebo odvážní lezci. Je to ideální místo, kde můžete strávit hodinu jen tak bloumáním a nasáváním klidu, který tu vládne.

Proč tam vyrazit právě teď?

Pernštejn není jen o prohlídkovém okruhu. Je to zážitek pro všechny smysly. Cesta k hradu vede skrze hluboké lesy a samotný výšlap do kopce vás naladí na tu správnou dobrodružnou notu. Navíc, okolí Nedvědice nabízí skvělé trasy pro turisty i cyklisty.

Pernštejn je zkrátka hrad pro ty, které už nebaví unifikované prohlídky a hledají něco víc. Hledají místo, které má duši, které voní starým dřevem a kamenem a kde máte pocit, že za dalším rohem potkáte rytíře v plné zbroji (a nebude to jen brigádník v kostýmu).