Za tajemstvím obrovských dinosaurů: Vliv pravěkého světa

Za tajemstvím obrovských dinosaurů: Vliv pravěkého světa

Foto: Jakub St. John / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Mezi největší zvířata dnešní doby patří bezesporu velryby. Ani ty se však svou velikostí ani zdaleka nepřibližují velikosti dinosaurů, kteří po planetě Zemi kráčeli před 250 miliony lety. Co způsobilo jejich enormní velikost? Co bylo tehdy jinak, že se mohla rodit tak velká zvířata? A proč už se tomu tak neděje?

Reklama
Obsah článku
  1. V době dinosaurů na Zemi panovaly úplně jiné podmínky pro život 
  2. Dinosauři měli lepší kyslík a byli to efektivní jedlíci 

V době dinosaurů na Zemi panovaly úplně jiné podmínky pro život 

Vzhledem k velikosti, které dinosauři běžně dosahovali, je většina z nás asi ráda za to, že dnes je prakticky nemožné takové zvíře potkat. Mezi adepty na vůbec největšího dinosaura patří dlouhokrký titanosaurus, jehož 98 milionů let stará kostra byla nalezená v provincii Neuquén v severozápadní Patagonii v roce 2012. I ta, stejně jako další nálezy, přinutila archeology dívat se na život dinosaurů ze všech úhlů pohledů.

Mimo jiné je udivující, proč se tehdy rodila tak velká zvířata a dnes tomu tak již není? Přesnou a dokonale vystihující odpověď archeologové sice nepřináší, ale zato mají v rukávu hned několik hypotéz, proč by tomu tak mohlo být. Obecně lze ale říct, že svět dinosaurů byl v mnohém velmi odlišný. Těla dinosaurů mohla být větší, protože bylo potřeba bránit se predátorům. Ani oni totiž nebyli žádní drobečkové. Větší těla mohla také dinosaurům pomoct regulovat jejich teplotu. Díky dlouhým krkům a velké výšce se dinosauři mohli lépe dostat k potravě. Lépe se stravovali a to se pak promítlo na jejich velikosti. 

Vědci, kteří podmínky pro život dinosaurů zkoumali křížem krážem, přišli na několik zajímavých faktorů, které dohromady nejspíš vedou k odpovědi na otázku, proč byli dinosauři tak obrovští? Obecně za to může úplně odlišné prostředí, více kyslíku v atmosféře, dostatek potravy, stavba jejich kostí nebo stejně velcí nepřátelé.

Dinosauři měli lepší kyslík a byli to efektivní jedlíci 

Klíčovým faktorem, který nejspíš ovlivnil další, byl nárůst kyslíku v atmosféře. Průzkum, který dělali vědci z Rensselaer Polytechnic Institute a University of Texas Austin a jehož výsledky byly zveřejněny někdy v roce 2019, říká, že v době dinosaurů za období asi 3 milionů let (což je na tehdejší dobu docela krátký čas) vyskočila hladina kyslíku v atmosféře z 15 na 19 % (pro srovnání dnes je hladina kyslíku v atmosféře cca 21 %). 

Vědci přesně neví, co tento dřívější náhlý nárůst mohlo způsobit. Zároveň ale viděli i pokles hladiny CO2 v atmosféře. A právě v tomto období dinosauři zažívali expanzi a zkrátka se jim dařilo velmi dobře. Přibližnou hladinu kyslíku v atmosféře vědci zjistili analýzou hornin z Coloradské plošiny a Newark Basin, které byly staré přes 215 milionů let. Potřebné informace jim předal plyn zachycený uvnitř. Více kyslíku zároveň znamenalo lepší podmínky pro růst vegetace, a tudíž měli dinosauři bohatý zdroj potravy. 

A právě díky tomu, že nehladověli, byli tak velcí. Vědci se domnívají, že příroda umožnila dinosaurům dorůst do takových rozměrů právě proto, aby pokryli co největší zdroje potravy. Například dlouhokrci mohli dosáhnout tam, kde jiní dinosauři ne. Jednoduše řečeno dinosauři museli být velcí, aby se bezpečně dostali k potravě a měli jí dostatek. Při odpovědi na otázku, proč jsou dinosauři tak velcí, často vědci používají i takzvané Copeovo pravidlo.

Jedná se o vývojovou hypotézu, kterou zformuloval paleontolog Edward Cop. Ten přišel na to, že všechna zvířata mají tendenci se ve vyvíjejících se liniích zvětšovat. Pomocí metody porovnávání stehenní kosti dinosaura v průběhu času vědci zjistili, že některé druhy dinosaurů se postupem času zvětšují, zatímco jiné ne. Mezi další faktory, které by mohly způsobovat nadměrnou velikost dinosaurů, pak patří stavba jejich kostí a vzduchových vaků. Kosti byly velmi silné a pevné, zároveň však velmi lehké. Dinosauři měli také velmi výkonné plíce, které zajišťovaly správné dýchání a výměnu tepla. V neposlední řadě za velikost dinosaurů může přítomnost ostatních predátorů, proti kterým bylo potřeba bojovat.

Reklama

Možná jste zmeškali

Na jaké hračky se mohly těšit o Vánocích děti za socialismu

Na jaké hračky se mohly těšit o Vánocích děti za socialismu

Už samotný nákup hraček býval celkem problematickou záležitostí na rozdíl od dnešní doby. Přesto se nakonec podařilo všem zajistit pro děti takové dárečky, které na jejich tvářích vykouzlily šťastné úsměvy.

Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou pro Japonce i Číňany

Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou…

Tsunami se vyskytují především v Japonsku, odtud vzešel tento název. Tsunami v japonštině přímo znamená přístavní vlna. Ta, o níž si dnes povíme, vznikla v Japonsku, kde zabila 22 000 lidí, ale dosáhla až do východní Číny, kde vzala život přibližně 4 000 lidem.

V představách Rusů je Krym zosobněním pozemského ráje. Ve skutečnosti z něj udělali „muzeum špatného vkusu“

V představách Rusů je Krym zosobněním pozemského ráje. Ve skutečnosti…

Představte si poloostrov, kde se potkávají čtyři odlišné kultury a náboženství, a kde se křižují dějiny jako na burzovním trhu. Vítejte na Krymu! Tento fascinující kus země, který je v současnosti v centru bojů i pozornosti, je nicméně víc než jen směsicí kultur; je to také půda národních mýtů a politických svárů.

Siamská dvojčata maďarského původu Helen a Judith zemřela ve velmi mladém věku

Siamská dvojčata maďarského původu Helen a Judith zemřela ve velmi…

Jen v málokteré zemi světa se od začátku lidstva nenarodila siamská dvojčata. Dětí, které jsou k sobě připojeny nějakou částí těla a musí se dělit i o orgány, se rodí tisíce. V 18. století se narodila i neobyčejná dvojčata pocházející z Maďarska.

Zahradničení v zóně smrti v rukou českých vědců: Budou pod Everestem horolezci sklízet čerstvé plodiny?

Zahradničení v zóně smrti v rukou českých vědců: Budou pod Everestem…

V extrémních výškách Mount Everestu (8 848,86 metrů n. m.) nic neroste. Nejvyšší polohy, kde je možné něco pěstovat, jsou přibližně 6 000 metrů n. m. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zkoumají, zda se s globálním oteplováním a změnou klimatu tato hranice posune výše. V Tibetu proto provozují experimentální zahrady i ve výšce 6 100 m n. m. a zaznamenali výskyt živých rostlin až do výšky 6 150 metrů.

Tajný italský rodinný recept uchvacuje Američany už 113 let. Vyprodáno je záhy po upečení

Tajný italský rodinný recept uchvacuje Američany už 113 let.…

„Když podnik funguje od roku 1911, musíme něco dělat správně. Bez webových stránek, sociálních sítí, bez reklam,“ říká specialista na focacciu a majitel ikonické pekárny v San Francisku. Tajný rodinný recept zná pouze on a jeho dcera.

Zlaté tajemství Šumavy: Miliardy korun v řekách

Zlaté tajemství Šumavy: Miliardy korun v řekách

Šumava, perla české přírody, skrývá ve svých zelených hlubinách nejen nádherné lesy a klidná jezera, ale také zlaté tajemství. Tato část České republiky ukrývá pod svými korunami stromů poklady, které lákají nejen zlatokopy, ale i vědce a ochránce přírody.

Největší mešita muslimského západu měla stát v Rabatu. 800 let ale čeká

Největší mešita muslimského západu měla stát v Rabatu. 800 let ale…

Měla být chloubou muslimského světa, ale osud tomu chtěl jinak. Není ani pojmenována podle nějakého vladaře, jak by se mohlo zdát, nýbrž proto, že stojí v bývalé městské části města Rabatu Hassane. Ta už dnes neexistuje, stejně jako mešita, pro niž byla věž zamýšlena jako minaret.

Jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí s populací ze stepí, pravlasti indoevropských jazyků a člověka jámové kultury

Jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí s populací ze…

Všechny indoevropské jazyky, kterými se dnes mluví, lze vysledovat až ke stepním pastýřům kultury „Pit Grave“, potomkům lovců a sběračů z Kavkazu a Východu, potvrdila studie.

Slavná fazolová polévka je povinně a nepřetržitě podávána v americkém Senátu více než 100 let

Slavná fazolová polévka je povinně a nepřetržitě podávána v americkém…

Dne 14. září 1943 kvůli přídělovému systému během 2. světové války neměla senátní kuchyně dostatek fazolí, aby mohla polévku podávat. O jejím „výpadku“ informoval následující den dokonce deník Washington Times-Herald. V roce 1988 vzpomínal senátor Bob Dole v projevu na půdě Senátu na jednodenní „krizi“ takto: „Nějakým způsobem se do druhého dne našly další fazole a od té doby se misky fazolové polévky nabírají bez přerušení".

Doporučené články

Dnešní generace by tento film nepochopila

Dnešní generace by tento film nepochopila

Napětí explodovalo. Martina vytáhla na Zdenka sprej na vosy a udělala zásadní rozhodnutí

Napětí explodovalo. Martina vytáhla na Zdenka sprej na vosy a udělala zásadní rozhodnutí

Slávu vyměnil za obyčejný život. Matt LeBlanc oslavil 59. narozeniny a má jasno, co je pro něj nejdůležitější

Slávu vyměnil za obyčejný život. Matt LeBlanc oslavil 59. narozeniny a má jasno, co je pro něj nejdůležitější

Kvíz: Jména filmových hrdinů. Jen 1 z 10 Čechů zvládne tento test bez jediného zaváhání

Kvíz: Jména filmových hrdinů. Jen 1 z 10 Čechů zvládne tento test bez jediného zaváhání

Otec Ulice a jeho vzpomínky na začátky natáčení: Pro herce to bylo obrovské riziko

Otec Ulice a jeho vzpomínky na začátky natáčení: Pro herce to bylo obrovské riziko

Reklama