Reklama

Američanka našla v kusu uhlí zlatý řetízek. Žila v době dinosaurů kultura, která dovedla zpracovávat zlato?

Američanka našla v kusu uhlí zlatý řetízek. Žila v době dinosaurů kultura, která dovedla zpracovávat zlato? Foto: Arra Vais / Shutterstock
Publikováno:
5 min

9. června 1891 si plnila vydavatelka místních novin v Morrisonvillu v americkém státě Illinois uhlák. Protože jeden kus uhlí byl příliš veliký, rozbila ho. Rozpadl se na dva téměř stejně velké kusy.

Reklama

Objevil se jemný, asi 25 cm dlouhý zlatý řetízek –⁠ „staré a podivuhodné umělecké práce“ (napsaly noviny Morrisonville Times, 11.6.1891, s.1). Těsně vedle sebe ležící konce řetízku byly stále ještě pevně uvězněné v uhlí. Tam, kde ležela nyní uvolněná část řetízku, byl v uhlí patrný kruhový otisk. Rozbor ukázal, že řetízek byl vyroben z osmikarátového zlata a vážil dvanáct gramů, napsal Hans-Joachim Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce –⁠ podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.

Když majitelka řetízku v roce 1959 zemřela, řetízek se ztratil. Informace o původu řetízku podle nějakých charakteristických rysů jeho řemeslného zhotovení nejsou známy.

Uhlí, v němž byl řetízek uvězněn, je údajně 260 až 320 milionů let staré. Pokud budeme předpokládat, že tento mnohokrát v literatuře citovaný případ je pravý, dospějeme k neuvěřitelným závěrům.

Reklama

Existovala snad kdysi dávno, v době dinosaurů, kultura, která dovedla zhotovovat zlaté řetízky?

Co když kamenné uhlí – obecně vzato – nevznikalo před miliony let v karbonu, ale jen před několika tisíci lety? V takovém případě není na zlatém řetízku v hroudě uhlí nic záhadného. Jenom následujících 300 milionů let geologické časové škály budou pouhou smyšlenou iluzí.

Zlatý řetízek musí vyrobit specialista, nikoliv „člověk z doby kamenné“. Nejstarší zlaté řetízky jsou asi 5000 let staré. Osmikarátové zlato je slitina, která je vyrobena z osmi dílů zlata, jež se smíchají se šestnácti díly jiného kovu, nejčastěji mědi. Avšak standard osmikarátového zlata nikdy neexistoval. V době objevu řetízku z Morrisonvillu se většinou vyskytovaly slitiny z patnáctikarátového zlata, jež byly puncovány.

Je celá datace existence dinosaurů mylná? Mohli nakonec pravěcí lidé žít ve stejné době jako tato nadměrná zvířata? Zdroj: Luis Louro / Shutterstock

V uhlí karbonového stáří bylo například nalezeno:

  • cosi jako železný hrnec či odměrka (rok 1912)
  • náprstek
  • lžíce
  • železný kotlík a lidské stopy v uhlí
  • nástroj ze železa

Existují dokonce i nálezy z ještě starších geologických vrstev:

V roce 1844 přednesl v Britské společnosti na podporu vědy přednášku sir David Brewester. Prohlásil, že dělníci rozbili pískovcový blok z Kongoodie u Dundee (Skotsko). Spatřili hlavičku hřebíku, jehož špičatá část dosud pevně držela v kameni. Pískovec z dané oblasti je údajně přinejmenším 387 milionů let starý, a pochází tedy ze staršího (spodního) devonu, tedy období před karbonem.

  • Podle zprávy z časopisu Scientific American z 8.června 1852 se v podobných příliš starých geologických vrstvách našla kovová loďka či nádoba se stříbrnou vložkou.
  • Nedaleko Rutherford Mills v Anglii byla v netknutém kameni objevena zlatá nit.
  • V Kalifornii byl v roce 1851 ve valounu křemene nalezen ulomený železný hřebík.
  • Rene Noorbergen (1877) referuje o nálezu kovového šroubu v americkém státě Virginie. Byl uvězněn v kulovitém dutém tělese s minerály (v geodě).
  • V roce 1889 se v Nampě v americkém státě Idaho objevila malá, z hlíny umělecky vytvořená figurka, představující oblečeného člověka. Artefakt byl objeven v hloubce 100 metrů při vrtání studny. Profesor F. W. Putnam upozornil, že na povrchu figurky se vytvořila železitá krusta a částečně červená vrstva z oxidu železnatého.
  • V 16. století našli Španělé uvnitř skály v jednom peruánském dole 18 cm dlouhý železný hřebík. V zemi, kde železo neznali, byl nález právem pokládán za senzační. Peruánský místokrál Francisco de Toledo vyhradil hřebíku ve své pracovně čestné místo.
  • Na pobřeží Ekvádoru byly nalezeny platinové ornamenty. Zpráva o nich je stručná a krátká, znamená však velký vědecký problém: Jak dokázali obyvatelé předkolumbovské Ameriky docílit teplot okolo 1770 stupňů Celsia, když se to Evropanům podařilo teprve před dvěma staletími?

Kniha k velké diskuzi

Tato a mnohá další tvrzení a argumenty přináší stavební inženýr Hans-Joachim Zillmer ve své publikaci Evoluce –⁠ podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy z roku 2005, kterou vyvolal bouřlivé diskuze na mezinárodní úrovni v kruzích geologů, geofyziků a evolučních biologů. Tato kniha je jeho pátým příspěvkem v oblasti literatury faktu, jež umožňuje čtenářům nový pohled na problematiku historie Země i lidstva.

Reklama
Reklama