Vyspělá civilizace v Egyptě existovala už před faraony. Pohřebiště vydalo důkaz
Foto: Pexels
3 min
Představa Egypta bývá spojená se zlatými sarkofágy a pyramidami. Země kolem Nilu ale měla bohatou minulost už dlouho předtím, než se objevili první faraoni. Právě tato starší kapitola je méně probádaná a mnohem méně populární, přestože archeologové odkrývají nálezy, které stojí za pozornost.
Reklama
Dlouho se předpokládalo, že v pravěkém prostředí dnešní Sahary mohli žít nanejvýš kočovní pastevci. Sahara bývala vlhčí a zelenější, a lidé tedy mohli putovat krajinou se stády koz a lovit ryby v jezerech. Skutečné dějiny Egypta se podle klasického pohledu začaly psát kolem roku 3100 př. n. l., kdy král Meni sjednotil místní kmeny. Přestože jeho říše nezůstala jednotná navždy a v pozdějších obdobích se opakovaně rozpadala na soupeřící části.
Život na hranici přežití i dostatku
Nejvíc o pravěkých obyvatelích vypovídají jejich hřbitovy. V západním Egyptě se našlo pohřebiště používané zhruba v letech 4600 až 4000 př. n. l. Odpočívají tam lidé z dosud neznámé společnosti, která si na svou dobu žila nezvykle dobře. Muži měli v průměru 170 cm, ženy 160 cm, což naznačuje kvalitní stravu.
Překvapivě nízká byla také úmrtnost novorozenců a ženy se běžně dožívaly padesáti let. Při porodech tedy umíraly méně často, než bylo tehdy kdekoli jinde ve světě obvyklé. V oblasti Gebel Ramlah navíc archeologové odkryli i nejstarší známý samostatný hřbitov určený výhradně novorozencům a kojencům.
O něco mladší pohřebiště poblíž ale vykreslují jiný obraz. Pohřbení lidé byli menší, umírali dřív a rodiny častěji truchlily nad nejmladšími dětmi. Odborníci zatím nedokážou říct, zda šlo o jinou kulturu, nebo o chudší vrstvu jedné větší, uspořádané společnosti.
Vesnice, která dokazuje usedlý život
Další indicie byla nalezena na severu země, v lokalitě Tell al-Samara v provincii Dakahlíja, zhruba 140 km severně od Káhiry. Vykopávky tam vedl společný francouzsko-egyptský tým pod vedením archeologa Frédérica Guyota. Rozbor nalezených předmětů ukázal, že zde žili zemědělci už okolo roku 5000 př. n. l., tedy téměř dvě tisíciletí před nástupem faraonů.
Usedlý způsob života potvrzují zbytky domů a sýpek. Jde o nejstarší budovy, jaké se na území Egypta dosud podařilo objevit. Lidé tedy nebyli jen kočovníky, ale uměli pěstovat plodiny, skladovat zásoby a plánovat dopředu.
„Rozbor biologického materiálu z naleziště nám poskytuje jasnější pohled na první komunity, jež se usadily v deltě Nilu, a na původ zemědělství a farmářství v Egyptě,“ uvedla Nadia Khedr z egyptského ministerstva památek.
Ještě dál do minulosti sahají megality v Nabta Playa. Vznikly v době, kdy byla Sahara zelenou pláněmi plnou jezer a zvěře. Kruh vztyčených kamenů připomíná britský Stonehenge, je ale starší a datuje se zhruba do let 5000 až 4500 př. n. l. Podle výkladů sloužil k určení letního slunovratu, který ohlašoval příchod monzunových dešťů a naplnění pouštních jezer.
Co z toho plyne pro pohled na Egypt
Nálezy ukazují, že před faraony tu nežili jen putující pastevci. Existovaly usedlé vesnice, rozlišené společnosti i stavby spojené s pozorováním oblohy. Vědci nad některými megality dodnes jen krčí rameny a nad jejich účelem se vedou spory.
Jedno je však jisté: prehistorie Egypta byla pestřejší, než se dlouho tvrdilo. Otázkou zůstává, kolik dalších vesnic a hřbitovů leží dosud skrytých pod pískem a jak moc by mohly změnit naše představy o počátcích egyptské civilizace.
