Může se člověk dožít 130 let? Odpověď vědců není jednoznačná

Lidé se dnes dožívají vyššího věku než kdykoliv v historii. Vědci navíc tvrdí, že některé ročníky mají mimořádnou šanci překonat rekordy v dlouhověkosti. Hranice 110 let už nemusí být výjimkou a podle některých expertů může člověk jednou překročit i 130 let.

Touha po dlouhém životě provází lidstvo od nepaměti. Už starověcí panovníci hledali elixír mládí a dnešní vědci investují miliardy do výzkumu stárnutí, genetiky a zdravého životního stylu. Přesto dodnes nikdo přesně neví, kde leží skutečný limit lidského věku. Zatímco ještě před sto lety bylo dožití osmdesátky vzácností, dnes přibývá lidí, kteří slaví stovku. A odborníci tvrdí, že jsme možná teprve na začátku.

Některé generace totiž podle statistik vykazují mimořádně vysokou šanci na dlouhověkost. Svou roli přitom nehraje jen genetika, ale i podmínky v dětství, kvalita zdravotní péče nebo životní styl. Otázka už dávno nezní, zda se lidé mohou dožít více než sto let. Vědci dnes řeší hlavně to, jak často se to bude stávat.

Rekordy, které fascinují celý svět

Když se mluví o nejstarších lidech planety, nejčastěji zaznívá jméno Jeanne Calment. Francouzka, která zemřela v roce 1997, se údajně dožila 122 let a 164 dní. Dodnes jde o nejvyšší zaznamenaný věk v historii lidstva, i když někteří odborníci vedou spory o tom, zda byly všechny dokumenty opravdu přesné. Mezi muži drží rekord Japonec Džiroemon Kimura. Ten se podle dostupných údajů dožil 116 let.

A právě tito lidé stojí v centru zájmu vědců, kteří se snaží zjistit, zda lidské tělo dokáže žít ještě déle. Dlouho se předpokládalo, že člověk má biologický strop někde kolem 115 let. Jenže novější výzkumy naznačují, že to nemusí být pravda.

Generace narozená kolem roku 1910 překvapila vědce

Americký profesor David McCarthy z University of Georgia se svým týmem analyzoval data nejstarších lidí světa a dospěl k překvapivému závěru.

Podle statistik mají největší šanci překonávat rekordy lidé narození na začátku 20. století, především kolem roku 1910. Řekněme si ale upřímně, že po světě asi už neběhají zástupy lidí s tímto datem narození. Můžeme se však domyslet, proč se právě tato generace stala skupinou „dlouhověkých“ lidí.

Zmíněná generace totiž zažila obrovské změny jako prudké zlepšení zdravotní péče, dostupnější zdravotní péče i pro chudé lidi, kvalitnější hygienické návyky, lepší výživu a omezení úmrtnosti na dětské nemoci.

V porovnání s jinými ročníky mnoho lidí narozených v roce 1910 překročilo hranici 110 let. A právě na nich vědci sledovali, kam až může lidský věk skutečně vystoupat. Podle některých odhadů by v příštích desetiletích mohl někdo překročit nejen 122 let, ale možná i hranici 130 let.

Pandemie prodloužení života zabrzdila

Ještě před několika lety se zdálo, že průměrná délka života bude neustále růst. Pak ale přišla pandemie covidu. Ta v mnoha zemích vývoj výrazně zpomalila nebo dokonce zastavila prodlužování délky života.

Například ve střední Evropě se průměrná délka života zkrátila i o více než dva roky. Výrazný propad zaznamenaly hlavně země s přetíženým zdravotnictvím nebo vyšší úmrtností seniorů.

Přesto odborníci upozorňují, že jde pravděpodobně jen o dočasné zpomalení dlouhodobého trendu. Moderní medicína totiž dál postupuje rychle kupředu.

Největší tajemství dlouhověkosti? Obyčejné věci

Přestože vědci zkoumají genetiku a moderní technologie, výsledky mnoha studií jsou překvapivě prosté.

Lidé, kteří se dožívají nejvyššího věku, mají často několik společných znaků. Tím je aktivní životní styl, který zahrnuje především pravidelný pohyb, jednoduchou stravu a také pevné sociální vazby, které jsou nejlepším bojovníkem proti stresu a udržují aktivní mozek i ve stáří.

Zajímavé je, že velká část stoletých lidí nikdy nedržela žádné speciální diety ani nepodstupovala moderní omlazovací procedury. Mnohem důležitější se ukazuje běžný životní rytmus. Zdá se tedy, že pohyb na čerstvém vzduchu, střídmost v jídle a pití a radost ze života, může být tím nejlepším návodem na dort, kde bude více než sto svíček.

Proč ženy žijí déle než muži

Jedna věc se ve statistikách opakuje téměř všude na světě, ženy žijí výrazně déle než muži. V některých zemích činí rozdíl i šest až osm let.

Důvodů je několik. Ženy obecně méně riskují, méně umírají při nehodách a častěji chodí na preventivní prohlídky. Své může hrát i biologie a hormonální výbava organismu. Právě mezi superstoletými lidmi, tedy těmi staršími než 110 let, tvoří ženy naprostou většinu.

Modré zóny: místa, kde se lidé běžně dožívají stovky

Výzkumníci si dlouhodobě všímají oblastí, kde se mimořádně vysokého věku dožívá velké množství lidí. Říká se jim „modré zóny“.

Patří mezi ně například:

• japonská Okinawa,
• italská Sardinie,
• řecký ostrov Ikaria,
• některé oblasti Kostariky,
• komunita adventistů v Kalifornii.

Lidé zde často jedí jednoduše, hodně chodí pěšky, zůstávají aktivní i ve stáří a tráví více času s rodinou. Právě kombinace pohybu, klidnějšího života a silných mezilidských vztahů se podle odborníků ukazuje jako mimořádně důležitá.

Může se dnešní mladá generace dožít 120 let?

To je otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď. Některé studie naznačují, že růst délky života se začíná zpomalovat. Moderní civilizace totiž přináší i nové problémy, jako je obezita, stres, nedostatek pohybu, psychické potíže a bohužel i znečištěné prostředí.

Na druhou stranu přichází rychlý pokrok v medicíně, genetice i léčbě nemocí, které byly ještě před pár desetiletími smrtelné.

Vědci proto stále častěji tvrdí, že člověk zatím skutečný limit svého věku možná vůbec nepoznal. Musíme ale brát na zřetel, že nikdo nechce poslední roky života trávit ve špatné fyzické formě, s problémy „těla i duše“; a to přináší otázku, zda neustálé prodlužování dlouhověkosti nepřinese spíše jen bolest a problémy stáří a zda má honba za dlouhověkostí vůbec smysl.

Budete i vy šťastným ročníkem?

Statistiky ukazují, že určité generace měly díky historickým okolnostem lepší podmínky pro dlouhý život než jiné. Velkou roli hraje samozřejmě genetika, imunitní systém, období narození, kvalita zdravotní péče, životní úroveň, prostředí v dětství, ale i obyčejné štěstí.

Jedno je ale jisté už dnes: lidstvo stárne jinak než kdykoliv předtím. A hranice, která ještě před pár desítkami let působila jako science fiction, se možná začne v příštích desetiletích posouvat mnohem dál, než si dnes umíme představit.