Předpověď meteorologů na rok 2027 děsí. Přijde počasí, jaké tu nebylo 120 000 let
Foto: pexels
4 min
Světové oceány mají za sebou mimořádně teplý červen. Jejich průměrná povrchová teplota překonala i hodnoty z let 2023 a 2024, kdy se naplno projevoval klimatický jev El Niño. Ten se nyní vrací a podle odborníků může v následujících měsících přidat globálním teplotám další impuls.
Reklama
Pro srovnání současného oteplování oceánů přitom musíme zamířit zhruba 120 tisíc let do minulosti, do období před poslední dobou ledovou.
Oceány jsou teplejší než kdykoli předtím v měřeních za červen
Průměrná teplota povrchu tropických a mírných oceánů se v současnosti pohybuje těsně pod 21 stupni Celsia. Před rozvojem průmyslu, kolem roku 1870, činila přibližně 19,6 stupně. Rozdíl necelého jednoho a půl stupně může vypadat zanedbatelně, ve skutečnosti však představuje obrovské množství energie, kterou oceány absorbovaly.
Více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného skleníkovými plyny končí právě v oceánech. Ty tak fungují jako obrovský zásobník energie, která se postupně projevuje také v atmosféře a ovlivňuje počasí na pevnině.
Podle odborníků z australské University of New South Wales bychom pro nalezení srovnatelného klimatického obrazu museli jít přibližně 120 tisíc let zpět, do období před poslední dobou ledovou. Tehdy se klima měnilo v důsledku pomalých změn oběžné dráhy Země, které po tisíce let ovlivňovaly množství sluneční energie dopadající na naši planetu. Dnešní oteplení oceánů se přitom odehrálo během pouhého něco málo přes jednoho století.
Neznamená to, že by celá planeta měla stejnou teplotu jako tehdy nebo že se nyní přesně opakuje klima před poslední dobou ledovou. Srovnání se týká klimatických podmínek spojených s oteplením oceánů.
El Niño může teploty vyhnat ještě výš
Do již tak teplých oceánů nyní vstupuje El Niño. Jde o přirozenou fázi klimatického systému ENSO, při níž se mění rozložení teploty povrchové vody v rovníkové části Tichého oceánu. Teplejší voda se přesouvá směrem k východnímu Pacifiku a ovlivňuje atmosférickou cirkulaci, srážky i teploty v různých částech světa.
El Niño se samo o sobě pravidelně vrací. Problémem je jeho souběh s dlouhodobým oteplováním způsobeným lidskou činností. Přirozený klimatický jev tak působí na planetu, jejíž výchozí teplota je už výrazně vyšší než v minulosti.
Odborníci z University of New South Wales upozorňují, že v roce 2027 mohou globální teploty vystoupat ještě výše. Plný vliv El Niña na atmosféru se totiž často projeví až v pozdější části jeho cyklu, kdy se teplo z oceánu ve větší míře přenáší do atmosféry.
Podobný průběh bylo možné pozorovat během El Niña v letech 2015 a 2016 i v období 2023 až 2024. Samotná intenzita nadcházejícího jevu a jeho konečný vliv na globální teplotní rekordy však zůstávají otázkou dalšího vývoje.
Teplé oceány mění počasí na souši
Důsledky se neomezují na vodní hladinu. Teplejší oceán dodává do atmosféry více vlhkosti a energie. To může podporovat intenzivnější srážky, silnější tropické cyklony a v některých oblastech také delší nebo výraznější vlny veder.
V létě navíc teplé moře méně účinně ochlazuje přilehlou pevninu. Pokud se spojí vysoké teploty oceánu s vhodnými atmosférickými podmínkami, může se horko na souši ještě prohloubit. V některých regionech El Niño naopak zvyšuje riziko sucha.
Dopady se liší podle oblasti. Části Austrálie a jihovýchodní Asie mohou čelit sušším podmínkám, zatímco na západě Jižní Ameriky mohou zesílit vydatné deště a povodně. V oblastech, kde se pravidelně tvoří tropické cyklony, mohou teplejší oceány přispívat k jejich intenzitě a k většímu množství srážek při přechodu přes pevninu.
Teplo v mořích zároveň ohrožuje korálové útesy, podmořské louky a další ekosystémy, které jsou citlivé na dlouhotrvající teplotní extrémy.
Současné oteplování oceánů tak ukazuje, jak se přirozené klimatické výkyvy mohou zesilovat v prostředí, které už změnila lidská činnost. El Niño není příčinou dlouhodobého globálního oteplování, může však jeho projevy v následujících letech výrazně zvýraznit.
