Tělem egyptské sfingy skutečně vedou šachty. Jejich účel dodnes není zcela jasný

Velká sfinga v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Málokdo však ví, že v jejím nitru i pod jejím tělem se nachází několik šachet a dutin, které archeologové zkoumají už více než sto let. Některé mají přirozený původ, jiné vytvořil člověk. K čemu ale sloužily, zůstává v některých případech dodnes předmětem odborných debat.

Šachty a dutiny opravdu existují

Zní to téměř neuvěřitelně, ale uvnitř sfingy i v jejím blízkém okolí bylo skutečně objeveno několik šachet, otvorů a podzemních prostor. Nejde přitom o žádné novodobé senzace. Některé z nich jsou známé už od 19. století, další odhalily archeologické výzkumy během minulého století.

Odborníci rozlišují několik typů těchto prostor. Některé jsou přirozenými puklinami ve vápencovém podloží, jiné vznikly při opravách monumentu nebo při dávných průzkumech. Existují ale i šachty, které byly zjevně vytesány lidskou rukou a jejich původ ani účel nejsou dodnes zcela objasněny.

Otvor na hlavě není vstupem do tajné komnaty

Jedním z nejznámějších míst je otvor na vrcholu sfingy. Na historických fotografiích je dobře patrný a dodnes je zakrytý kovovým poklopem.

Dříve se spekulovalo, že vede do skrytých komnat. Egyptologové se dnes přiklánějí k mnohem praktičtějšímu vysvětlení. Otvor mohl sloužit k upevnění ozdobné koruny nebo jiného prvku, který sfinga ve starověku nesla. Později byl několikrát rozšířen lidmi hledajícími poklady nebo tajné chodby. Žádný rozsáhlý systém podzemních prostor se zde ale nenašel.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Pláže, hudba a filmové chyby. Otestujte se v prázdninovém speciálu pro filmové…

12. 7. 2026

Na hřbetě i u ocasu byly objeveny další šachty

Další známé otvory se nacházejí na hřbetě monumentu nebo poblíž jeho zadní části. Některé vedou jen několik metrů hluboko a končí slepě, jiné pokračují k hladině podzemní vody.

Archeologové se domnívají, že část z nich vznikla při průzkumech v 19. století, kdy se badatelé snažili objevit dosud neznámé komory. Jiné mohou být mnohem starší a souviset s opravami nebo údržbou sfingy už ve starověku.

Při moderních vykopávkách byly pod tělem sfingy nalezeny také přirozené jeskynní dutiny ve vápenci. Neobsahovaly však žádné poklady ani ztracené knihovny, jak se často objevuje v populární literatuře.

Sál záznamů je zatím jen legenda

Právě se sfingou je spojena jedna z nejslavnějších archeologických legend – takzvaná Síň záznamů (Hall of Records). Podle ní se pod pravou tlapou nebo v jejím okolí nachází rozsáhlá podzemní komora ukrývající znalosti dávných Egypťanů nebo dokonce bájné Atlantidy.

Tuto myšlenku nejvíce proslavil americký mystik Edgar Cayce ve 20. století. Tvrdil, že pod sfingou existuje archiv lidských dějin starý tisíce let.

Přestože byla oblast opakovaně zkoumána moderními metodami i archeologickými vykopávkami, žádná taková komora dosud objevena nebyla. Většina egyptologů proto považuje Síň záznamů za legendu, nikoli za historicky doloženou skutečnost.

Přečtěte si také

Afrika je čtrnáctkrát větší, než jak ji zobrazuje běžná mapa. Africká unie požaduje nápravu

12. 7. 2026

Tajemství přitahuje nové generace badatelů

Velká sfinga vznikla přibližně před 4 500 lety a dodnes patří mezi nejzkoumanější památky světa. Moderní technologie, například georadar nebo další geofyzikální metody, pomáhají odhalovat skryté dutiny, aniž by bylo nutné do monumentu zasahovat.

Občas se objeví zprávy o údajných nových objevech pod sfingou nebo pod pyramidami v Gíze. Odborníci ale upozorňují, že je potřeba odlišovat skutečné archeologické nálezy od spekulací. Existenci několika šachet a přirozených dutin nikdo nezpochybňuje. Neexistují však důkazy o rozsáhlém podzemním labyrintu ani o tajné knihovně ukrývající ztracené vědění starověku.

Největším tajemstvím zůstává sfinga sama

Přestože byla sfinga zkoumána více než dvě stě let, stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Archeologové se dodnes přou například o některé detaily její výstavby, oprav během starověku nebo o původ některých vytesaných šachet.

Možná právě proto nepřestává tento kamenný kolos fascinovat miliony lidí. Skutečné objevy totiž ukazují, že pod jeho povrchem se opravdu něco skrývá – jen to zřejmě není bájná knihovna ztracené civilizace, ale další střípky historie jednoho z největších divů starověkého Egypta.