Za mlada bylo Slunce žluté, ale teď? Jakou barvu má ve skutečnosti naše hvězda
Foto: bolina / Depositphotos
Když jsem byla mladá, Slunce bylo žluté, ale teď? V poslední době se objevují spekulace, že změnilo barvu. Pokud jde o zastánce konspiračních teorií, kteří tvrdí, že slunce změnilo barvu, mají pro ně vědci celkem jasné vysvětlení.
Žlutá, bílá nebo možná i zelená – odstín slunce závisí na tom, jak ho vidíte. Pro někoho svítí slunce žlutě, pro jiného bíle, někdo tvrdí, že je naše nejbližší hvězda dokonce oranžová. Odpověď leží v oku pozorovatele, přinesl vysvětlení vědců z amerického časopisu Scientific American server Merkur.de.
Za mlada bylo žluté a mělo jiný tvar
Pokud se zeptáte lidí, jakou barvu má vlastně slunce, většina z nich pravděpodobně odpoví „žlutou". Jak uvádí časopis Scientific American, na sociálních sítích v poslední době koluje názor, že Slunce změnilo barvu. Nedávno se objevila konspirační teorie, když uživatelka sociální platformy X (dříve Twitter) napsala, že si pamatuje, že když byla mladší, bylo Slunce žluté, ale nyní se zdá bílé. Také tvrdila, že na fotografii má Slunce podivný tvar - což bylo pravděpodobně způsobeno tím, že byl snímek velmi přeexponovaný. Jaká barva byla správná? Ta, kterou viděla přispěvatelka, nebo její fotoaparát? Ve skutečnosti nebyla správná ani jedna. Ale její fotoaparát byl blíže „pravdě".
Slunce je bílé - alespoň nějakým způsobem. Podle časopisu Scientific American však vlastní názor závisí na řadě faktorů: Interpretace barev, způsob, jakým barvy fungují a jak je vnímají naše oči, a vzduch, přes který se na slunce díváme.
Není modrozelené: barvu Slunce určují naše oči.
Slunce je koule tvořená extrémně horkým plynem a vyzařuje světlo v podobě vlnových délek. Pokud pomocí družic změříte sluneční spektrum - tj. jas v jednotlivých vlnových délkách - zjistíte, že Slunce vyzařuje světlo v té části spektra, která je viditelná pro naše oči. Podle časopisu Scientific American se lidé vyvinuli tak, aby viděli tam, kde Slunce vyzařuje nejvíce světla. Slunce také vyzařuje malé množství ultrafialového a infračerveného světla. Hvězda je však nejjasnější v modré a zelené oblasti barevného spektra. A přesto: není modrozelená.
To souvisí s funkcí lidského oka. V něm umístěné čípky L, M a S jsou zodpovědné za vnímání barev. Zpracovávají dlouhé vlnové délky (červenou), střední vlnové délky (žlutou a zelenou) a krátké vlnové délky (modrou). Když světlo vstoupí do našich očí, vyšlou čípky příslušné signály do mozku, který je následně interpretuje jako barvy. Pokud je dopadající světlo - jako v případě slunce - stejně jasné v celém spektru viditelném lidským okem, vnímáme barvu jako „bílou".
Dívat se přímo do slunce: nebezpečí pro náš zrak?
Vnímání slunečního světla ovlivňuje také vzduch. Část světla je jím pohlcena nebo rozptýlena. Podle časopisu Scientific American nejsou všechny barvy ovlivněny stejně. Lidský mozek navíc interpretuje barvy pouze relativně: barvy různých objektů v zorném poli se navzájem porovnávají. To může vést například k tomu, že při pohledu na modrou oblohu se slunce jeví jako žlutější.
Pro nás lidi je zkrátka obtížné jasně určit barvu slunce. A to je ze zdravotního hlediska dobře. Jeho infračervené světlo totiž může poškodit sítnici a ohrozit tak náš zrak. Podle časopisu Scientific American byste se na slunce měli dívat jen tehdy, když je velmi nízko nad obzorem - a i tehdy jen opatrně. Sluneční záření může být nebezpečné i pro naši pokožku.
Pokud jde o zastánce konspiračních teorií, kteří tvrdí, že slunce změnilo barvu, ve skutečnosti se tak nestalo. Podle amerického časopisu nikdy nedošlo ke skutečné změně barvy slunce - jak se nedávno tvrdilo na sociálních sítích. Pokud by k ní došlo, astronomové by si takové změny jistě všimli. Jakou barvu má Slunce ve skutečnosti, záleží jen na očích pozorovatele, uvedl Merkur na základě amerického časopisu.