Profesor astrofyziky si myslí, že kdysi na Zemi existovala plně průmyslová předlidská civilizace

Profesor astrofyziky si myslí, že kdysi na Zemi existovala plně průmyslová předlidská civilizace

Foto: maxime raynal / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Složitější život existuje na naší planetě nejméně 400 milionů let, moderní člověk vznikl před 300 000 lety a vybudoval průmyslovou civilizaci teprve před 300 lety. Mohla na Zemi existovat i jiná pokročilá civilizace a byli bychom schopni to dokázat?

Reklama
Obsah článku
  1. Hypotéze dal jméno televizní seriál
  2. Nápad vznikl na firemním večírku
  3. Schmidt a Frank si začali notovat
  4. Prozkoumali fosilní záznam miliony let do minulosti
  5. Výsledek je možné brát také jako varování

Hypotéze dal jméno televizní seriál

V britském seriálu Doctor Who vystupuje smyšlená plazí rasa Siluriánové z dávné minulosti Země. Prastará rasa inspirovala vznik názvu myšlenkového experimentu „silurská hypotéza“. Fascinující myšlenku představili v roce 2018 v deníku International Journal of Astrobiology Adam Frank, astrofyzik z Rochesterské univerzity, a Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA. Hypotéza si klade otázku, zda by pomocí současných vědeckých metod bylo možné najít důkazy existence vyspělé civilizace, která obývala Zemi před několika miliony let. 

Nápad vznikl na firemním večírku

Gavin Schmidt a další vědci byli na přelomu tisíciletí fascinovaní geologickým obdobím paleocénem (před 66–23 miliony let). Tehdy totiž nastaly podobné klimatické změny těm dnešním. Výrazně vzrostly hladiny uhlíku, nastalo prudké globální oteplování a ekosystémy se zhroutily. Vědci se na odborných workshopech přeli, jaké přírodní procesy to mohly vyvolat. Na následném firemním večírku Schmidta napadlo:Nebylo by to legrační, kdyby to byla stejná příčina? Prastará rasa inteligentních, fosilních kuřat, lemurů, ...?“ Ostatní byli myšlenkou nadšeni, i když ji nebrali zcela vážně.

Schmidt a Frank si začali notovat

V roce 2017 navštívil Gavina Schmidta v Goddardově institutu Adam Frank. Frank se tehdy snažil zjistit, jestli mimozemské civilizace také mění klima svých planet jako my. Neočekával ale, že Schmidt bude jeho myšlenkou nadšen a že navíc přijde ještě kontroverznější:Proč jsi tak jistý, že jsme první civilizací na této planetě?“ Všechny lidské výtvory vlivem klimatických a geologických procesů podléhají v čase zkáze. Navíc fosilní záznam nedokládá komplexní obraz o veškerém životě na Zemi – ne všechno zkamení a uchová se do dnešní doby. Jak by bylo možné dokázat existenci předlidské civilizace? 

Prozkoumali fosilní záznam miliony let do minulosti

Odpověď by přinesly pouze chemické rozbory půdy. „Museli byste se podívat na každou vrstvu horniny a hledat změny ve věcech, jako jsou izotopy uhlíku nebo kyslíku, které jsou indikátory oxidu uhličitého. Průmyslová civilizace by vypustila do atmosféry spoustu oxidu uhličitého, stejně jako my,“ vysvětluje Frank a dodává, že dalším indikátorem by mohly být mikroplasty a nanočástice. Autoři teorie prozkoumali v geologickém záznamu Země řadu „náhlých událostí“ (zejména velká vymírání). Sice pochybovali o přítomnosti předlidské civilizace, i tak ale byly negativními výsledky trochu zklamáni.  

Výsledek je možné brát také jako varování

Ve vědě většinou platí pravidlo známé jako Occamova břitva: Nejpravděpodobnější řešením problému bývá to nejjednodušší. „Geologický záznam můžeme z velké části vysvětlit z hlediska přírodních jevů, takže není třeba se odvolávat na ztracené civilizace,“ reagoval na výsledky studie Stephen Holler, docent fyziky na Fordham University v New Yorku. Zároveň však připustil, že pokud taková civilizace existovala a zanikla následkem katastrofální změny klimatu, měli bychom to brát jako varování.

Reklama

Možná jste zmeškali

„Mimozemšťané si Země nevšimli, protože zde neexistují žádné důkazy o inteligenci,“ tvrdí jedna teorie o hledání kosmických signálů

„Mimozemšťané si Země nevšimli, protože zde neexistují žádné důkazy o…

Otázka mimozemského života fascinuje lidstvo již po staletí. Při hledání odpovědí se vědci spoléhají na velmi odlišné metody. Proč předpokládají, že by s námi mimozemšťané komunikovali prostřednictvím rádiových signálů? A proč hledáme inteligenci mimo naši planetu?

Češi jako mistři v chalupaření. V socialismu, za covidu i teď

Češi jako mistři v chalupaření. V socialismu, za covidu i teď

Češi chalupaření milují. Odjet na víkend, na dovolenou nebo na celé léto na chalupu bylo moderní za socialismu, během epidemie koronaviru a je to moderní i teď. Proč? Co chalupaření pro Čechy představovalo a proč je pro ně lákavé i teď?

Zářez do Pražské plošiny: Osídlení Prahy od pravěku ovlivňuje velká výšková členitost terénu

Zářez do Pražské plošiny: Osídlení Prahy od pravěku ovlivňuje velká…

Matka měst, mezi návštěvníky často nazývaná zlatá, stověžatá apod., patří mezi nejnavštěvovanější města Evropy i světa. Se svým skoro 1,38 milionem obyvatel má dnes Praha charakter živé evropské metropole s významnou geografickou polohou, kudy život proudil již odpradávna.

Rybářství je nejnebezpečnějším povoláním na světě

Rybářství je nejnebezpečnějším povoláním na světě

Rybářství může na první pohled působit romanticky – klidné plavení na loďce nebo sezení na břehu řeky. Ovšem na otevřených mořích se situace dramaticky mění. Rybáři zde čelí extrémním přírodním podmínkám, bouřím a neustálému nebezpečí při manipulaci s těžkými nástroji. To vše s minimem odpočinku.

Proč fén a sušička hřeje i fouká zároveň. Je to nutné?

Proč fén a sušička hřeje i fouká zároveň. Je to nutné?

Takové „obyčejné“ předměty každodenní potřeby, že nás ani nenapadne se zaobírat otázkou, proč vlastně hřejí i foukají zároveň. Většina z nás jejich funkce bere jako fakt, ale pojďme si vysvětlit podstatu vlasových vysoušečů a sušiček prádla, bez které by zmíněné přístroje nefungovaly.

Je to můj Everest: Podle horolezecké ikony kyslík devalvuje výstupy a jeho použití vede k tragédiím

Je to můj Everest: Podle horolezecké ikony kyslík devalvuje výstupy a…

„Pouze 2 % výstupů se obešlo bez kyslíkové lahve,“ upozorňuje legendární horolezec. Kyslík na Mount Everestu stále rozděluje horolezeckou komunitu. Zatímco výstup bez dýchacího přístroje - úspěch, kterého jako první dosáhl Reinhold Messner v roce 1978 - je považován za vrcholné dobytí hory, dýchací pomůcka podle něj snižuje hodnotu výkonu a zavání nebezpečím.

Světově uznávaný Antonín Svoboda vynalezl první československý počítač, ale soudruhům to bylo málo

Světově uznávaný Antonín Svoboda vynalezl první československý…

Českoslovenští socialističtí „odborníci“ neshledali celosvětově uznávanou publikaci dost dobrou pro Svobodovu habilitační práci. Jako v případě jiných nadaných vědců musel i vynálezce našeho prvního počítače hledat podporu na západ od našich hranic. Hlavní architekt nejméně 20 velmi originálních počítačových systémů byl za svoji práci oceněn až v zámoří a po smrti.

Malí řezači bez prstů: Američtí továrníci dřeli dětskou pracovní sílu z kůže

Malí řezači bez prstů: Američtí továrníci dřeli dětskou pracovní sílu…

Obrovské nože jim často amputovaly prsty. Pracovní doba neexistovala, děti makaly do té doby, dokud nezpracovaly celý denní úlovek sardinek. Jejich osudy byly ale zdokumentovány a nafoceny, což napomohlo zakázat dětskou práci v USA.

Na Měsíci byla nalezena velká jeskyně: V budoucnu může sloužit k úkrytu astronautů, nemusí přitom být jediná

Na Měsíci byla nalezena velká jeskyně: V budoucnu může sloužit k…

Astronauti, kteří přistanou na Měsíci, se mohou schovat do obří jeskyně. Její nález motivoval vědce, aby začali povrch Měsíce zkoumat intenzivněji. Převratný objev učinil tým vědců vedený Italy. Jak jeskyně mohla vzniknout?

Sibiřské zimy a pozůstatky doby ledové v belgických Ardenách. To je pozoruhodná přírodní rezervace Hautes Fagnes

Sibiřské zimy a pozůstatky doby ledové v belgických Ardenách. To je…

Zimy jsou tu dlouhé a tuhé a nezřídka zahalí krajinu sibiřským chladem. Výjimkou nejsou ani mrazy až -20 °C, I léto je chladnější a vlhčí než průměr. Průměrně zde ročně mrzne 98 dní. To však není vše, co zima nabízí! Zhruba 40 dní sněhu také hovoří velmi jasnou řečí. A řeč je o východobelgických „Vysokých bažinách“.

Doporučené články

Zítra v Ulici: V pátek Soňa nevědomky rozhodne o osudu hospody

Zítra v Ulici: V pátek Soňa nevědomky rozhodne o osudu hospody

Jak se změnily kvalita a zaměření českých seriálů za poslední roky

Jak se změnily kvalita a zaměření českých seriálů za poslední roky

Kvíz: Jaroslava Adamová - první dáma českého divadla

Kvíz: Jaroslava Adamová - první dáma českého divadla

Chodil po světě rád… Zemřel známý herec a cimrmanolog

Chodil po světě rád… Zemřel známý herec a cimrmanolog

Jedna role změnila všechno: Jak Noční motýl udělal z Hany Vítové legendu

Jedna role změnila všechno: Jak Noční motýl udělal z Hany Vítové legendu

Reklama