Když jsme jedli obsah zvířecích žaludků, spali se psy a myli se močí, neznali jsme alergie ani cukrovku. Musíme to vrátit, říkají Gróňané

"Díky mikroorganismům, kterým nás psi vystavují, víme, že děti, které vyrůstají se psy, jsou méně náchylné k alergiím ve srovnání s dětmi, které vyrůstají bez psů.“

Zatímco jsme průmyslově vyráběli potraviny a zvyšovali hygienu našich domovů, ztratili jsme několik dobrých, „starých přátel“. Tedy parazity a mikroby. Ve vědeckých kruzích někteří vědci předpokládají, že prudce rostoucí výskyt alergií, astmatu a ekzémů částečně souvisí s tím, že jsme v našem moderním životním stylu ztratili kontakt s těmito starými přáteli.

Dva vědci to nyní otestují v grónském kontextu. Byl původní životní styl Inuitů zdrojem mikrobiálních přátel, kteří posílili náš imunitní systém, a může být potenciálním zdrojem pro pochopení rostoucího výskytu astmatu a alergií?, ptá se grónský web Arctichub.gl.

Lov na "staré přátele"

Mikrobioložka Aviaja Lyberth Hauptmannová a historička Inge Seidingová z Ilisimatusarfik – University of Greenland, které stojí za projektem Forgotten Friends (Zapomenutí/Staří přátelé), nejsou pro grónský návrat k nošení výhradně kožených oděvů nebo mytí vlasů močí. Hauptmannová to objasňuje takto:

 „Ne, naším posláním tohoto pilotního projektu je identifikovat potenciální zdroje „starých přátel“ v podobě prospěšných mikroorganismů a parazitů v původním životním stylu Inuitů. Inuité nezažili pomalý rozvoj prostřednictvím zemědělství, takže je tu zajímavá příležitost identifikovat zdroje starých přátel z velmi originálního a neindustrializovaného životního stylu. Například v Grónsku někteří lidé stále žijí v těsném každodenním kontaktu se saňovými psy. Díky mikroorganismům, kterým nás psi vystavují, víme, že děti, které vyrůstají se psy, jsou méně náchylné k alergiím ve srovnání s dětmi, které vyrůstají bez psů.“

Přečtěte si také

Shnilé tulení hlavy, obsah sobích žaludků a syrové sádlo: s chutí smetany na talíři Eskymáků

28. 1. 2023

Pátrají v minulosti

Vědkyně doufají, že v archivech najdou nějaké historické prameny, které mohou vyprávět o způsobu života v minulosti z vlastního pohledu Inuitů:

 „Řekl někdo, že je to zdravé a důležité, nebo že to děláme, protože je to moudré? Jedním z příkladů může být mytí vlasů močí. Byl tu další vztah k čistotě a my do toho půjdeme a uvidíme, zda vztah k čistotě – nebo její nedostatek – souvisí s myšlenkou zdraví.“

„Paraziti jsou staří přátelé, protože mají silný vliv na imunitní systém. Když jsme vystaveni některým parazitům, imunitní systém se naučí regulovat sám sebe. Alergie se vyznačuje hyperaktivním imunitním systémem, kdy naše tělo napadá něco, co je neškodné. Staří přátelé regulují imunitní systém, aby se nestal hyperaktivní a nereagoval na věci, na které by reagovat neměl – což může vést k tomu, že se vyhnete například alergiím,“ vysvětlují vědkyně pro Arctichub.gl.

Vypadá to jako karamel, ale…

Část tradiční grónské stravy, jako jsou střeva narvalů a naplněné sobí žaludky, byly jednoznačně zdrojem velkého množství mikroorganismů. Podle Hauptmannové a Seidingové jsou narvalí vnitřnosti na severu Grónska stále zcela běžné, sobí žaludky již méně. Mikrobioložka vysvětluje:

 „Dnes lidé chodí lovit maso. V minulosti každý věděl, že pokud budete jíst pouze svaly, onemocníte. Musel jsi jíst všechny ostatní věci, abys splnil své nutriční potřeby."

Přečtěte si také

Inuitské děti nebyly pojmenovávány podle pohlaví. Byly jménem provázány s rodinnými kořeny více,…

15. 2. 2023

Jsou narvalí vnitřnosti a sobí žaludky snad přehlíženými pochoutkami? Hauptmannová hovoří o své vlastní zkušenosti:

 „Narvalské střevo je obzvláště obtížné popsat. Když to rozkrojíte, vnitřek vypadá jako lepkavý karamel – ale není to karamel! Má velmi silnou a hlubokou chuť s trochou mořského tvora, krve a železa. Je to něco, co nemůžu srovnat s ničím jiným. Osobně se mi ta chuť nelíbí – na můj výrazně západní vkus je zjevně příliš prudká.“

Přečtěte si také

Dcery zabíjeli, syny uctívali syrovým masem: Drsná realita inuitských rodin vás nenechá v klidu

13. 2. 2023

Dekolonizace stravy

Obě vědkyně vidí v projektu kulturně-historický úhel pohledu, který přímo promlouvá do dnešní debaty o zdraví a stravě v Grónsku. Hauptmannová vysvětluje:

 „Riskujeme, že přehlédneme důležité silné stránky grónské potravinářské kultury a stravy, když jako výchozí bod vždy bereme západní pohled na jídlo a zdraví. Jako příklad, výzkum zaměřený na původní grónské potraviny se z velké části zaměřoval na kontaminanty v potravinách, spíše než na důležitost stravy pro fyzické, duševní a sociální zdraví. A to navzdory skutečnosti, že některé zdravotní problémy společnosti, jako je cukrovka, jsou způsobeny špatným dováženým jídlem, nikoli naší původní stravou.“

 Inge Seidingová uzavírá: „Projekt vzniká ve vhodnou dobu, kdy se Grónsko může vrátit k něčemu, co ztratilo. Může přidat něco cenného k tomu, jak se lidé dívají na Grónsko budoucnosti, jako na něco víc než jen bývalou dánskou kolonii. Věříme, že můžeme pomoci ukázat, že chápání zdraví je třeba spojit s něčím, co jsme ztratili - a že to lze znovu objevit," napsal Arctichub.gl.