Početí anglického krále Bastarda probíhalo jako paralela k českému románku Oldřicha a Boženy
Foto: Traveller70 / Shutterstock
3 min
Normané, válečníci ze severu, začali pronikat na území dnešní Normandie již od 9. století. V 11. st. byli normanští vévodové „modernější“ než francouzští králové, uměli vybírat daně a dobře spravovat své finance. Jejich výpady se ovšem neomezili pouze na území Francie.
Reklama
Normané vyrazili i do Itálie, ale hlavním výsledkem jejich jižních výbojů bylo ustanovení normanské feudální a úřednické vlády na Sicílii. Další významnou výpravou Normanů byla výprava do Anglie.
Boj o anglický trůn
Po smrti anglického krále Eduarda Vyznavače se sešli hned tři uchazeči o uprázdněný trůn. Vilém Levoboček (vévoda normanský, zprvu zvaný Bastard, později Dobyvatel), Harald Godwinsson a norský král Harold. Nakonec po Vilémově vítězství v bitvě u Hastings a korunovaci upevnil právě Vilém svou vládu, rozdělil majetek padlých nebo vzbouřených Anglosasů mezi své normanské barony. Své postavení normanského vévody si ponechal.
Romantický příchod na svět
Je poněkud paradoxní, že tento budoucí anglický král prý přišel na svět díky řece Ante v Normandii, u níž se jednoho letního dne roku 1026 seznámili jeho rodiče, popisuje ve své knize Světové osobnosti, jak je (možná) neznáte 1. Stanislava Jarolímková. Podle legendy tu prý tehdy prala prádlo koželužská dcerka Arletta (asi 1003 - asi 1050), kterou při tom zahlédl budoucí normandský vévoda Robert I. zvaný Nádherný nebo Ďábel (asi 1000–1035).
Po uši se do ní zamiloval (což nám připomíná český panovnický románek Oldřicha a Boženy, který se údajně odehrál rovněž v 11. století), odvezl si ji na svůj hrad Falaise (ležící necelých 200 km západně od dnešní Paříže), získal (po smrti staršího bratra) normandský vévodský trůn a ona přivedla na svět synka Viléma (kolem roku 1028).
Dítě králem
Otec Robert se však z trůnu ani ze synka neradoval dlouho. Normandským vévodou se Vilém stal po otcově smrti již ve svých sedmi letech. Nelze se proto příliš divit tamním velmožům, že odmítali, aby jim od roku 1035 panoval nedospělý a ještě k tomu jen napůl vznešený vévoda, jehož rodiče nebyli ani sezdáni.
Chlapci dali posměšný přídomek „Bastard“ (tedy „levoboček“, „nemanželské dítě“), a dokonce proti němu později zosnovali spiknutí, které mu však prozradil šašek, a tak jim nakonec nezbylo než se s ním smířit, přibližuje vývoj událostí Stanislava Jarolímková.
Urozená liliputka zkrotla
Kolem roku 1050 se mladík oženil s urozenou flanderskou, údajně jen 127 cm vysokou šlechtičnou Matyldou (asi 1031–1083), která nad ním zpočátku kvůli jeho málo urozenému původu ohrnovala nosík, ale když jí ukázal svoji pádnou pravačku, zkrotla a nakonec mu dala devět dětí.
Přístup k trůnu zajištěn
Důležitější ovšem bylo, že si Vilém tímto sňatkem připravil „můstek“ k anglickému trůnu, který mu roku 1066 odkázal panovník vládnoucí za průlivem La Manche – bezdětný Eduard Vyznavač (1042–1066). Ten i jeho (pravděpodobný) nástupce Harold byli posledním anglickými panovníky anglosaského původu, zatímco „přivandrovalec“ Vilém I. byl prvním anglickým panovníkem z normanské dynastie, poutavě přibližuje ve své knize Stanislava Jarolímková.
