Peníze po zesnulém nedostanete hned. Banka si klade zákeřnou podmínku
Foto: unsplash
5 min
Po smrti blízkého člověka musí pozůstalí vyřešit řadu formalit. Jednou z nich jsou peníze na bankovním účtu. K těm se dědicové zpravidla dostanou až po skončení dědického řízení. Neznamená to ale, že každá banka automaticky zablokuje všechny účty a zastaví veškeré platby. Záleží na konkrétní situaci i podmínkách banky.
Reklama
Kdy banka peníze uvolní
Peníze na účtu zemřelého patří do pozůstalosti a o jejich rozdělení rozhoduje dědické řízení. To vede notář pověřený soudem. Dokud není řízení pravomocně ukončeno, banka zpravidla nemůže vyplatit zůstatek účtu jednotlivým dědicům.
Potvrzuje to také mBank na svých oficiálních stránkách věnovaných vypořádání dědictví. „V této fázi není možné vyplatit finanční prostředky z účtů dědicům,“ uvádí banka k období, kdy se na výsledek dědického řízení čeká.
Jak dlouho celý proces potrvá, závisí na složitosti pozůstalosti. Jednoduché případy mohou být vyřízeny poměrně rychle, pokud se však dědicové přou nebo je potřeba dohledat další majetek a závazky, může řízení trvat i mnoho měsíců.
Zablokuje banka účet automaticky?
Ne vždy. Představa, že smrtí majitele automaticky zanikne veškerý přístup k účtu a zastaví se všechny platby, neodpovídá pravidlům všech českých bank.
Například MONETA Money Bank uvádí, že pokud má účet disponenta, mohou trvalé příkazy pokračovat a disponent může s penězi nakládat. Jestliže však účet disponenta nemá, banka jej zablokuje. Platební karty vystavené na jméno zemřelého banka ruší a ukončuje také přístup k internetovému a mobilnímu bankovnictví vedenému na jeho jméno.
Podobně Česká spořitelna uvádí, že smlouva o účtu smrtí majitele nezaniká. Další fungování účtu a plateb závisí mimo jiné na tom, jaká oprávnění a pokyny majitel za života nastavil.
Disponent přitom není vlastníkem peněz. Jde o člověka, kterému majitel účtu dovolil provádět určité operace. Pokud může s účtem nakládat i po smrti jeho majitele, musí mít na paměti, že prostředky nadále patří do pozůstalosti. Za uskutečněné transakce odpovídá dědicům.
Proto není dobré předpokládat, že pouhé dispoziční oprávnění znamená možnost peníze vybrat a ponechat si je. Oprávnění k účtu a vlastnické právo k penězům jsou dvě různé věci.
Co musejí pozůstalí udělat
Pokud zemřelý vlastnil bankovní účet, je vhodné co nejdříve kontaktovat příslušnou banku a zjistit, jaké doklady potřebuje. Obvykle se dokládá úmrtí klienta, například úmrtním listem. Konkrétní postup se však mezi bankami liší.
Například mBank umožňuje oznámit úmrtí osobně na pobočce, poštou nebo e-mailem a přijímá kopii úmrtního listu, která nemusí být úředně ověřená. U jiné banky mohou být požadavky odlišné.
Po skončení dědického řízení banka postupuje podle pravomocného rozhodnutí a požadovaných dokumentů. Peníze pak převede oprávněným dědicům, případně vypořádá účet podle jejich pokynů a svých pravidel.
Pozůstalí by neměli zapomínat ani na pravidelné platby. Z účtu mohou podle nastavení dál odcházet například platby za bydlení nebo energie. Je proto vhodné zjistit, které příkazy zůstávají aktivní a kdo je může případně změnit. Zároveň je potřeba ověřit, jak banka po úmrtí nakládá s poplatky za vedení účtu.
Pozor také na úvěry a dluhy
Pokud měl zesnulý hypotéku, spotřebitelský úvěr nebo jiné závazky, je nutné řešit také je. Samotné úmrtí dlužníka totiž automaticky neznamená, že dluh zanikne.
Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. Podle českého občanského zákoníku přitom záleží také na tom, zda dědic uplatní takzvanou výhradu soupisu pozůstalosti. Pokud ji uplatní, odpovídá za dluhy do výše ceny nabytého dědictví. Bez této výhrady může odpovědnost dosáhnout i výše přesahující hodnotu zděděného majetku.
Jestliže byl na úvěru uveden také spoludlužník, jeho závazky se řídí uzavřenou smlouvou a smrt druhého dlužníka je sama o sobě neruší. U hypotéky nebo jiného dlouhodobého úvěru je proto rozumné obrátit se na banku co nejdříve a ověřit další postup, včetně případného pojištění úvěru.
Jak předejít problémům
Přístup k penězům po úmrtí majitele lze do určité míry usnadnit už za jeho života. Jednou z možností je nastavit dispoziční oprávnění důvěryhodné osobě a ověřit si v bance, jak bude fungovat po smrti majitele účtu. Je však třeba pamatovat na to, že disponent se tím nestává vlastníkem peněz.
Důležité je také vědět, z jakého účtu se platí pravidelné výdaje domácnosti. Pokud na něm závisí například nájem nebo energie, může být vhodné promyslet, jak budou tyto platby zajištěny v případě úmrtí jednoho z partnerů.
Pravidla jednotlivých bank se liší, a proto se vyplatí ověřit si podmínky přímo u své banky. Pozůstalým to může ušetřit další starosti v době, kdy už tak musejí řešit řadu náročných záležitostí.
