Horké léto si v evropských městech vyžádalo 50 tisíc obětí. Nejvíce lidí zemřelo v Itálii
Foto: Pexels
4 min
Léto 2026 se zapsalo do historie jako nejsmrtelnější v Evropě. Nová studie vědců z Imperial College London odhaduje, že extrémní horko si ve městech 30 evropských zemí vyžádalo přes 50 000 životů. Podle odborníků za zhruba dvěma třetinami úmrtí stojí změna klimatu.
Reklama
Rekordní bilance: nejhorší léto od počátku výpočtů
Výzkumníci z Imperial College a London School of Hygiene & Tropical Medicine zkoumali 854 městských oblastí, v nichž žije zhruba 40 procent obyvatel sledovaných zemí. Z teplotních záznamů a modelování dopočítali nadměrnou úmrtnost způsobenou horkem za všechna léta od roku 2000 do roku 2026. Výsledek: 50 391 úmrtí navíc jen v letošním létě.
Předchozí rekordní roky 2003 a 2022 přitom skončily s bilancí zhruba 28 000, respektive 29 000 obětí. Letošní číslo je tedy výrazně vyšší. Největší žeň si smrt vybrala na konci června: téměř třetina všech úmrtí připadla na období od 17. června do 1. července, kdy denní průměrné teploty překračovaly normál o neuvěřitelných 5 °C.
Západní Evropa zažila nejteplejší léto v historii měření, s průměrem o 2,9 °C nad hodnotami z let 1991–2020. Nejvyšší úmrtnost zaznamenaly jih a západ kontinentu, ale i v běžně chladnějších zemích, jako je Británie, horko zabilo asi 4 500 lidí. Nejvíce obětí v absolutních číslech měla podle doplňujících údajů Itálie, kde v důsledku veder zemřelo přes 13 000 lidí. Následovala Francií, Španělsko a Německo.
Kdo umírá a jakou roli hraje klima
Většina zemřelých, zhruba 44 000, patřila mezi seniory. Dalších asi 6 000 obětí bylo mladších 65 let, přičemž mezi nimi bylo i více než 800 dospělých ve věku 20 až 44 let. Horko tak ohrožuje i mladší populaci.
Profesor Andrew Hartle z Imperial College upozorňuje na nejohroženější skupiny, ale zároveň varuje, že situace se týká všech: „Víme, že nejvyšší nebezpečí extrémního horka hrozí starším lidem, velmi malým dětem a lidem s již existujícími nemocemi. Teploty, které vídáme čím dál častěji, ale ohrožují i zdravé lidi. Musíme zajistit, aby veřejnost o tom byla informována, a zavádět opatření na ochranu lidí během nejextrémnějších teplot.“
Role změny klimatu je podle studie zásadní. Vědci porovnali skutečné teploty v každém městě s hodnotami, které by panovaly bez skleníkových plynů. Vyšlo jim, že za dvěma třetinami letošních úmrtí stojí oteplování. Na počátku století to přitom bylo zhruba jen 40 procent.
Autoři zároveň zdůrazňují, že skutečná bilance může být ještě vyšší. Odhad pokrývá jen 854 měst a nezahrnuje všechny oběti mimo sledované oblasti.
Varování vědců a reakce politiků
Pierre Masselot z London School of Hygiene & Tropical Medicine připomíná, že problém se netýká jen horkého jihu: „Toto léto bylo dalším dramatickým připomenutím, že změna klimatu je problémem každého. Netrpí už jen horké regiony, části západní a severní Evropy zažívají extrémní horko a historicky vysokou zátěž pro zdraví. A zasažena je celá populace, jak ukazuje vysoký počet obětí mezi mladšími věkovými skupinami.“
Podle něj města na rostoucí žár nejsou připravena. Důležité jsou investice do městské zeleně, zlepšení ovzduší i do zdravotní péče.
Britská ministryně pro klimatickou tranzici Katie White označila čísla za šokující: „Tyto šokující údaje představují tisíce rodin, které letos v létě přišly o blízkého kvůli klimatické krizi. Po celé Británii i Evropě jsme viděli, jak požáry ničí domovy, farmy i přírodní stanoviště,“ uvedla Katie White.
Ukazuje se, že změna klimatu už není jen abstraktní hrozbou budoucnosti, ale nebezpečným jevem, který už probíhá. A zastihl nás nepřipravené.
