Obří motor, který tiše řídí počasí v Česku: Proč bez oceánů hrozí vnitrozemí extrémní teploty
Foto: Pexels
4 min
Pokrývají většinu naší planety, přesto na ně jako suchozemci často zapomínáme. Nejsou jen masou slané vody pro letní dovolené, ale nekompromisním vládcem globálního klimatu. Pokud by tento gigantický systém na chvíli vysadil, střední Evropa by okamžitě čelila drsným extrémům, které si dnes nedokážeme ani představit.
Reklama
Neviditelný ochránce před spalujícím žárem
Oceány pokrývají přibližně 71 % zemského povrchu a fungují jako obří planetární termostat. Voda má totiž zhruba čtyřikrát vyšší měrnou tepelnou kapacitu než vzduch.
Díky tomu oceány absorbují více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému Země, které vzniká v důsledku lidské činnosti. Tento obrovský rezervoár nás doslova zachraňuje před okamžitou katastrofou.
Pokud by oceány toto teplo nepohlcovaly, atmosféra by se oteplovala řádově rychleji. Kromě tepla navíc pohlcují přibližně 25 až 30 % emisí oxidu uhličitého, což s sebou sice nese daň v podobě jejich postupného okyselování, ale zároveň to výrazně tlumí skleníkový efekt.
Mýtus o zamrzlé Evropě a pravda o Golfském proudu
Ve veřejném prostoru se často objevují obavy, že kvůli tání grónských ledovců dojde k okamžitému zastavení Golfského proudu a Evropa rázem zamrzne do nové doby ledové.
Realita je však mnohem složitější. Golfský proud jako takový zcela nezanikne, protože je poháněn především větry a rotací naší planety. Problémem je však oslabování takzvané Atlantické meridionální cirkulace (AMOC). Golfský proud je jen její klíčovou součástí.
Tento globální oceánský výměník rozvádí teplo od rovníku k pólům. Pokud by došlo ke kolapsu AMOC, severní a západní Evropu by skutečně zasáhlo dramatické ochlazení, ale samotný Golfský proud by na mapě světa zůstal.
Proč suchozemské Česko potřebuje Atlantik?
Mnoho lidí žijících ve vnitrozemí se domnívá, že se jich dění v oceánech netýká. To je však zásadní omyl.
Vlhký oceánský vzduch z Atlantiku k nám přináší klíčové srážky a spolehlivě zmírňuje teplotní extrémy.
Bez tohoto vlivu by v České republice panovalo extrémní kontinentální klima s nesnesitelně horkými léty a mrazivými zimami. Oceány jsou navíc zdrojem více než 80 % veškerého odparu vody na Zemi, takže přímo řídí náš koloběh vody.
Když se probudí Pacifik: Ničivá síla El Niño
Jak obrovskou moc mají oceány nad počasím, ukazuje periodický jev ENSO v rovníkovém Pacifiku. Během jeho teplé fáze, známé jako El Niño, dochází k oslabení pasátových větrů.
To umožní obrovské mase teplé vody přesunout se z indonéské oblasti na východ k pobřeží Jižní Ameriky, což zcela rozvrátí atmosférickou cirkulaci. Výsledkem je modelová situace, kdy v obvykle suchých oblastech Peru a Ekvádoru dochází k extrémním přívalovým dešťům a ničivým povodním.
Naopak v obvykle vlhkých oblastech Austrálie, Indonésie a jihovýchodní Asie nastává extrémní sucho vedoucí k rozsáhlým lesním požárům a neúrodě. Tento jev navíc sekundárně zvyšuje průměrnou globální teplotu celé atmosféry.
Varování klimatologů: Změny přicházejí rychleji, než se čekalo
Teplota oceánů je klíčovým faktorem i pro vznik tropických cyklonů, jako jsou hurikány a tajfuny. Voda teplejší než 26 °C slouží jako přímý zdroj energie, ze kterého bouřkové systémy čerpají svou ničivou sílu.
V posledních letech však vědci pozorují anomálie, které se vymykají dosavadním modelům. Klimatologové a odborníci na globální klima varují, že změny mohou být rychlejší, než se předpokládalo.
Oceány nám tak vysílají jasný signál. Jejich schopnost tlumit dopady klimatických změn není nekonečná a jakékoliv narušení tohoto křehkého systému pocítíme i my, tisíce kilometrů od nejbližšího pobřeží.
