Ve vodě i na souši najdeme živočichy, kteří jsou téměř nesmrtelní. Nejedná se přitom o žádné vzácné druhy

Humr stárne pomaleji, než se na první pohled může zdát

Jedním ze živočichů, který prakticky nestárne a umírá nejčastěji vinou predátorů, je humr. Ani tento korýš sice nedokáže žít věčně, přesto ale jeho stárnutí není úměrné jeho skutečnému věku. To je dáno jeho DNA. Ta je schopná regenerace, a tak je stárnutí tohoto vodního živočicha oproti nám lidem zpomaleno. Pro vědce je tak velmi těžké určit věk jednotlivých humrů. Ten pomáhá stanovit pouze jejich velikost a hmotnost. Ani tyto údaje ale nemají přesnou vypovídací hodnotu.

Na základě různých výzkumů došlo k závěru, že se samci evropských humrů v průměru dožívají 31 let. Samice pak dokážou žít ještě o dalších 23 let více. Našla se ale i výjimka potvrzující pravidlo. A sice samice, jejíž věk byl odhadován na úctyhodných 72 let. Je sice jasné, že humři nejsou živočichem, který by dokázal být nesmrtelný. Rozhodně se ale jedná o tvora, který dokáže žít poměrně dlouho.

Přečtěte si také

Zvířata: Fakta, o kterých jste neměli ani tušení

26. 9. 2023

Želva Jonathan se narodila někdy okolo roku 1832

Mezi jednoho z nejdéle žijících živočichů jednoznačně patří želva obrovská. Tato, až dvě stě kilogramů vážící želva, se průměrně dožívá věku 80 až 150 let. Podle záznamů v Guinnessově knize rekordů byla v roce 2022 vyhlášena vůbec nejstarší žijící želvou ta, která byla stará 190 let. Želva Jonathan žije na ostrově Svatá Helena a předpokládá se, že se vylíhla někdy okolo roku 1832.

Kromě toho, že se želvy obrovské dožívají úctyhodného věku, vědci ve spojitosti s nimi přišli i na další zajímavá fakta. Tyto želvy například dokážou přežít bez jídla a pití až po dobu jednoho roku. Obecně nejsou moc velkými jedlíky. Mezi jejich potravu patří například tráva. Extrémně pomalý metabolismus pak dopomáhá tomu, že želva zvládne zpracovávat jídlo až jeden rok. Nemusí se tak vůbec starat o to, kde sežene potravu. Mimo to zvládne také ve svých měchýřích uchovávat dostatek vody. Ta chrání želvu v obdobích sucha a horkého počasí.

Škeble Ming byla stará 507 let

První příčku coby nejstarší živočich na světě bezkonkurenčně zaujímá jedna ze škeblí nalezená v roce 2006. Po několikaletém zkoumání její věk vědci odhadli na neuvěřitelných 507 let. Počítání věku škeble probíhá podobně, jako když se snažíme zjistit věk stromu. A sice podle prstenců na pantu škeble. Tento nejstarší měkkýš dostal jméno Ming. Nejen díky němu, ale také dalším zástupcům, jsou tak nyní měkkýši považováni za nejdéle žijící živočichy na planetě.

Téměř nesmrtelné jsou želvušky i medúzy. Ne však všechny jejich druhy

Roztomilý název želvuška má živočich dosahující velikosti jedné desetiny milimetru. Tento prakticky nesmrtelný bezobratlý je téměř nezničitelný. Dokáže přežít zahřátí až na 150 °C. Je tak velmi složité jej uvařit. Překvapivé ovšem je, že kromě ohromně vysokých teplot snáší bez problémů také ty nízké. Dospělé želvušky při jednom z výzkumů dokázaly přežít i schlazení na teplotu 272,8 stupňů pod nulou. Želvušky jsou natolik fascinujícím živočichem, že byly i několikrát vyneseny do vesmíru. Zde se jim poměrně dobře dařilo. Dokázaly zde dokonce přivést na svět své potomky.

Ve vodě ještě zůstaneme. Tentokrát se ale podíváme na stvoření, které opravdu nikdy nezemře. Nesmrtelnou je podle výzkumů medúza turritopsis dohrnii. To, že tyto medúzy nezemřou, není tak úplné přesné. Poté, co se pevně přichytí, může dojít k jejich smrti. Mrtvé tělo medúzy začne padat ke dnu a začne se rozkládat. V tu chvíli se ale stává něco, nad čím zůstává obyčejným smrtelníkům rozum stát. Buňky medúzy se totiž znovu seskupují. A to do polypů, z kterých dokáže vzniknout nová medúza. Ta umírající si tak ani nemá čas svou smrt užít. Trvá totiž pouze několik málo okamžiků, než se z ní stane medúza nová.