Nejstarší nalezená lebka mění naše názory na vývoj lidí. Vědci mění lidskou evoluční linii

Nově nalezená lebka hominina mění historii

Vědci, kteří lebku objevili, tvrdí, že patří druhu Australopithecus anamensis. Dosud se předpokládalo, že tento druh předcházel Lucyinu druhu Australopithecus afarensis. Rysy nejnovějšího nálezu však nyní naznačují, že A. anamensis sdílel pravěkou etiopskou krajinu s Lucyiným druhem nejméně 100 000 let, tvrdí vědci. To naznačuje, že evoluční strom raných homininů byl složitější, než si vědci mysleli – podle jiných badatelů však důkazy ještě nejsou dostatečně přesvědčivé.

Přečtěte si také

Protáhlé lebky z Peru byly testovány moderní technikou. Mění vše, co si dosud vědci mysleli

26. 1. 2023

Lebka, jež vědci označili zkratkou MRD, byla nalezena jen asi 55 km severně od místa, kde byla v roce 1974 nalezena kostra Lucy.  Mezinárodní tým geologů, paleobotaniků a paleoantropologů pomohl určit stáří lebky na základě studia prostředí, kde byla nalezena.

Dle CNN byla lebka, která pravděpodobně patřila muži, po smrti na krátkou vzdálenost nesena řekou a později ji pohřbily říční sedimenty. I díky tomuto nálezu se předpokládá, že žil někde v okolí řeky obklopené stromy.

Dříve se vědci domnívali, že A. anamensis, který byl dosud znám pouze z úlomků kostí, vymřel a vznikl A. afarensis. Objev lebky však ukazuje, že oba druhy se pravděpodobně překrývaly a koexistovaly nejméně 100 000 let.

Toto tvrzení ale zpochybňuje dosavadní představu, že se lidští předkové vyvíjeli lineárně.

Výjimečně zachovalá lebka MRD

A. afarensis žil ve východní Africe asi před 3 až 4 miliony let. Tento druh je důležitý pro pochopení evoluce člověka, protože to mohl být druh podobný opici, z něhož se asi před 2,8 milionu let vyvinul "pravý" lidský rod Homo. V posledních několika desetiletích objevili vědci v Etiopii a Keni desítky fragmentů fosilií australopitéků starých více než 4 miliony let. Většina vědců se domnívá, že tyto starší fosilie patří staršímu druhu A. anamensis. Obecně se předpokládá, že A. anamensis se postupně přeměnil v A. afarensis, z čehož vyplývá, že oba druhy spolu nikdy neexistovaly.

Nově nalezená lebka hominina stará 3,8 milionu let, objevená na nalezišti Woranso-Mille v Etiopii, nyní ale naznačuje přesný opak. Tým paleoantropologů pod vedením Yohannese Haile-Selassieho z Clevelandského přírodovědného muzea v Ohiu objevil exemplář – nazývaný lebka MRD – v roce 2016.

Znaky zubů a čelistí fosilie naznačují, že patří k druhu A. anamensis. To je důležitý závěr, protože až dosud vědci našli pouze několik fragmentů lebek A. anamensis.

"Zachovalost exempláře je skutečně výjimečná," říká Stephanie Melillo pro magazín Nature, paleoantropoložka z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku, která se na nejnovější práci podílela. Lebka byla nalezena pouze ve dvou velkých kusech, což je podle jejích slov u exempláře tohoto stáří naprosto nepravděpodobné. "Při tomto nálezu jsme prostě měli velké štěstí."

Přečtěte si také

Neandrtálci jsou variantou moderního člověka, ne samostatný druh, dokazuje tělesná podoba s…

18. 1. 2023

Předčasně vyvozené závěry?

Tim White, paleoantropolog z Kalifornské univerzity v Berkeley, se domnívá, že s tak omezenými důkazy je příliš brzy na to, abychom revidovali naše představy o Lucyině původu. Říká však, že se stále častěji objevuje tvrzení vědců, že v daném okamžiku v průběhu posledních několika milionů let vedle sebe existovaly dva nebo více druhů homininů.

Naopak Haile-Selassie se domnívá, že před 3 až 4 miliony let skutečně koexistovalo více druhů homininů, a to nejen díky novému nálezu lebky MDR. V roce 2012 popsal se svými kolegy fosilní nohu hominina z Woranso-Mille starou 3,4 milionu let s protistojným palcem. To je rys, který se u tehdy známých žijících homininů nevyskytuje, což naznačuje, že noha patřila záhadnému, ale odlišnému druhu, který s daným druhem sdílel krajinu.