Svatý grál má mít zázračnou moc. Posedlost jeho hledáním zasáhla i Adolfa Hitlera

Svatý grál je společně s archou úmluvy a svatým kopím (známé též jako Longinovo kopí a kopí osudu) nejznámějším artefaktem. Opředen tajemstvím byl cílem nespočtu dobrodruhů, ale i vojevůdců, kteří se chtěli zmocnit jeho nadpřirozené síly. Hledáním svatého grálu byl posedlý i Adolf Hitler.

Kristův kalich

Svatý grál je předmětem mnoha literárních děl, filmů i videoher. Napříč historií po něm pátrali dobrodruzi, archeologové, křižáci, ale i nacisté. Odkud však legenda o svatém grálu pochází, jak měl údajně vypadat a o co se vlastně mělo jednat? Jako svatý grál je obecně chápán kalich, z kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři. Do tohoto kalichu měl také Josef Arimatijský zachytit kapky Kristovi krve. Svatý grál se objevuje v legendách o králi Artušovi, ale zda se skutečně jedná o kalich není jasné.

Údajně ho měl Josef Arimatijský schovat v Evropě. První zmínky o něm se objevují až ve 12. a 13. století, kdy už byla většina Evropy křesťanská a artefakty a relikvie spojené s Kristem byly nesmírně populární. Není tak jasné, zda kalich skutečně existoval, kde se mohl nacházet, ale ani to, zda šlo skutečně o kalich. Slovo grál totiž ve starofrancouzštině neznamená kalich, ale mísa nebo talíř. Právě to přidává tomuto tajemnému předmětu nový rozměr, protože není ani jisté, jak má vlastně skutečně vypadat. Právě proto je honba za svatým grálem prakticky synonymem pro hledaní nedohledatelného.

Templáři jako možní ochránci Svatého grálu

Kolem svatého grálu panuje mnoho nejasností a ještě více legend. Jednou z nich je cesta za hledáním svatého grálu, kterou měl úspěšně vykonat rytíř Galahad. Právě on a jen on se mohl do grálu podívat a vidět v něm svatá tajemství, která lidé nemohou popsat ani vyslovit. Další legendou pak má být nález svatého grálu templáři ve Svaté zemi, kteří jej pak měli po návratu střežit na svém sídle ve Francii. S rozpuštěním a popravením templářů měl být svatý grál tajně převezen do Anglie, kde zbytek přeživších rytířů kalich ukryl.

Další z teorií je, že svatý grál dovezl do Anglie Josef Arimatijský a uschoval ho na neznámém místě. Kde se svatý grál nachází pak lze poznat podle toho, že voda, která přes něj proudí, je rudá jako krev. Pozoruhodná je i teorie, že se svatý grál mohl nacházet i na našem území. Společně s Cyrilem a Metodějem měl misijní cestu na Velkou Moravu prodělat i svatý grál. Možností, kde by se tak svatý grál mohl nacházet, je skutečně nespočet.

Údajná moc grálu a posedlost nacistů

Tím, že o svatém grálu není skutečně známo téměř nic, se traduje mnoho příběhů o tom, co umožňoval tomu, kdo ho vlastnil. Dle některých svatý grál umožňoval zjistit tajemství stvoření. Podle jiných měl pak být jeho držitel neporazitelný. Vlastníkem také nemohl být kde kdo, ale pouze vyvolený člověk. Právě neporazitelnost a vyvolenost držitele svatého grálu bylo to, co fascinovalo nacisty. Adolf Hitler, a stejně tak nacisté byli nadpřirozenými artefakty fascinováni.

Vůdce nacistického Německa byl sice k nadpřirozeným, až magickým schopnostem svatého grálu skeptický, jeho symbolika však pro něj byla důležitá. Ještě víc byl svatým grálem fascinován Heinrich Himmler. Nacisté pátrali po svatém grálu ze dvou důvodů. Prvním měla být jeho moc, která by je učinila neporazitelnými a pomohla dotáhnout válku do úplného konce. O to víc se ho pak snažili nalézt ve chvíli, kdy se válka začala obracet v jejich neprospěch.

Druhým důvodem měla být právě symbolika svatého grálu a také fakt, že jeho držitel měl být vyvolený. Toho chtěli nacisté využít pro ospravedlnění svých zločinů. Se svatým grálem by měli nejen jeho údajnou sílu, ale také důkaz, že nacistická nadvláda nad světem je osudem a vůlí vyšší moci. Ve výsledku je však tato honba stála značné množství financí, badatele pověřeného jeho hledáním život a samotné nacistické Německo prohru. Zda je svatý grál skutečný, nebo ne, tak nikdo neví a pravděpodobně se to asi nikdy nedozvíme. Pokud ano, tak až s příchodem vyvoleného.