Unikátní nález upírky ze 17. století v Polsku. Vědci ji našli se srpem na krku a visacím zámkem na palci levé nohy

Unikátní nález upírky ze 17. století v Polsku. Vědci ji našli se srpem na krku a visacím zámkem na palci levé nohy

Foto: kittirat roekburi / Shutterstock

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Ojedinělý nález podle výzkumníků ukazuje, jak daleko lidé v minulosti došli ve snaze zabránit domnělým upírům a čarodějnicím opustit hroby. Ostatky upíří ženy navíc ukazují, že mohla být velmi bohatá. 

Báli se, že vstane z hrobu

Koncem loňského srpna učinil tým polských archeologů z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni pozoruhodný objev. Výzkumníci pod vedením profesora Dariusze Polińského prováděli v obci Pień, poblíž města Bydhoště na severu Polska, průzkum starých hrobů. Unikátním nálezem byly ostatky mladé ženy ze 17. století, které vykazovaly proti-upírská opatření. Archeologové se k nálezu vyjádřili slovy: „Dá se předpokládat, že z nějakého důvodu se ti, kdo ženu pohřbívali, báli, že vstane z hrobu. Možná se obávali, že je upír.“

Unikátní nález nemá obdoby

Vědci objevili na krku upíří ženy srp, který měl zabránit návratu nebožky mezi živé, a visací zámek na levém palci. „Tohle je unikátní nález. Nikdy předtím jsme nic takového nenašli,“ komentovala první objev svého druhu Magdalena Zagrodzka, členka výzkumného týmu. V minulosti sice bylo v Polsku objeveno několik „z upírství podezřelých“ nebožtíků, jako například série koster s useknutými hlavami v Krakově v roce 2008. Nález s ocelovým srpem přes krk a zámkem na noze je ale zcela ojedinělý. Lebka nalezené upíří ženy měla navíc nápadně vyčnívající přední řezák. U pověrčivých obyvatel v 17. století to mohlo vést ke spekulacím, že se jedná o upírku

Proti-upírská opatření byla velmi pestrá

Naši předci byli v minulosti schopni udělat vše proto, aby zabránili osobám podezřelým z vampirismu a čarodějnictví návratu ze záhrobí. Strach z jejich zmrtvýchvstání byl tak silný, že jim stínali hlavy, sekali končetiny, pokládali je v hrobu obličejem dolů, pálili je nebo jim rozbíjeli obličej kamenem. V tomto případě však byla použita naprosto ojedinělá metoda – srp umístěný přes krk. „Nebyl položen naplocho, ale byl umístěn na krku tak, že kdyby se zesnulá pokusila vstát, s největší pravděpodobností by jí byla useknuta nebo zraněna hlava,“ vysvětlil profesor Poliński. Visací zámek na palci si vědci vysvětlují jako symbol „uzavřené scény a nemožnosti návratu“. 

Upíří žena byla nejspíš velmi bohatá

Podle archeologů byl také unikátní způsob jejího pohřbení spolu s provedením anti-upírských praktik. Uložení do hrobu vykazovalo velkou péči, na hlavě měla luxusní hedvábnou čepici, která dokládá vysoké společenské postavení své majitelky. Lokalita Pień byla poprvé v hledáčku archeologů už v letech 2005–2009. Objeveny zde byly raně středověké hroby obsahující stříbrné šperky s polodrahokamy, bronzové nádobí a fragmenty hedvábného oblečení. Loňský neúspěch v dalších nálezech vedl k průzkumu nedalekého hřbitova ze 17. století, který byl poničen zemědělstvím. A zde byl právě nalezen tento zajímavý hrob. 

Další výzkum snad přinese mnohé odpovědi

Vědci z Ústavu archeologie na univerzitě v Krakově se dále věnují zkoumání ostatků této upíří slečny. Chtějí získat co nejvíce informací o jejím životě, a proto se budou podrobně věnovat testům DNA. Za analýzu kostry je zodpovědná Alicja Drozd-Lipińska z Biologického ústavu Fakulty biologických věd NCU. Výzkum zámku provádí Marek Kołyszko z Archeologického ústavu v Krakově. 

Reklama
Reklama