Klíč k úsporám na stáří: Dlouhodobé plánování důležitější než výše platu
Foto: SeventyFour / Shutterstock
3 min
Čeští padesátníci a šedesátníci se v posledních dvou letech zachovali jinak, než předpovídaly černé scénáře ekonomů. I přes extrémní zdražování energií a potravin dokázali své rezervy nejen udržet, ale v mnoha případech i navýšit.
Reklama
Odborníky překvapilo především to, jak velká část této generace začala aktivně využívat spořicí účty s vysokým úrokem namísto toho, aby peníze nechala ležet na běžných účtech s nulovým zhodnocením.
Strach z chudoby v důchodu funguje jako silný motor. Lidé, kteří mají do penze deset let, dnes odkládají stranou největší podíl svých příjmů v historii. Ekonomové se shodují, že za tímto jevem stojí i dožívající silné ročníky, které již mají splacené hypotéky a jejichž děti jsou finančně nezávislé.
Průměrná částka maskuje hlubokou propast
Statistiky sice ukazují lákavé průměrné částky okolo půl milionu korun, ale skutečnost je mnohem pestřejší a pro mnohé drsnější. Průměr je v tomto případě zavádějící číslo, protože ho výrazně táhnou nahoru bohatší jednotlivci s miliony na účtech.
Když se podíváme na takzvaný medián, tedy hodnotu přesně uprostřed, zjistíme, že polovina Čechů vstupuje do penze s rezervou nižší než dvě stě tisíc korun.
Tento rozdíl je hlavním důvodem, proč odborníci bijí na poplach. Jedna skupina budoucích důchodců je zajištěna velmi komfortně, ovšem druhá skupina se bude muset spoléhat výhradně na státní důchod.
Překvapivým zjištěním je také fakt, že výše úspor přímo nekoreluje pouze s výší platu během aktivního života. Mnohem důležitějším faktorem se ukázala být schopnost dlouhodobého plánování.
Nemovitosti to jistí
Většina bohatství českých domácností není uložena v penězích na účtech, ale v nemovitostech. Pro generaci dnešních šedesátníků je vlastní byt nebo dům naprostým základem jejich finanční strategie.
Vlastnictví střechy nad hlavou je tím faktorem, který české důchodce chrání před pádem do skutečné chudoby mnohem efektivněji než jakékoli penzijní fondy nebo státní příspěvky.
Rozdíly mezi regiony
Místo, kde člověk v Česku žije a pracuje, rozhoduje o jeho úsporách na stáří více, než se dříve předpokládalo. Propast mezi Prahou a zbytkem republiky je v oblasti úspor před důchodem obrovská.
Obyvatel hlavního města má v průměru naspořeno až trojnásobek toho, co člověk v sociálně vyloučených lokalitách na severu Čech nebo na Moravě. Tento regionální rozdíl není dán jen vyššími platy v metropoli, ale také lepší dostupností finančního poradenství a větší investiční gramotností.
V menších městech lidé více spoléhají na tradiční a málo výnosné bankovní produkty. Rozdíly v úsporách pak vedou k tomu, že se v Česku začíná tvořit dvourychlostní generace seniorů s diametrálně odlišným životním stylem.
