Lžete? Co se stane s vaším zdravím a vztahy, když nepřestanete

Lež má krátké nohy. Život ve lži je podle amerických lékařů také krátký, protože klamání jeho délku zkracuje. Naopak čím upřímnější a pravdomluvnější člověk je, tím si prospívá více fyzicky i mentálně. Říkat pravdu a být upřímný ale neznamená, že je člověk netaktní a říká druhým záměrně věci, které jim ubližují.

„Nedávné důkazy naznačují, že Američané vyřknou v průměru asi 11 lží za týden. Chtěli jsme zjistit, zda mluvit pravdu může ve skutečnosti zlepšit zdraví, “ řekla v roce 2012 vedoucí autorka studie Anita E. Kellyová, profesorka psychologie na univerzitě v Notre Dame v americké Indianě. „Zjistili jsme, že u účastníků, kteří cíleně a dramaticky omezili své každodenní lži, souvisela změna s výrazně zlepšeným zdravím."

Studované skupiny

Psycholožka Kellyová a spoluautor studie Lijuan Wang prováděli experiment „poctivosti“ po dobu 10 týdnů se vzorkem 110 lidí, z nichž 34 % byli dospělí, a 66 % bylo vysokoškoláků. Pohybovali se ve věku od 18 do 71 let, s průměrným věkem 31.

Bílá projde, hrubá už ne

Podle vědců z Indiany totiž nevadí lži „bílé" - taktní vyhýbání se vyřčení skutečností, které mohou ublížit nebo druhému uškodit, přičemž vyslovení této „pravdy" dotyčnému k ničemu nepomůže. Avšak sdělování hrubé nepravdy, záměrné lhaní a neupřímnost mají na zdraví těla i duše neblahý vliv.

Závěr studie

„Zjistili jsme, že úsilím vyvolané a záměrné omezení lži může vést k výraznému zlepšení zdraví a celkové kondice," tvrdí profesorka Kellyová. Rozsáhlým výzkumem přitom zjistila, že už po deseti týdnech usilovné snahy nelhat a neříkat nepravdy dojde k výraznému zlepšení mezilidských vztahů, psychické pohody i fyzické kondice.

Kdo se účastnil

Studijní vzorek tvořilo 63 % žen, 87 % bělochů, 4 % černochů, 4 % Hispánců, 3 % asijských Američanů a 2 % jiné rasy.