Kalendárium 28. říjen: Vyhlášení samostatné ČSR, odhalení Sochy svobody i oslavy Dne Ochi

Kalendárium 28. říjen: Vyhlášení samostatné ČSR, odhalení Sochy svobody i oslavy Dne Ochi

Foto: Sanchai Kumar / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Dvacátý osmý říjen není významným dnem jen v rámci dějin naší země. Odkazuje totiž na řadu dalších historických milníků, ke kterým v minulosti došlo a které do značné míry formovaly společnost v jiných státech, a potažmo i po celém světě.

2007 – Argentina volí první prezidentku

Před 16 lety se první dámě Argentiny Cristině Fernández de Kirchner podařilo zvítězit v prezidentských volbách. Hlas jí dalo více než 45 % voličů, kteří tehdy přišli k volbám. V roce 2011 pak kandidovala znovu, přičemž tentokrát již získala nadpoloviční většinu všech hlasů. Vládnoucí období jí pak skončilo v roce 2015, kdy se zapletla do politické kauzy, a bylo jí zakázáno znovu kandidovat. Přestože de Kirchner nebyla první ženou ve funkci argentinské prezidentky, byla první, která byla zvolena v přímé volbě. Předchůdkyní a první prezidentkou Argentiny byla totiž Isabel Martínez de Perón, třetí manželka bývalého prezidenta Juana Peróna, která tento úřad zastávala mezi lety 1974 a 1976.

1995 – Požár metra v Baku

V roce 1995 došlo dne 28. října k požáru jedné ze souprav metra v hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku. Příčinou byla podle následného vyšetřování stará a vadná elektroinstalace. Kvůli požáru byl vlak nucen zastavit mezi dvěma stanicemi, přičemž v jeho důsledku zde zahynulo 289 lidí a dalších 270 bylo zraněno. Přestože řada lidí, kteří se z vlaku evakuovali, přežila, zůstává incident v Baku nejsmrtelnějším neštěstím v metru na světě.

1940 – Den Ochi

Den Ochi, označovaný také jako „Den ne“, je významným svátkem řecké historie. Připomíná totiž 28. říjen roku 1940, kdy tehdejší premiér Řecka rezolutně odmítl ultimátum ze strany italského diktátora Benita Mussoliniho během druhé světové války. Mocnosti Osy – Berlín, Řím, Tokio – totiž chtěly využít strategickou polohu Řecka k obsazení, a proto nabídli zemi mírovou cestu okupace bez boje. Generál Ioannis Metaxas však na dohodu odmítl přistoupit, a jeho „ne“ (v řečtině „όχι“ neboli „ochi“) v reakci na Mussoliniho nabídku se zapsalo do dějin. Díky tomuto aktu pak později Řecko oficiálně vstoupilo do války. Lidé po celém světě dodnes obdivují Metaxasovu odvahu, která tehdejšímu světu poskytla naději na poražení sil Osy. Dnes se Den Ochi oslavuje přehlídkami či uctíváním památky padlých vojáků a je považován za jeden z nejvýznamnějších svátků Řecka.

Generál Ioannis Metaxas.
Portrét generála Ioannise Metaxase | Zdroj: Public domain, Wikimedia commons

1919 – Kongres USA schvaluje Volsteadův zákon

Rok 1919 se v USA nesl v duchu napjatých vztahů ve společnosti. Pomyslný olej do ohně pak mezi americký lid vlil tzv. Volsteadův zákon, který zakotvil základy prosazování prohibice. Ta byla v zemi zavedena 18. dodatkem Ústavy, jenž mimo jiné zakazoval výrobu, prodej či distribuci alkoholu v USA s výjimkou lékařských a náboženských účelů. Samotný zákon byl pojmenován po Andrewu Volsteadovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který byl jedním z předkladatelů zákona. V platnosti pak byl až do prosince roku 1933, kdy byla prohibice v USA ratifikací 21. dodatku Ústavy definitivně ukončena.

1918 – Československo získává nezávislost

Události z 28. října roku 1918 má z hodin dějepisu v paměti drtivá většina z nás. České a slovenské země byly od konce 17. století součástí Rakouska-Uherska. Na konci první světové války, kdy byl rozpad říše na obzoru, prosadili nacionalisté pod vedením T. G. Masaryka nezávislost. K oficiálnímu vzniku samostatného československého státu pak došlo 28. října a sám Masaryk se stal jeho prvním prezidentem 14. listopadu téhož roku. Jednotné Československo pak existovalo až do roku 1993, kdy se mírovou cestou rozpadlo na dvě země – Českou a Slovenskou republiku.

1886 – Slavnostní odhalení Sochy Svobody

Vydáme-li se dále do historie, dostaneme se až k 18. říjnu roku 1886. Tento den byl důležitým zejména v rámci dějin Spojených států amerických. Právě tehdy totiž byla USA oficiálně věnována jedna z nejikoničtějších staveb na světě – Socha Svobody. Tehdejší americký prezident Grover Cleveland pak tento dar vyústivší z přátelství mezi francouzským a americkým lidem téhož dne slavnostně odhalil veřejnosti. 47 metrů vysoká socha se tak již téměř 140 let vypíná nad newyorským přístavem a bedlivě střeží nejlidnatější město USA.

Reklama